V jednotlivých povídkách své knihy Smrt krásných srnců z roku 1971 vzpomíná Ota Pavel na své dětství a dospívání před, během a po válce v krásné přírodě na Křivoklátsku a kolem Berounky. Osud rodiny poznamenal židovský původ jeho otce. Právě Pavlův otec Leo Popper, svérázný židovský obchodník, je ústřední postavou jednotlivých povídek.
O autorovi
Prozaik, žurnalista a sportovní reportér Ota Pavel, vlastním jménem Otto Popper, se narodil v roce 1930 v Praze do rodiny židovského otce. Od dětství ho velmi bavil sport. Poté, co jeho otce a starší bratry během 2. sv. války odvezli do koncentračního tábora, žil jen s matkou, která byla nežidovského původu. Jeho rodina válku přežila a vrátila se.
Ota byl krátkou dobu hokejovým trenérem, ale především se věnoval práci sportovního reportéra v rozhlase i v tištěných médiích. Díky své profesi často cestoval, i na západ.
V roce 1964 se u něj projevila psychická nemoc, maniodepresivní porucha a musel odejít do invalidního důchodu. Zemřel v roce 1973 na infarkt.
Jeho próza má autobiografické rysy především z jeho dětství, typická pro něj je i sportovní tematika.
Charakteristika díla
V knize je sedm (původně devět) autobiografických povídek, vzpomínkových próz. Pavel vzpomíná na své idylické dětství před válkou, kdy s rodinou bydlel u strejdy Proška. Vzpomíná i na situaci během a po válce, na to, jak rodinu poznamenal židovský původ. Pavel upozorňuje na důležitost blízkého vztahu k přírodě a semknuté rodiny.
Děj se odehrává v okolí Křivoklátska a Berounky.
Kniha vznikla v roce 1971.
Ústřední postavy knihy
Leo Popper – Pavlův otec. Je plný humoru, miluje ryby a vodu, má sklon k malým milostným úletům.
Maminka – Hodná, laskavá a tolerantní k otcovým úletům. Děti učí lásku k vlasti.
strejda Prošek – Přírodní člověk, sžitý s okolím Křivoklátu a Berounky. Všechno umí a rád pytlačí.
Ota Pavel – Chlapec. Je vypravečem příběhu. Má rád přírodu, obdivuje tatínka.
Jazykové prostředky a stylistika
Jazyk je hodně hovorový. Častý je dialekt, slang a vložená cizí slova. Některé pasáže působí velmi poeticky. Častá je přímá řeč. Příběhy jsou jednoduché, subjektivně zabarvené.
Styl je velmi popisný.
Hojně jsou užité prostředky jako ironie a humor, podtext je přesto mnohdy smutný.
Dějová linie
Nejdražší ve střední Evropě
Leo Popper se nechá napálit a koupí rybník jen s jednou rybou. Aby se nepoctivému prodejci pomstil, prodá mu tu „nejdražší“ lednici ve střední Evropě. Lednici bez vnitřku.
Ve službách Švédska
Tatínek pracuje pro firmu Elektrolux jako prodavač ledniček a vysavačů a je ten nejlepší. Motivuje ho totiž úsměv paní Irmy.
Smrt krásných srnců
Povídka o odvaze tatínka. Válka už je v plném proudu a židi ztratili svá práva, nad rodinou Popperů viselo nebezpečí koncentračního tábora. Tatínek se tak rozhodl, že svou rodinu naposled pořádně nakrmí. Strejda Prošek, i když nejlepší pytlák široko daleko, se bál pomoct mu. Už jen za samotné přechovávání židů mu hrozila smrt. Ale půjčil tatínkovi alespoň psa Holana a těm dvou se skutečnou povedlo ukrást srnce. Možná právě tento srnec jim pak v koncentračním táboře zachránil život.
Kapři pro wehrmacht
Během války tatínkovi vezmou jeho milovaný rybník, což mu velmi ublíží, a tak alespoň chodí své kapry krmit. A nakonec je dokonce jednou v noci tajně vyloví. Když příslušníci Wehrmachtu za velké slávy vypustí rybník, nezbyde jim, než se divit.
Jak jsme se střetli s Vlky
Krátká povídka vypráví příhodu už z poválečného období, kdy rodina Popperova přijíždí ke strejdovi Proškovi. Podle něj je rybník plný štik, a tak jdou tatínek s tehdy už šestnáctiletým Otou rybařit. Zpráva o štikách se však rychle šíří a najednou je kolem rybníka spousta lačných rybářů z celého kraje. Tatínek s Otou začnou soutěžit s rodinou Vlkových o to, kdo vyloví větší štiky. A nakonec dostanou na prdel.
Otázka hmyzu vyřešena
Další povídka z poválečného období popisuje tatínkovy obchody. Svůj obchodní talent uplatní pro rozjetí byznysu s mucholapkami. Nejprve přichází rychlý úspěch, ale pak se hromadí stížnosti od zákazníků a tatínek s obchodem skončí. Znovu mucholapky zaplaví trh o pár let později, když je s velkým úspěchem začne vyrábět holandská firma.
Králici s moudrýma očima
Rodina prodává chatu a stěhuje se do domečku u Radotína. Tatínek rozjede chov šampaňských králíků, maminka krocanů a slepic a prodává vajíčka. Takto si spokojeně žijí téměř deset let. Pak ale tatínek všechny králíky vypustí na paseku, je rozzuřený, protože se vrátil bez úspěchu z chovatelské soutěže. Když se ráno vrátí domů, vypadá tak zbědovaně, že pro něj maminka zavolá sanitku. Tatínek na dveře pověsí ceduli s nápisem Přijdu hned, ale už se nevrátí.
Kniha původně obsahovala další dvě povídky Prase nebude! A Běh Prahou, které byly cenzurou zakázány jako protisocialistické.
Další díla autora
