Studie krátké a kratší

Studie krátké a kratší se jako kniha řadí k fejetonům. Fejeton je specifický publicistický žánr, který je často používán v tisku a to jako protějšek k hlavním článkům. Objevuje se také v knižní podobě, je napsán lehkým slohem, mnohdy komentuje probíhající situaci a to často satiricky a ironicky. Často se objevuje nadsázka, sarkasmus. I zde Jan Neruda všechny tyto prvky využil, v knize popisuje například pražskou periferii, především tedy její život. Rovněž se zabývá například také životem v Austrálii, tehdejšími lidmi, kteří žijí na okraji společnosti. Kniha byla vydána roku 1876.

O autorovi

Jan Neruda se narodil 9. Července 1834 v Praze. Byl to pražský významný básník a novinář, který působil v období realismu. Byl členem družiny májovců. Pocházel z Malé Strany, studoval na malostranském gymnáziu, kde také odmaturoval, pokoušel se, na nátlak otce, studovat práva, ovšem to nedopadlo úspěšně.

Prošel několika úřednickými pozicemi, v nich však spokojen nebyl. Jako novinář působil v Obrazech domova, Čase. Vydával časopis Lumír, publikoval také v časopise Květy. Podnikl několik cest do Německa, Francie, Maďarska, Itálie, Egypta, Řecka. Byl také prohlášen za národního zrádce. Zemřel 22. Srpna 1891 v Praze.

Charakteristika díla

Autor ve svém díle zachycuje pražskou periferii a podsvětí. Popisuje noční život, věznice, zastavárny a podobně.

V díle autor zachycuje život v tehdejší Austrálii, přesněji zabývá se jednou kolonií a jejich ne příliš spokojeným životem.

Dílo je jakousi kritickou studií o současné sociální situaci.

Ústřední postavy knihy

Kniha je rozdělena do dvou svazků, které se sestavují z několika fejetonů, povídek a črt, které zachycují mnoho různých věcí. Objevuje se zde řada postav, ovšem spíše je přikládán význam námětu a ději, než jednotlivým postavám. Za ústřední postavu by se dala považovat kolonie lidí v Austrálii. Tito lidé jsou dělníci, kteří pracují na stavební trati, a autor popisuje jejich život.

Jazykové prostředky a stylistika

Jazyk je zde používán spíše hovorový, dal by se přiřadit k tomu dnešnímu, kterým mluvíme. Občas se objevují i starší výrazy či tvary slov.

Autor v této knize používá dostatečné množství přímé řeči.

Dějová linie

Kniha má možnost nám ukázat samotného autora Jana Nerudu jako novináře a jako fejetonistu. Musíme zmínit, že jako fejetonista byl Jan Neruda uznáván, byl to velmi skvělý fejetonista, měl smysl pro satiru. Kniha nám také ukazuje to, jak si Jan Neruda v těchto pozicích vedl, jak dokázal plnit úkoly. Rovněž popisuje osudy lidí, kteří žijí na okraji společnosti a sociální výjevy pražského podsvětí a pražské periferie.

Trhani

Zobrazuje život dělníků, kteří pracují na trati. Neruda zde zachycuje život v Austrálii. Zaměřuje se na jednu z kolonií lidí, kteří jsou takříkajíc ztroskotanci. Jsou společensky vyděděni, ocitají se na okraji společnosti. Nevidí je nijak romanticky, ovšem popisuje je jako lidi pracovité.

V Pražských obrázcích

Zobrazuje sociální výjevy ze soudobého života. Zachycuje tyto výjevy s velkou znalostí. Studuje pražské žebráky, popisuje krádeže, zločiny, prostituci na policejních stanicích a ve vězeních. Popisuje také to, jaký byl život v pražských zastavárnách a na pražském záduší. Popisuje život všude tam, kde se objevuje rozvrstvení lidí na ty bohaté a na y chudé, což byl tehdy zvyk právě díky kapitalistickému systému.

Studie masopustní; Rozjímání postní

Tvoří poslední část knihy Studie krátké a kratší. Ukazují nám autora Jana Nerudu jako mistra na satirický fejeton. Autor je velmi bystrý a chytrý, vnímá velmi dobře a rychle vše, co se okolo něj děje. Vnímá také aktuální dobové otázky, které se ve společnosti objevují. Například se zde objevuje studie o tabáku, studie o tanci a jiné další.

Další díla autora