Román o ženě, která se s milencem spojí proti manželovi a neváhá ho zavraždit. Román vyšel v roce 1867 a tímto dílem opouští romantismus a objevuje prvky naturalistické tvorby.
O autorovi
Francouzský herec, spisovatel a dramatik Moliére se narodil jako Jean-Baptiste Poquelin v roce 1622. Pocházel z měšťanské rodiny a komediantství se začal věnovat rodině navzdory. Nejprve působil jako herec v jedné kočovné divadelní společnosti, později si založil společnost vlastní. Ve svých hrách často kritizoval a zesměšňoval společenské mravy své doby, snobskou morálku šlechty i celou církev. Měl tak často spory se dvorem, mezi chudinou ale byly jeho frašky a komedie velmi oblíbené.
Poszději se proslavil i u královského dvora. Moliére zemřel v roce 1673 pár hodin poté, co na jevišti předvedl heroický výkon. Jeho boji s horečkou a silnému kašli s krví, který se snažil překrýt smíchem podle scénáře, tehdy přihlížel i král Ludvík XIV.
Charakteristika díla
Děj se odehrává ve francouzském Vernonu a později přímo v Paříži. Autor opouští romantismus a začínají se v díle objevovat prvky tvorby naturalistické. Autor líčí postavy a charaktery postav, což je autorův styl.
Ústřední postavy knihy
Tereza – energická žena, ale její teta z ní vychovala ženu uzavřenou, její otec jí přivezl ke své sestře, aby jí vychovala, maminka jí umřela. Chce žít jiný život, své sny dusí v sobě, je velmi klidná a poslušná. Je své tetě vděčná za všechno a udělá, co si přeje.
Kamil – syn tety Terezy, paní Raquinové a manžel Terezy. S péčí o něj to jeho matka přeháněla, proto je slabý a zranitelný. Nespouští ho z očí a cpe do něj mnoho léků.
Laurent – Kamilův přítel, jeho pravý opak, samostatný, silný, zábavný, vyrovnaný. Právě takové vlastnosti u svého muže Tereza postrádá. Laurent je však vypočítavý a pozná, že se Tereze líbí.
Michaud – přítel tety Raquinové a Kamila, Tereza jej moc ráda nemá.
Grivet – přítel tety Raquinové a Kamila, Tereza jej moc ráda nemá.
Olivier – přítel tety Raquinové a Kamila, Tereza jej moc ráda nemá.
Zuzana - přítelkyně tety Raquinové a Kamila, Tereza ji moc ráda nemá.
Jazykové prostředky a stylistika
Dílo je psáno chronologicky, autor popisuje myšlenky a duševní pochody hlavních hrdinů. Kniha je psána vypravěčským a taky popisným stylem, objevuje se er-forma s přímou řečí.
Dějová linie
Ve Vernoně paní Raquinová vychovává svého syna. Navštíví jí její bratr a požádá o pomoc. Zemřela mu manželka a matka malé Terezy. Prosí ji, aby se ujala jeho dcery a vychovala jí. Paní Raquinová souhlasí a Terezu vychovává jako svou vlastní dceru, se svým synem Kamilem je vychovává jako sourozence, když vyrostou, cítí k sobě lásku sourozeneckou, nikoliv mileneckou. Kamil je jako dítě velmi slabý a často také nemocný, proto mu jeho matka dává léky, musí je brát i Tereza jako prevenci.
Když je Kamil nemocný, Tereza nesmí dělat žádný ruch. Tereza ovšem ve skrytu duše chce být temperamentní, chce běhat po venku, místo toho sedí tiše v koutku a je uzavřená sama do sebe. Své tetě je zavázána, proto i když nechce, plní její přání. I to, když jí napadne, že by se Tereza a Kamil mohli vzít, Tereza sice nechce, ale souhlasí. Paní Raquinová tímto sňatkem chce svému synáčkovi zajistit péči a tu mu může dát jedině Tereza.
Tereza a Kamil jsou manželé, změna je však v tom, že spolu usínají ve stejném pokoji. Kamil rozhodne, že se přestěhují do Paříže. Tereze se tam, ale nelíbí, dům přirovnává k hrobce, protože je temný, vlhký. V domě její teta zřídí obchod se šitím a tak je Tereza zavřená celý den v domě. Každý den je podobný jako vejce vejci, jediná změna jsou čtvrteční večery, do domu přichází přátelé její tety a Kamila. Přátelé manžela si však Tereza moc neoblíbila a je ráda, když může odejít. Kamil potká svého přítele Laurenta, začínajícího malíře. Kamil mu proto navrhne, aby namaloval jeho portrét a začal jako malíř.
Dochází tak každý den do jejich domu a paní Raquinová si ho oblíbí. Tereza je blízko něj nejistá, přitahuje jí, je opakem jejího manžela. Ten si toho všimne a z vypočítavosti jí svede a stanou se z nich milenci. Tereza se zamiluje a je jí jedno, jestli je paní Raquinová odhalí. Každý den si chodí Tereza lehnout, protože tvrdí, že jí není dobře a chodí za ní Laurent. I Laurent se po nějaké době do Terezy zamilovává a má problém být v práci. Jeho vedoucí si všimne, že odchází pryč. Snaží se spolu být co možná nejvíce, ale jedině čtvrteční večery jsou doba, kdy bývají spolu. Pomalu jim dochází, že když je Kamil naživu, nebudou spolu nikdy. Objevují se u nich myšlenky na Kamilovu vraždu.
Manželé spolu s Laurentem jedou na výlet k řece Seině, kde Laurent utopí Kamila. Navrhne jim projížďku na loďce, a když jsou lidé pryč z dosahu, snaží se Kamila utopit, ten ho však kousne do krku a začne svou manželku volat. Tereza omdlí a probudí se až na pevnině, kde jí donesl Laurent. Vymyslí si příhodu, které všichni věří. Po probuzení se Tereza nervově zhroutí a paní Raquinové je oznámena smrt jejího syna. Tereza si uvědomuje, co se stalo, přijde jí sobecké chování Laurenta. Ten navštěvuje paní Raquinovou, pomáhá ji se vším. Svého činu nijak nelituje, je spokojený.
Milenci nechtějí nic riskovat, aby se jejich plán nezhatil. Laurent má plán zalíbit se paní Raquinové, aby si mohl Terezu vzít. Po nějaké době má pocit, že jej někdo sledují, slyší hlasy, které mu připomínají Kamila. Přítel paní Raquinové navrhuje, aby se Laurent stal součástí rodiny a vzal si Terezu. Po svatbě jsou spolu nyní už manželé po dlouhé době sami, ale není to ono. Jakoby Kamilova smrt zničila tu vášeň, která je k sobě přitahovala. Tereza Laurenta nemiluje, cítí opovržení. Kamilův přízrak straší nejen Laurenta, ale i Terezu. Navzájem se obviňují z vraždy, přetvařují se, hádají se a mají strach.
Paní Raquinová onemocní a oba se o ni starají pro své dobro. Postupně přestává mluvit, hýbat se a manželé se před ní začnou hádat a svůj čin jí vyzradí. Paní Raquinová nemůže nikomu říct, co slyšela a musí Terezinu péči snášet. Chce umřít, ale pak se rozhodne zůstat naživu, aby se dočkala odplaty. Tíha viny dolehne na manžele, začnou se navzájem podezřívat a myslí si, že ten druhý je chce z vraždy obvinit na policii. Laurent chce Terezu zabít, když jí do pití dává jed, Tereza pak bere do zástěry nůž. Oba se přistihnou při činu, zoufalí si padnou do náruče a pláčou. Neumí spolu žít s tak hrozným činem a vypijí napůl sklenici s jedem. Paní Raquinová se své pomsty dočkala.
Další díla autora- Romány