Silně prosocialistický román Tři řeky od Vladislava Vančury byl prvně vydán roku 1936. Autor se snažil nabídnout čtenářům před vypuknutím druhé světové války a před nástupem fašismu pohled na zidealizované socialistické Rusko.
O autorovi
Český spisovatel, filmový režisér, novinář a dramatik Vladislav Vančura se narodil 23. června 1891 v Háji ve Slezku. Přes studijní neúspěchy se dostal na vysokou školu, kde původně studoval práva, ale po těžké nemoci své matky si zvolil medicínu a stal se lékařem. Svou první knihu vydal v roce 1924 (Pekař Jan Marhoul), kdy byl ještě členem komunistické strany. Z té ale, spolu s dalšími spisovateli, odešel po nástupu Klementa Gottwalda do jejího vedení.
Politická angažovanost ho nakonec stála život. Za německé okupace působil v odboji a 1. června 1942 byl v Praze nacisty popraven. Vladislav Vančura měl svůj specifický jazyk, který v sobě mísil několik stylů. Jeho nejznámější díla jsou romány Rozmarné léto a Markéta Lazarová.
Charakteristika díla
Děj knihy se odehrává na přelomu devatenáctého a dvacátého století v Rusku a ve fiktivním českém městečku Skaličky (v prvním, časopiseckém, vydání knihy autor přiznal, že se jedná o Benešov, kam už předtím některá svá díla situoval).
Vladislav Vančura začal v době psaní Tří řek výrazně měnit svůj literární styl. Tři řeky mají velké množství postav (příprava na Rodinu Horvatovu a Obrazy z dějin národa českého).
Autor zde mísí své hrdiny z historickými osobnostmi, čímž dodává knize nádech skutečnosti.
Dílo je protiválečné a autor jejím prostřednictvím podporuje socialistické Rusko (sám byl dlouhá léta členem komunistické strany).
Ústřední postavy knihy
Jan Kostka - syn statkáře Emanuela Kostky. Kniha sleduje velkou část jeho života.
Emanuel Kostka - Janův otec. Jana ale nepovažoval za vlastního a upřednostňoval své druhé syny.
Jazykové prostředky a stylistika
Kniha je psaná v er-formě. Jazyk knihy je spisovný. Ve vyprávění jsou znatelné pohádkové motivy.
Dějová linie
Jan Kostka se narodil do rodiny statkáře Emanuela Kostky. V mládí byl často odstrkován a byl považován za slabocha. Jeho vlastní otec svého syna ignoroval, protože ho nepovažoval za vlastního. Raději má své druhé dva syny. Ti ale oba umírají ve válce.
Zlomem v Janově životě je návštěva Ruska. Je naprosto unesen ruským venkovem, jeho obyvateli a také politikou. Po návratu domů je srdečně přijat svým otcem, který v něm až po dlouhých letech pozná svého syna.
Další díla autora
