Tři sestry patří k nejznámějším dílům ruského dramatika, představitele lyrického dramatu, Čechova. Autor se opět věnuje osudům lidí z ruského venkova, statkářské třídě. V centru dění jsou sourozenci Prozorovovi. Všichni shodně touží po lepším životě, vysnívají si lepší budoucnost, ale nejsou schopni jít jí naproti.
O autorovi
Anton Pavlovič Čechov byl ruský prozaik, dramatik a povídkář. Narodil se v roce 1860.
Na moskevské univerzitě vystudoval medicínu a stal se lékařem. Zároveň přispíval svými články do humoristických časopisů a do petrohradských novin.
Nakazil se tuberkolózou od jednoho pacienta. Už nemocný odcestoval v roce 1890 na Sibiř, aby informoval o nucených pracích na ostrově Sachalin, kde byli odváženi vězni. Ve své zprávě podává otřesný obraz vyhnanců z carského Ruska.
Zemřel na tuberkolózu v roce 1904 v lázních v Německu.
Charakteristika díla
Tři sestry jsou Čechovovou tragikomedií z roku 1900, premiéru měla v následujícím roce.
Děj se odehrává na ruském venkově a zachycuje jednotvárný, stereotypní život statkářské šlechty. Hrdinové se potácejí mezi minulostí a přítomností s budoucností, touží po lepším životě, ale nemají dost síly nebo schopností toho dosáhnout. Důležitým faktorem, který ovlivňuje osudy postav, je čas, který ničí všechny naděje.
K dalším tématům patří Moskva a její krásy, pro hrdiny zidealizované místo, a otázky lásky a smyslu života.
Důraz je kladen na psychologii postav. Chybí jasná dějová linie.
Ústřední postavy knihy
Andrej Sergejevič Prozorov – Hlava rodiny. Má tři sestry. Nešťastné manželství z něj udělá lidskou trosku.
Nataša Ivanovna – Jeho snoubenka a pozdější manželka. Andrejovy sestry jí pohrdají. Je nafoukaná, zlá semetrika.
Olga Prozorovová – Nejstarší sestra. Učitelka na gymnáziu. Stará panna.
Máša – Druhá sestra. Nešťastně provdaná. Štěstí hledá marně u milence.
Fjodor Kulygin – Mášin manžel, učitel. Máša dříve obdivovala jeho chytrost, po letech manželství ho pokládá za hlupáka.
Alexander Ignatievič Veršinin – Ženatý důstojník, do kterého se zamiluje Máša.
Irina – Nejmladší sestra. Snílek. Představuje si život v Moskvě a to, jak tam potká životní lásku.
Baron Tuzenbach – Důstojník, který nadbíhá Irině. Neupřímný.
Jazykové prostředky a stylistika
Jazyk je spisovný, některé výrazy jsou zastaralé.
Jedná se o konverzační hru, je vystavěna na dialozích. Na jejich pozadí je vyobrazena psychologie postav. Zároveň je mnoho skryto „mezi řádky“.
Dějová linie
Děj se točí kolem rodiny Prozorových, Andreje a jeho tří sester Olgy, Máši a Iriny.
Zejména tři sestry vzpomínají na Moskvu, jako na šťastné místo jejich dětství. Jejich snem je vrátit se tam, ale k odjezdu se stále nedokáží odhodlat, odkládají ho.
Hra začíná v den výročí smrti otce sourozenců Prozorových. Zároveň slaví nejmladší Irina svátek. Je uspořádaná oslava, které se zúčastní i důstojníci městské posádky. Irina se mezi řečí zmíní, jak je práce krásná a jak chce vždy pracovat. Aby se jí zalíbili, přitakávají ji dva vojáci, baron Tuzenbach a kapitán Solenyj, že práce je smysl života. Ani jeden z nich přitom v životě nepracoval, chtějí se jen zalíbit Irině. Andrej se na oslavě zamiluje do nafoukané a parádivé Nataši Ivanovny.
Za 21 měsíců, kdy začíná další dějství, už je Nataša Andrejova žena a mají spolu malého syna. Nataša v domě vládne železnou rukou. Je zlá, poroučí. Andreje pomalu ničí a stejně tak její útlak doléhá i na sestry. Mezitím si nešťastně vdaná Máša začne románek se ženatým podplukovníkem Alexanderem Veršininem. Irině stále nadbíhají Tuzenbach a Solenyj, ale jsou neúspěšní.
Atmosféra třetího jednání je ovlivněla požárem města. V melancholickém rozpoležení sourozenci začnou otevřeně vyznávat své city. Máša přizná lásku k Verešinovi, důstojníci ale mají brzy odjet z města. Irina vždy toužila odjet do Moskvy a najít tam velkou lásku. Místo toho ale na přímluvy Olgy souhlasí, že si vezme Tuzenbacha. Její život je prázdný. Největší přiznání má pro sestry Andrej. Prohazardoval jejich dům a má problémy s alkoholem. Uvědomil si, že manželství s Natašou je osudový omyl.
V posledním jednání se všichni loučí s důstojníky, kteří opouští město. Nálada je spíše tragická. Z Andreje je skutečná troska, Máša je citově zlomená ze vztahu s Verešinem, Tuzenbach umírá v souboji se svým sokem Solenyjem. Nakonec je to Olga, která sama neměla nejvydařenější život, žena bez lásky a rodiny, bez schopnosti cokoliv změnit, kdo vlévá sourozencův optimismus do žil a dává jim naději na lepší zítřky.
Další díla autora- Lyrická dramata