Večerní písně jsou sbírkou básní studenta filosofie Vítězslava Hálka, které napsal ve svých 22 letech pro svoji vyvolenou, Dorotku Horáčkovou. Nejdříve otiskl 9 básní roku 1858 v almanachu Máj, známém a stěžejním díle „májovců“. Poté vydal první sbírku básní , kterou nazval Večerní písně a doplňoval ji, až vznikla další sbírka Večerní písně II.
O autorovi
Vítězslav Hálek se narodil 5. dubna 1835 v Dolínku a zemřel 8. října 1874 v Praze. Otec byl hostinským a chtěl, aby se syn stal knězem. Hálek, ale přestoupil z kněžského semináře na Gymnázium a poté studoval filosofii. Rodiče jej proto přestali podporovat a proto učil a psal. Mnoho nejlepších děl autorů v historii vzniklo podobným způsobem – z nutnosti zajistit si obživu. Hlad bývá nejlepším tvůrcem. Později Hálek pracoval jako redaktor Národních listů, s Nerudou redigoval časopis Lumír a Květy. Básně otiskoval v almanachu Máj. Hálek pracoval nejen jako novinář, ale i jako kritik, psal fejetony, básně, povídky a byl činný v kulturním a společenském životě pro společnost Umělecká Beseda. Byl ženatý s dcerou pražského advokáta Dorotou Horáčkovou. Dobře se oženil. Sňatkem si zajistil finanční nezávislost a mohl psát v době, kdy se mu nedařilo. Tchánovy peníze udržovaly rodinný rozpočet na správné výši. Dorota Vítězslava milovala, byl pro ni vzorem bohémského intelektuála a manželství nebylo jen finanční výhodou. Plnilo svoji sexuální a citovou roli. Hálek měl pouze jednoho syna. Vítězslav Hálek zemřel na zánět pohrudnice v pouhých 39 letech.
Charakteristika díla
Hálek je spolu s Nerudou zakladatelem nové básnické školy. Patřil k tzv. májovcům. Sbírka Večerní písně je protkaná lyrikou a eposem. Autor popisuje přírodu a lásku, většinou vztah mladých lidí nebo touhu po lásce a romantice. Důležitou roli hraje příroda, kterou ztvárňuje velmi romanticky a oslavně. Básně jsou melodické, zpěvné a dobře se recitují. Jsou psány jako vyznání lásky, mají dojímat, okouzlovat, pohladit, což se autorovi většinou daří.
Ústřední postavy knihy
Autor používá postavy pouze jako symboly nebo jako oslovení vztahů. Básně nejsou založeny na konkrétních postavách.
Jazykové prostředky a stylistika
Hlavním tématem je láska, básně jsou psané jako čtyřverší, s pravidelnou rytmickou osnovou. Autor užívá poetické výrazy, pohádkové postavy a přírodu, aby vyjádřl radost z lásky a její soulad se světem.
Dějová linie
Sbírka obsahuje 53 básní, podobného obsahu. Autor rozjímá nad láskou a přirovnává ji k přírodě nebo k různým dějům a vlastnostem.
Další díla autora- Básnické sbírky
- Dramata
- Sbírky povídek