Žert

Žert je prvním románem Milana Kundery. Napsal ho v roce 1965, dva roky čekal na vydání. Příběh vypráví o tom, jak drobný nepochopený žert zničil život studenta Ludvíka Jahna, vypráví o pomstě a snaze po sebepoznání. Stejně jako ostatní Kunderova tvorba byl i Žert po roce 1970 zakázán. Sám Milan Kundera emigroval do Francie a do Česka se vrací jen zřídka.

O autorovi

Milan Kundera se narodil v roce 1929 v Brně. V dětství hrál na klavír, jeho otec byl hudebním pedagogem na JAMU. Po maturitě odešel do Prahy a studoval na UK estetiku a literární vědu, později přestoupil na FAMU. V roce 1948 vstoupil do KSČ, po dvou letech ho vyhodili, znovu mu bylo členství obnoveno v roce 1956.

Zkraje 50. let tvořil budovatelskou poezii, nový režim vnímal idealisticky jako řada mladých autorů v té době. Později se však stal odpůrcem režimu, zejména po okupaci v roce 1968. V roce 1975 emigroval do Francie a v roce 1979 byl zbaven českého občanství. Ve Francii žije dodnes, do vlasti se vrací jen zřídka a vždy inkognito. K Česku je kritický a svá díla, která píše ve francouzštině, nenechá přeložit do češtiny.

Kundera bývá řazen ke světovému postmodernismu. Za své dílo získal řadu ocenění.

Charakteristika díla

Kniha je popisem jedné generace a jejích zprzněných životů. Ukazuje, jak v jedné době dokázal mít špatný žert širokosáhlé tvrdé důsledky. Celkové ladění je pesimistické, román se zabývá tématy ztráty hodnot, rozpadu iluzí, úpadku charakterů, snahy najít své místo ve světě a koloběhu života.

I když jde v první řadě o osobní tragedii hlavního hrdiny, děje se to na pozadí komunistického režimu. Kniha jej odsuzuje a byla proto byla zakázána. V kratkém volnějším období v 60. letech byla sice zfilmována, ale během normalizace byl film uložen do trezoru.

Román je rozdělen do 7 kapitol a dalších podkapitol.

Ústřední postavy knihy

Ludvík Jahn – Z naivního a lehce bezstarostného studenta se stal chladný, zatrpklý člověk, který touží jen po pomstě. Nedokáže odpustit, a proto se nedokáže vyrovnat se svou minulostí. Proto se mu ani v přítomnosti nedaří najít místo, kam patří.

Zemánek – Necitlivý, sobecký kariérista.

Helena – Zásadová žena. Je romantická a doufá v pravou lásku.

Jaroslav – Snílek, těžko se smiřuje s tím, že jeho vnitřní zidealizovaný svět nemůže obstát v kruté realitě.

Jazykové prostředky a stylistika

Jazyk je spisovný. Vyjadřování je pestré, líčení jsou barvitá, přesto se Kundera vyhýbá patosu a vyumělkovanosti.
Kniha je vyprávěna v ich-formě, vypravěči se střídají čtyři - Ludvík, Helena, Jaroslav, Kostka. Kapitoly jsou monology. Román má jasnou matematickou strukturu, každá z postav zaujímá určitý přesný prostor.

Děj se odehrává v letech 1948-63 střídavě v Praze a na Moravě, vyprávěn je částečně v přítomnosti, ale z větší části retrospektivně.

Dějová linie

Ludvík Jahn se vrací na folklorní slavnosti do své rodné moravské vesnice, kde již nebyl dlouhé roky, takže k ní nemá hluboký vztah. Do vesnice přijíždí redaktorka Helena Zemánková, aby s ním jako vědeckým pracovníkem udělala rozhovor pro rozhlas. Ludvík zjišťuje, že Helena je manželka profesora marxismu na univerzitě, tedy jeho bývalého spolužáka a člověka, který mu v minulosti hodně ublížil.

Ludvík vzpomíná na svou lásku z univerzity Markétku, pro kterou byla komunistická ideologie vším. Když Ludvík nebyl nadšený z jejího odjezdu na přednášky marxismu, protože s ní chtěl být sám, nazvala ho krutým sobcem bez správného stranického cítění. Ludvíkův názor na komunistickou stranu byl spíše negativní, ale proti politické situaci se veřejně nebouřil. Markéta mu z přednášek napsala politicky laděný pohled. Ludvík chtěl demonstrovat svůj nezájem a odpověděl jí pohledem se slovy: „Optimismus je opiem lidstva, zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij.“ Markéta žert nepochopila a pohled dala stranickým kolegům. Následovaly Ludvíkovy výslechy, prověrky, Ludvík byl vyloučen ze svazu studentů a jeho „kamarád“ Zemánek se postaral i o jeho vyhazov z univerzity a ze strany. Markéta se s ním rozešla. Ludvík musel nastoupit na vojnu k tzv. „pétépákům“, odpůrcům režimu, kteří byli nuceni dělat těžké práce. Tam se spřátelí s řadou zajímavých lidí. Po vojně musí nastoupit na těžké práce do dolu.

Když se Ludvík setká s Helenou, vidí v ní šanci, jak se pomstít bývalému spolužákovi. Snaží se s ní navázat kontakt. Kamarád mu půjčí v městečku byt, ale zároveň ho od pomsty zrazuje, nic podle něj neřeší. Ludvík je ale rozhodnutý a schází se s Helenou. Ta mu líčí svou lásku k folkloru i to, jak se seznámila s manželem na manifestaci. Pod vlivem alkoholu se s Ludvíkem skutečně vyspí. Ten se domnívá, jak mu pomsta vyšla, než se dozví, že Helena s manželem už tři roky nežije. Helena se do Ludvíka zamilovala a doufá, že je to vzájemné.

Na slavnostech Ludvík potkává Zemánka, který se k němu chová jako ke starému kamarádovi. Ludvík na jeho hru přistoupí. Helena se manželovi svěřila se svou láskou k Ludvíkovi. Zemánek Ludvíkovi přeje štěstí, sám má už dlouho mladou milenku. Ludvík se tak stal obětí vlastní pomsty.

Svou zlost si vylívá na Heleně, řekne jí, že o ní nemá zájem. Ta se pokusí zabít, ale sní jen projímadlo. Ludvík se toulá po návsi, až na jízdě králů potká kamaráda z dětství Jaroslava, který bezmezně miluje folklor. Je nešťastný, že jeho syn dal přednost motocyklovým závodům před jízdou králů. Muži, oba nespokojení se životem, se domluví na společném večerním hraní. Ludvík najednou cítí vnitřní klid, že je na místě, kam patří. Srovnal se se svou minulostí, ovšem je otázka, jak bude vypadat jeho budoucnost. Vše ovšem končí neštěstím. Jaroslav musí být převezený do nemocnice poté, co dostal infarkt.

Další díla autora