Život svaté Kateřiny je česká veršovaná skladba. Jméno autora je neznámé. Vypravuje o moudré a ctnostné dceři kyperského krále Kateřině, o jejím obrácení na křesťanskou víru. Poté, co krásná Kateřina odmítne sňatek se synem zlého císaře pohana Maxencia, obrátí na svou víru padesát pohanských mistrů, císařovu manželku a císařova vévodu. Pro své přesvědčení je mučena a popravena.
O autorovi
Přestože jméno autora této veršované skladby zůstává utajeno, dílo samo o autorovi mnohé vypovídá. Básník osvědčil své vynikající literární schopnosti zachycením dramatičnosti různých situací.
Pro autora je příznačné barevné a prostorové vidění, některé pasáže tak působí značně sugestivně (např.líčení síně, v níž dochází k zasnoubení Kateřiny s Kristem).
Žádná z veršovaných legend středověku nedosáhla umělecké výše Života sv. Kateřiny.
Charakteristika díla
Život svaté Kateřiny je české dílo, které vzniklo pravděpodobně ve 2. polovině 14. století. Základem je latinská předloha. Legenda bývá také někdy označována jako stockholmská, neboť švédská vojska odvezla do Stockholmu za třicetileté války dodnes dochovaný rukopis z počátku 15. století, nazývaný proto stockholmský. Ve 2. polovině 19. století byl vrácen zpět do Česka. Jde o významné středověké dílo hagiografické literatury.
Dílo popisuje jak se stane z krásné a moudré dívky mučednice. Pro svou víru je odhodlána i zemřít. Autor legendy zachycuje kromě skutků i duchovní rozměr své hrdinky.
Jde o veršovanou skladbu, která je psána osmislabičným veršem. Dílo má 3519 veršů.
Skladba obsahuje dialog, monolog i autorské slovo.
Alegorie v legendě - v díle je patrná autorova záliba v alegorii a symbolu.
V díle je užito vyjádření symbolikou barev. Je patrné zejména v drastické scéně bičování Kateřiny, kdy se na jejím mučeném těle objevují jednotlivé barvy duhy. Tato pasáž je současně pro čtenáře velmi citově intenzivní.
Ústřední postavy knihy
sv. Kateřina - dcera kyperského krále, krásná, moudrá, ctnostná křesťanská mučednice.
Ježíš Kristus - Kateřina se stává jeho nevěstou.
Panna Marie - matka Krista.
císař Maxencius - zlý, mstivý, krutý, pohan, jehož syna Kateřina odmítla jako ženicha.
manželka Maxencia - hodná a citlivá žen. Kateřina ji dokáže obrátit na svou víru.
Jazykové prostředky a stylistika
Bohaté jazykové prostředky a snaha o nevšední vyjádření vynesly dílo na vrchol aristní poezie 14.století.
Legenda obsahuje i prvky moravského nářečí.
Využití literárních prostředků v díle-anafora, aliterace.
Skladba je i pro dnešního čtenáře dobře srozumitelná a pochopitelná.
Dějová linie
Kateřina, dcera kyperského krále je krásná, moudrá a vzdělaná. Odmítá všechny nápadníky, neboť jí nejsou hodni. Má se stát ženou syna pohanského císaře Maxencia. Radí se tedy s poustevníkem. Poustevník však místo rady dá Kateřině obraz Ježíše Krista a Panny Marie a vyzve ji, aby večer o samotě požádala Pannu Marii, aby jí Krista zjevila. Kateřina poslechne a má dvě vidění, kdy spatří Krista. Zamiluje se do něj a stává se křesťankou celou svou duší. Ve druhém vidění pak Kateřina slaví s Kristem sňatek, kdy Kristus dává Kateřině do dlaně prsten. Po procitnutí z extatického stavu nachází hmatatelný důkaz, že je skutečně Kristovou ženou. Prsten „nebeského zlata“.
Kateřina obrací na svou víru celý svůj lid. Odmítá syna císaře Maxencia jako svého ženicha. Císař je rozzloben a unese Kateřinu do své země, kde povolá padesát pohanských mistrů, kteří mají Kateřině vymluvit křesťanství. Kateřina však svým slovem dokáže všechny mudrce převrátit na svou víru. Císař se rozhněvá a nechá Kateřinu mučit a bičovat. Kateřina trpí pro Krista, pro lásku k němu a pro svou víru. Po bičování se na jejím těle objevují rány v barvách duhy jako symbol spojení Boha a lidí na Zemi. Nakonec je popravena setnutím hlavy. Před smrtí se jí znovu zjevuje Kristus, který ji očekává. Místo krve vytéká z jejího těla mléko a vylétá holubice. Andělé její tělo odnáší k hrobu.
