Reboot, restart nebo prequel. Říkejte si tomu, jak chcete. Fakt je, že příběhově se ocitáme na začátku a hra nám ukazuje Danteho mladinká léta. Padlí andělé, mrtví rodiče a nově nalezený bratr. Vše je před vámi a vy skáčete do vlaku jedoucího rychlostí blesku.
Byť se může zdát, že se jedná o jinou hru, stále je to Devil May Cry. Dantemu je 20 let a jeho vlasy mají zcela odlišnou barvu, než na kterou jste zvyklí. Na tuto hru jsem vás upozorňoval již v jednom článku před Vánoci a nyní se podíváme detailně na její zoubky. Hra už je nějaký ten pátek venku a mladý hrdina už netrpělivě přešlapuje v koutu ringu.
Hra vás hned v úvodních minutách pustí přímo do akce a vy s pomocí starého známého – Meče Rebellionu kosíte zástupy démonů. Brousí si na vás tesáky jeden extra velký a Dante utíká ze svého přívěsu nahý a stihnout se obléci musí za letu skrz karavanem.
Hned intro vám ukáže floutka, který má pramálo společného se starým Dantem. Ten byl zkrátka příliš sebejistý. Černovlasý mladík je drzý, sprostý a nechodí daleko pro facku. On už vlastně celý tento úvod vám pomalu ukazuje, jakým směrem se bude celá hra odvíjet.
zdroj: tothegame.com
Kvalita akce je zkrátka luxus. Komba vytvoříte snadno s pomocí dvou tlačítek a ony už samy plynule navazují. Vy se pak jen kocháte vizuální stránkou. K dispozici bude již zmiňovaný meč Rebellion. Dále pak dvojici pistolí – sestry Ebony a Ivory, pořádnou sekeru od táty a nakonec kosu od mámy. Nejsou to ale zdaleka všechny věci. V pozdějších fázích hry dostanete rukavice, brokovnici a hvězdice.
Seznam to je opravdu rozsáhlý a možnost kombinovat zbraně zaručeně uvítáte. Přepínání mezi jednotlivými zbraněmi je jednoduché a s podrženým jednoho tlačítka pak kouzlíte vizuální orgie. Na své si příjdou i hardcore hráči, kteří budou mít k dispozici široký seznam komb a jejich kombinování či provedení bude stále složitější a nepůjde už o dvě tlačítka, ale klidně i o pět.
Po vizuální stránce má hra grády. Měl jsem tu možnost vyzkoušet na monitoru 24 palců s full HD rozlišením a hra vypadala skvěle. Ke hře ovšem doporučuji klasický ovladač a pro tentokrát vynechat klávesnici. Nemuselo by to dopadnou dobře.
Co se týče hudební stránky, tak jak už jsme u této série zvyklí, je to rock, je to punk, je to metal. Kombinace drsné hudby jen dotváří atmosféru hack and slash žánru. Nejsem nějaký velký fanda drsné rockové hudby, kdy zpěvák s prominutím zvrací do mikrofonu, ale sem do akčních pasáží bych si jinou hudbu ani nepředstavoval. Hudební pozadí výborně doplňuje atmosféru a padne sem jak ručičky do hodinek.
zdroj: tothegame.com
Co hru trošku potápí, je přeci jenom stereotypní náplň misí. Zajisté jsou Bossové výborně zpracování a skákací pasáže zábavné a lehce ovladatelné. Ovšem celá hra zabere tak 8-9 hodin se vším všudy, a i když od tohoto žánru více nečekáte, tak přesto náplň se jinak výrazně nezmění. Systém akce je perfektně zvládnutý, ale ve výsledku pořád stejný.
Nezbývá než vyřknout konečný verdikt. Pro mě osobně byl DmC vynikajícím zpestřením a musím říct, že se stal hned mojí oblíbenou hrou. Devil May Cry jako herní série je určitě kultovní a nový přírůstek jí nedělá ostudu v žádném případě. Úsměvné a trefné hlášky – to je to, co z této hry dělá něco víc, než pouze obyčejnou rubanici, jakých je na trhu spousty. Například, když přistane Dantemu na hlavě bílá paruka, je jasné, že jde o parodii na sebe sama. Ovšem netrvá dlouho a mladý rebel jí s nechutí odhodí.
I přes chyby jako je stereotyp je nový DmC určitě parádní hrou, kterou by neměl minout žádný majitel konzole Xbox 360 a Playstation 3. Na Pc jen vyměňte klávesnici za gamepad. Bylo by to utrpění a skutečné peklo.
