Přijde-li za vámi člověk, kdokoli a jakékoli podoby, a prohlásí, že komunikuje s dušemi, které přežily fyzickou smrt. Co si o něm pomyslíte? Nejspíš, že se zbláznil. Řekne-li vám však, že je médium, zůstanete utvrzení ve svém přesvědčení nebo přijmete tuto alternativu za věrohodnější, tudíž ne za zcela vylučitelnou?
Co s sebou nese výrok: „Jsem médium.“? Jaké schopnosti média mají a co vlastně dělají?
- Médium nevyvolává duši zesnulého! Naopak, duchové přitahují médium, aby mohli předat zprávu svým milovaným pozůstalým.
- Média nejsou jasnovidci! Přesto mají jasnovidecké schopnosti, jasnovidci ale nemají schopnosti média.
- Médium může být kdokoli. Muži, ženy, mladí, staří, hezcí, oškliví,..
- Médium se může pokoušet vyvolávat ducha, ale zdánlivě se mu to vždycky zdaří. Ovšem pravdou je, že když přijde za médiem fanoušek zesnulé hvězdy a chce mu něco sdělit, je téměř nulová šance na úspěch. Přijde-li však dcera oné hvězdy, šance na duchovní propojení je vysoká a s velkou pravděpodobností duch kontakt naváže.
Jak se o sobě obyčejný člověk dozví, že je médium? Na to není zaručený recept, ale ten, kdo byl obdařen talentem komunikovat s dušemi z onoho světa dříve nebo později pozná, že má výjimečnou schopnost, i když ji třeba zpočátku nerozpozná. Médium se dovede napojit na myšlenky svých blízkých, jinými slovy dokáže jim alespoň částečně číst myšlenky. Také někdy může vidět útržky budoucnosti v jejich životě. Pro takové lidi existují tzv. vývojové kroužky, které obvykle probíhají ve spiritistických kostelech.
Spiritistická víra vznikla asi před sto lety. Zpočátku média pracovala různými způsoby a jedním takovým fenoménem bylo zhmotňování duchů během seancí. Ti se díky médiím, která dokázala vyprodukovat substanci ektoplazmu (bílá neprůhledná látka), mohli ukázat ve své původní fyzické podobě. Duch se potom mohl pohybovat kolem shromážděných lidí, vybrat si mezi nimi své známé a popovídat si s nimi. Byl to fenomén doby viktoriánské a období mezi oběma světovými válkami. Přestože se nám dochovala svědectví mnoha inteligentních lidí, kteří zhmotňování viděli na vlastní oči, v dnešní době si nikdo netroufne tvrdit, že je to skutečně pravda. Média dnes duchy vidí, slyší, cítí, ale raději je nezhmotňují.
Jedna věc je však odjakživa stejná. Každé médium potřebuje na své duchovní cestě důvěřovat nějakému duchovnímu průvodci, tj. někomu, kdo již je na onom světě. Kdykoli se médiu zdají věci moc intenzivní, může se obrátit na svého průvodce. Mnohdy se objevují i slavné legendy, např. Jan Křtitel, Johanka z Arku a další. Stalo se také, že skrze mužské médium přišla zpěvačka Judy Garlandová a zazpívala pár songů ze svého repertoáru. Další kuriózní případ, byl případ muže, který se učil vyvolávat duchy v transu a pak se začal budit v noci a jen ve slipech půl hodiny mluvil hlasem Elvise Presleyho.
Jak již bylo psáno, médiem může být kdokoli. Představte si sami sebe v kůži tohoto muže. Přišel k holiči sice již po zavírací době, ale byl přijat. Holič byl médium, ale svoji schopnost dokáže vypnout a v práci se jí nezabývá. Toto se mu stalo poprvé. Holí muže břitvou po bradě, když se mu v zrcadle zjeví žena. „Kdo jste?“ Pomyslel si. „Judy,“ odpověděla. Svého zákazníka se ptá: „Znáte nějakou Judy?“ Zapůsobilo to jako blesk z čistého nebe. Muž vyskočil z křesla a byl naprosto v šoku. Holič ho zasvětil do problematiky, řekl mu, že je médium a zjevila se mu nějaká žena jménem Judy. Byla to jeho žena, která před půl rokem zemřela a on zůstal sám se svým sedmiletým synem. Médium vyzvalo Judy, aby řekla svému muži něco, čím by mu dokázal, že to je doopravdy ona. Řekla pouze: „Poděkujte mu za lízátka.“ Holič čekal sice něco víc ohromujícího, ale její muž se po této informaci zcela zhroutil. Den předtím prý šli se svým synem na manželčin hrob a synek ho požádal zda by mohli koupit místo květin lízátka. Příští hodinu holič předával muži zprávy od jeho ženy. Tomu to obrátilo celý život a se smrtí své ženy se vyrovnal o mnoho lépe. A podobných případů jsou tisíce.
Existuje-li druhý břeh či neexistuje, na to stále není jistá odpověď. Budeme to někdy vědět jistě? Kdo ví. Ale bezpochyby by to změnilo pohled lidí na život a na smrt. Média, která jsou přesvědčená, že po fyzické smrti vaše duše pokračuje dál, se smrti nebojí. My si ale musíme položit základní otázku. Chceme, aby to tak bylo?
