Posedlost. Rozšířené zorničky při jeho používání. Abstinenční příznaky bez jeho společnosti. Nutkání ho „jen“ omrknout. Neodolatelná potřeba napsat heslo na klávesnici a zmáčknout enter. Neblahé tušení, že tam NĚCO je. Touha po tom, aby tam NĚCO bylo. Sebevražedné sklony, když tam NIC není.
Deprese, všichni jsou online, ale počet zpráv nula. Server má zřejmě poruchu. V pětiminutových intervalech mačkané tlačítko aktualizovat. Pořád nic. Umocnění myšlenky, že se o vás nikdo nezajímá. Pocity, že vás nikdo nemá rád. Chuť spáchat sebevraždu vyjádřená ve statusu. Hle, už všichni píší. Tříhodinová diskuze s kamarádkou. Unavenost, nálada jít si lehnout. Pozor, nová zpráva. Spánek se odkládá. Je půlnoc, jak zítra vstanu do školy? Ještě ve statusu všem popřát hezké sny. Půl hodina strávená čekáním, komu se příspěvek bude líbit. Nikomu se nelíbí. Trapas. Nenápadně ho z profilu smazat, snad si toho nikdo nevšiml. Někdo dal like na profilovou fotku. Chvíle euforie, fotka se líbí čtyřem kamarádkám. Váhavost a vnitřní nejistota. Líbí se jim fotografie, nebo ta osoba na ní?
Jistě si říkáte, že se vás to netýká. Smějete se a jste pyšní na to, že jste mánii nepodlehli. Přátelé vás charakterizují jako člověka, který má pevnou vůli, schopnost nenechat se strhnout davem, kterou MY závislí nemáme a doposud jsme ji neměli možnost poznat.
Závislí, nevěšte hlavu, je možné, že právě tito lidé mají potajmu založený profil s anonymním jménem, s fotografií jiné osoby a surfují po profilech svých přátel v soukromí svého domova.
A co můžeme u závislého člověka pozorovat?
- vkládání hanbatých fotek
- co hodina, to nová profilová fotka
- co minuta, to nový status
- abnormální potřeba komentovat všechny příspěvky
- abnormální výskyt pravopisných hrubek v komentovaných příspěvcích (uživatel píše tak rychle, že mu nezbývá čas na kontrolu chyb)
- abnormální využívání tlačítka „Like“
- uživatel se nachází alespoň v jedné skupině „I love FB“
- tetování na těle „I love FB“
- komunikace s dotyčným závislým: „Co máš rád?“ – „Miluju Facebook.“
- komunikace s vyhroceným závislým: „Jak se máš?“ – „Miluju Facebook.“
- komunikace s nevyléčitelným závislým (konečné stádium – delirium – uživatel už většinou nevnímá okolní svět): „Miluješ Jarmilu?“ – „Miluju Facebook.“
Pokud jste se opět poznali alespoň v jednom případě, nevěště hlavu a zachovejte stoický klid. Stále je tu ještě odborná pomoc, na kterou se můžete obrátit. Pokud si myslíte, že se z toho dostanete sami, nedostanete. Vaše slovní zásoba se možná rozšíří, když budete neustále číst statusy svých přátel, avšak vaše mysl zakrní. Je velice důležité alespoň na chvíli vyhlédnout z okna a podívat se, zda vám za tu dobu, co jste strávili u počítače, před barákem nepostavili supermarket, nebo mrknout do kalendáře, před kolika lety jste naposledy vyšli z domu.
Pokud chcete patřit mezi vyvolené a společností zavrhované jedince, kteří se chtějí vyléčit sami, uvedu zde pár věcí, na které byste se měli připravit.
- nedozvíte se, že váš kamarád má přítelkyni
- budete ochuzeni o poznatek, že vaše přítelkyně má přítele (a ten přítel nejste vy)
- budete pozadu s informací, že vaše kamarádka podstoupila plastickou operaci
- nedostane se k vám zadání písemného testu, který se píše druhý den
- neuvidíte hanbaté fotky své spolužačky
….a vůbec, stojí za to se léčit?
