„Je to detektivka, ale jako ty nejlepší – má něco navíc.“ Touto chválou se kniha pyšní již na své obálce. A když přidáme ještě atraktivní obal, který dělá hodně, co si budeme povídat, neříkejte, že by vás nepodněcovalo si aspoň přečíst upoutávku, čehož vydavatel chtěl dosáhnout. Jak moc se ale věta od Booklistu naplní?
Génius je první do Češtiny přeložená kniha od autora Jeseeho Kellermana. Je synem spisovatelského páru Faye a Jonathana Kellermanových. Jeho otec je mistrem v psychologických románech a i sám Jesse vystudoval psychologii na Harvardu. Takže samozřejmě ani v knize nechybí, přesto je její hlavní význam trochu někde jinde.
Hlavním hrdinou je Ethan Muller, mladý, sebestředný, narcistický, ale poměrně sympatický obchodník s moderním uměním. Ethan nemá příliš vřelý vztah se svým otcem, což čtenáře provází téměř celou knihou, ale je to právě on, díky němuž se mu naskytne životní šance. Ztratil se Victor Crake. Kdo to je? To nikdo neví. Tedy na začátku to nikdo neví. Podstatné ale je, že po sobě zanechal obrovské množství nevídaných kreseb, které na sebe ke všemu navazují. Ethan ohromen dílem génia, pořádá výstavu, která zbudí velký ohlas a hlavně zisk pro něj. Krátce na to se mu však ozve Lee McGrath, policista v penzi. Přichází se zdrcujícím tvrzením – na obrazech se objevují obličeje chlapců zavražděných před desítkami let. Když Ethanovi přijde výhružný dopis, zbývá mu jediné. Spojí s Lee McGrathem své síly a začnou hledat odpověď na otázku, která už jakou dobu visí ve vzduchu – kdo je vlastně Victor Crake?
Jesse Kellerman vložil do knihy osm meziher začínajících v roce 1847 a konče součastností. Jsou to střípky ze života Ethanových předků. Právě díky nim se nám pomaličku, krůček po krůčku, odhaluje skrytá pravda. Mají ale i jiný význam. Nacházíte se právě v hlavním dějišti s Ethanem, přijdete do napínavé části, která se stupňuje, stupňuje – a stop, konec kapitoly. K té další se dostanete až po mezihře. Napětí knize tedy rozhdně nechybí.
Spojení detektivky a umění je zkrátka ověřené. Geniální umělec v sobě má něco, čímž kontrastuje s okolní společností. Nějakou výstřednost, která se stává jeho inspirací, a následně cestou k fascinujícímu dílu. Jesse na začátku čtenáři neřekl nic – další ověřená klasika, která čtenáře nutí obracet stránky. A co bylo to „navíc“, jak napsal Booklist? Jedním slovem – mezihry. Autor v nich navodil neopakovatelnou atmosféru tajemna. Dal si záležet na výběru prostředí a také na tom, aby neřekl jen o slůvko navíc. Knihu jsem tedy doslova „zhltla“. Měla bych však jednu výtku. Autor vyprodukoval opravdu šokující závěr, ale právě díky pomalému odhalování ho čtenář vstřebává postupně a tím pádem se o závěrečný šok připraví.
Shrnu-li však všechny „pro“ a to jedno „proti“, řeknu vám jediné. Milovníci napětí, toto si nenechte ujít!
