• Magazín
  • Čtenářský deník
  • Maturitní otázky
    • Magazín
    • Čtenářský deník
    • Maturitní otázky

Ing. Vlastimil Trávník – soudní znalec s dlouholetou praxí odhaluje své zkušenosti

04. července 2013 Blanka Trávníková Vzdělání a kariéra

Soudní znalec je pro mnoho lidí známý pojem, ale kterým směrem se vydat, pokud se této profesi chceme věnovat? Otázky ohledně vzdělání, získání licence a současného stavu této profese zodpověděl soudní znalec Vlastimil Trávník.

Foto: Blanka Trávníková (Zapni mozek.cz)

Soudní znalec Ing. Vlastimil Trávník, kterého naleznete zde, působí především v Brně a Praze a byl ochoten poskytnout rozhovor mladším generacím pro tento studentský magazín. A jelikož je to pro studenty, začněme pěkně od začátku – tedy od vhodného studia a kam se „vrtnout“, jakmile máme vzdělání.

Slibuji, že při své znalecké činnosti budu přesně dodržovat právní předpisy, že znaleckou činnost budu konat nestranně podle svého nejlepšího vědomí, že budu plně využívat všech svých znalostí a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu znalecké činnosti dozvěděl.

Prvně bych ráda poděkovala za ochotu poskytnout rozhovor pro Zapni mozek.

Je třeba se pro tuto profesi rozhodnout již na základní škole při výběru střední školy? Když máme maturitu a chceme pokračovat na vysoké škole, které byste doporučil?
Soudní znalci se vzdělávají především formou postgraduálního studia. Zpravidla to znamená, že to jsou odborníci s praxí, kteří se rozhodnou využít svých zkušeností také v této oblasti. Postgraduální studium nabízí např. Ústav soudního inženýrství, Institut oceňování majetku a další organizace.
Kdy jste se vy sám pro tuto profesi rozhodl a co vás k tomu vedlo? Je někdo, kdo vás inspiroval?
První soudní znalec, se kterým jsem se seznámil, byl zákazník, pro kterého jsem vytvořil software podle předpisu pro oceňování motorových vozidel. Pak jsem získal více uživatelů a tím jsem vstoupil do oboru. Dnes má tento software přes 200 uživatelů z řad soudních znalců. Toto mne také přivedlo k prvnímu postgraduálnímu studiu se zaměřením na technický stav a oceňování motorových vozidel.
Řekněme, že se však rozhodnete této profesi věnovat až po vystudování vysoké školy. Jak se k této práci dostanete a v jaké míře zúročíte znalosti z vysoké školy? V jakém oboru je po posudcích největší poptávka a jaké obory zůstávají naopak v pozadí?
Znalce jmenují předsedové krajských soudů a ministr spravedlnosti na základě podané žádosti. Na jmenování není právní nárok. Soudy doplňují seznamy znalců z řad čekatelů podle potřeby. Soudní znalectví je jednou z oblastí, kde platí, že vzdělání není nikdy dost. Takže pokud bych měl odpovědět, zda se zúročí znalosti z vysoké školy, tak zde jednoznačně ano. Úkolem znalce je vytvářet posudky, které mimo jiné tlumočí odborné stanovisko do řeči srozumitelné laikům.

Nejvíce žádanými obory jsou stavebnictví a motorová vozidla.

Je obvyklé, aby se znalec věnoval více odvětvím, nebo je ve většině případů úzce specializován? Pokud chcete k práci přizvat konzultanta, v jakých případech tak učiníte a jakou roli posléze hraje v samotném posudku?
Výkon znalecké činnosti je u většiny znalců spojen s povoláním, ve kterém mají dlouhodobé zkušenosti. Takže znalcem pro posuzování stavu motorových vozidel je obvykle vedoucí autoservisu. Znalcem pro oceňování nemovitostí je obvykle stavební inženýr a podobně.

Při zpracování posudku se konzultant přibírá v případě potřeby úzce specializovaných činností. Může se jednat například o pevnostní zkoušky materiálů na specializovaných přístrojích. Zpravidla se ale jedná o dílčí úkon. Podle ustanovení zákona odpovídá za celý posudek znalec včetně části, o které bylo konzultováno. V některých specializacích je znalců velmi málo. Např. existuje pouze jeden odborník se specializací na škody způsobené bleskem.

O jmenování znalcem můžete požádat sám, nebo vás může někdo navrhnout. Kdo má pravomoc k navrhnutí? Co obnáší takové složení slibu a obdržení licence?
V současnosti žádají uchazeči o jmenování znalcem sami. Návrh např. zaměstnavatele na jmenování pracovníka soudním znalcem není v současné době již zpravidla využíván, i když to zákon z roku 1967 to stále umožňuje.

Složení slibu je veřejný akt, po kterém znalec obdrží jmenovací dekret a je zapsán do seznamu soudních znalců příslušného krajského soudu podle místa trvalého bydliště.

Jakmile je člověk jmenován znalcem a má povoleno vykonávat živnost, jakým směrem se nejlépe pustit? Jak získat klientelu? Když musí znalec zůstat jak se říká na „volné noze“, jaké to má výhody a nevýhody z pohledu obživy?
Zde bych nejdříve upřesnil, že znalecká činnost není živností, ale činností podle zvláštního zákona, zde je to zákon o znalcích a tlumočnících.

Pokud se týká vyhledávání zákazníků, většinou přicházejí sami. Znalecká činnost totiž často směřuje do oblasti obchodních sporů, posuzování kvality, dělení majetku a podobně. Znalec z titulu zákonem požadované nestrannosti nemůže vykonávat svoji činnost jako závislé zaměstnání. Takže jsou dvě možnosti. Buďto je někde zaměstnán a zpracovává posudky ve zbývajícím čase avšak striktně ne pro zaměstnavatele, nebo je zpracování posudků jeho jedinou pracovní náplní.

Výhoda znalce, který se této činnosti věnuje na plný úvazek, je jednoznačně vyšší profesionalita. Nevýhodou je zpravidla pracovní doba téměř bez omezení.

Pokud se chcete později dále vzdělávat, ale už pracujete jako soudní znalec, jaké jsou v tomto oboru možnosti a které školy byste doporučil? Jaké máte vy osobně zkušenosti?
Znalec musí počítat s celoživotním vzděláváním. To znamená sledovat legislativu, novinky v oboru. Zde lze doporučit členství v profesních sdruženích jako Česká komora odhadců majetku a Asociace znalců a odhadců České republiky, které vydávají odborné časopisy. Pro další studium lze doporučit jednoznačně již jmenované instituce – Ústav soudního inženýrství a Institut oceňování majetku.
Evidenci znalců vede nejen krajský soud, v jehož obvodu má znalec zapsáno trvalé bydliště, ale i ministerstvo spravedlnosti. Kdo má k těmto seznamům přístup? Čím se musí znalec provinit, aby mu byla odebrána licence? Lze ji v některých případech získat zpátky?
Seznamy znalců jsou veřejně přístupné, lze do nich nahlédnout osobně přímo na oddělení soudních znalců a tlumočníků na každém krajském soudě. Dále jsou přístupné na portálu ministerstva spravedlnosti.

Obecně vzato, znalec musí splňovat podmínky pro jmenování předepsané zákonem. Pokud je přestane splňovat, soud přistoupí k odebrání licence. Jedná se například o požadavek trestní bezúhonnosti.

Některým státním orgánům nelze odmítnout zakázku. Které to jsou? Lze se takovéto práci nějakým zákonným způsobem vyhnout? Pokud odmítneme, jaké to může mít důsledky?
Znalec je podle ustanovení zákona povinen zpracovat posudky pro orgány veřejné moci. Jedná se především o soudy a složky policie.

Odmítnutí posudku je možné v případě, že požadavek prokazatelně nespadá do specializace znalce. Dále pokud má znalec k věci samotné nebo k účastníkům řízení vztah, který by zakládal domněnku jeho podjatosti. V tomto případě má povinnost tuto skutečnost oznámit a vyčkat na rozhodnutí, zda to brání zpracování posudku.

Slovní spojení „soudní znalec“ je poněkud zavádějící. Kde, kromě soudních řízení, lze znalecké posudky uplatnit?
Znalec může zpracovávat posudky obecně v souvislosti s jakýmkoli právním úkonem a to jak pro fyzické, tak i pro právnické osoby. Oborů je mnoho. Velmi časté jsou posudky znalců se specializací ceny a odhady, dále pak technické posudky.
Pokud není při konkrétním řízení dostupný žádný zapsaný znalec, může jím být dočasně ustanovena i osoba, která v seznamu znalců není zapsána. Jak výběr takovéto osoby probíhá a jakým způsobem je zajištěna její kompetence?
Jmenování znalce pro jeden případ „ad hoc“ je v kompetenci soudu. Tímto aktem vznikne oprávnění vykonat znaleckou činnost v konkrétním případě, přesto že dotyčný není zapsán v seznamu znalců.
Má znalec zvýšenou ochranu při výkonu svého povolání? Co to znamená v praxi a jak to vidíš ty?
Znalec není ve smyslu zákona veřejný činitel, takže mu ochrana z tohoto konkrétního titulu nepřísluší. Začlenění znalců do tohoto institutu je dlouhodobě předmětem odborných diskusí. Jsou znalecké obory, ve kterých je znalec potenciálně vystaven reálnému nebezpečí. Jedná se například o znalce se specializací na extrémizmus.
Pokud by znalec záměrně podepsal nepravdivý posudek či v něm vědomě uvedl zkreslené informace, jaké následky by ho čekaly? Četla jsem kritiku, v níž se autor vyjadřoval, že v dnešní době se jen těžko dá nějak postihnout špatný posudek. Jak tuto problematiku vidíte vy sám?
Při zpracování posudků je nutné se striktně držet několika zásad, i když z pohledu laika se možná zdají být trochu přetažené. Hlavní zásada je dokonce dána zákonem – osobní výkon znalecké činnosti, kdy se znalec o všech skutečnostech přesvědčí sám a nespoléhá na informace získané od jiných osob, nebo převzaté jiným způsobem. V praxi to také znamená ověřit si všechna tvrzení zúčastněných stran, zvláště pokud se jedná o posudek pro rozhodnutí sporu.

Tresty za podání nepravdivého posudku jsou upraveny příslušnými ustanoveními zákona.

V jaké části systému soudního znalectví jsou podle vás nedostatky a jakým způsobem byste je změnil? Co považujete za nevyhovující a co naopak schvalujete?
Pokud bychom tuto otázku položili více znalcům, našli bychom mezi názory několik společných témat. Jistě by se jednalo o odměňování znalců, které je při činnosti pro orgány veřejné moci dlouhodobě relativně nízké. Dále je to otázka jednotného profesního vzdělávání znalců a jejich certifikace. Tato činnost je na dobré úrovni, ale je rozdělena do více samostatných organizací.
Jakým směrem se domníváte, že se posledních dvacet let ubírá tato profese?
V porovnání s obdobím před revolucí je zřejmý posun ke vzniku specializovaných znaleckých kanceláří a soukromých znaleckých ústavů. Znalci tedy více spolupracují ve skupinách, které jsou schopné nabídnout komplexní služby. Dále je patrný posun k vyšším požadavkům na profesní vzdělání při výběru nových znalců.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů.

Udělej nám radost a sdílej dál!<br>Email this to someone
email
Share on Facebook
Facebook
0Tweet about this on Twitter
Twitter
Mohlo by tě taky zajímat
Další článek v kategorii Vzdělání a kariéra

Projekt Start bez překážek podporuje vstup zdravotně postižených na pracovní trh

Komentáře
Marian Gore
08. prosince 2015

Dobrý den…rád bych se podělil o zkušenosti,které jsem v průběhu letošního roku nasbíral v naší krásné České vlasti…v ůnoru jsem koupil dva obrazy od Františka Kupky…nejsem žádný znalec obrazů,ale cena byla přijatelná tak jsem neváhal a šel do toho…zhruba po měsíci jsem požádal svého známého jestli neví o někom kdo by mi oba zníněné obrazy posoudil…doporučil mi pana Dobroslava Halatu z Prahy…slovo dalo slovo a po pár dnech jsem byl v ateliéru již zmíněného pana „ZNALCE“ i s manželkou mého známého a její kamarádkou,kterou jsme vyzvedli v Olomouci…pan „odborník“ se na oba obrazy letmo podíval a než jaem se stihnul nadechnout,abych cokoliv řekl tak jsem měl jasno…jeden z obrazů je totální falzum a na ten druhý by se musel pan „znalec“ podívat podrobněji…jediné čemu jsem v tu chvíli rozumněl bylo,že za konzultaci k obrazu,který je falzum zaplatím 500kč a druhý obraz,který se zdál být v pořádku bude stát 4 000kč.Zaplatil jsem požadovanou částku 4 500kč a čekal jsem co se dozvím…pan odborník s kulatým razítkem oddělil rám prvního z obrazů a po pár minutách řekl,že věděl že to je falz…druhý z obrazů měl větší šanci na úspěch protože byl podroben bližšímu zkoumání pana chytrého…papír měl správnou kyselost a pod malbou se našel grafit,patrně z tuhy,která byla použita před samotným malováním…jenom to razítko v pravém dolním rohu není v pořádku!!!!Malíř František Kupka NIKDY své obrazy nerazítkoval!!!!

Marian Gore
08. prosince 2015

Když jsem se zeptal pana soudního znalce jestli mi napíše posudek k obrazu,který se mu zdál být v pořádku,řekl že ano…po 14 dnech mi posudek od pana Dobroslava Halaty z Prahy opravdu poštou přišel!!Bylo v něm napsáno,že se NEJEDNÁ o originál nýbrž FALZUM…Ještě,že máme internet…přijel jsem domů zapnul jsem net a hele…malíř František Kupka své obrazy razítkoval….nechávám na posouzení nezávyslého čtenáře. Každopádně už NIKDY nezaplatím žádnému zloději,který si říká soudní znalec!! Celý tento příběh jsem si zdokumentoval a již brzy to předám policii,aby už nikdo další nenaletěl a chytráci s kulatýma razítkama dělali svou práci,za kterou jsou SLUŠNĚ placeni tak jak mají…

Přidat komentář

© Akademos, a.s. Všechna práva vyhrazena. Další projekty: ZOO Magazín | Efektivní Učení | Logické Myšlení | Nejlepší online hry | Muž v zástěře – kuchařka nejen pro muže