Potkávám lidi, kteří jsou za mnou ohledně chování či vyjadřování pozadu. Byl jsem stejný jako oni, dokud jsem nezačal psát blog. Začátky nebyly jednoduché a mé ranné články by nikdo nikdy neměl číst. Tento jsem shledal natolik kvalitním, že si jej přečíst můžete.
Tehdy jsem nijak nevybočoval ze zástupu blogerů, kterým by měl být radši přístup k internetu zakázán. Existují dva druhy blogů – ten první píší lidé, co nad články nepřemýšlí a druhý lidé, kteří nad věcmi přemýšlí.
Myšlení je u psaní blogů hodně důležité. Prvně je důležité vymyslet o čem budete psát. Když máte tuto fázi za sebou, je nutné se nad tématem řádně zamyslet, popřípadě si o něm něco zjistit.
Nevím, jestli to dělá i někdo jiný, ale já ve chvílích, kdy nemusím namáhat mozek, začínám vymýšlet samotný článek. Vymýšlím věty, a následně je řadím do různých částí článků. Pak mi tedy víceméně stačí jen článek napsat.
Přemýšlet o věcech je to hlavní. Mít na něco názor je dobrá věc, ale mít kvalitní názor, který jste jen nepřevzali ze zpráv TV Nova je věc druhá. Pokud s blogováním začnete, chytne vás to a vy trochu „uzrajete“, není problém sklízet ovoce. Můžete začít psát i někam jinam, než na svůj blog, a můžete za to dostávat peníze.
Osobně jsem rád, že jsem se vydal touto cestou. Představa, jak sedím venku na lavičce, pouštím si hudbu z mobilu a patřím do skupiny teenagerů, od kterých se nyní snažím distancovat, je celkem děsivá. Trvalo mi to 4 roky, napsal jsem stovky článků, které by hravě přesáhly sto tisíc znaků. Do svých patnácti let jsem stihl působit na serveru Freehry.cz, spoluzaložit hrami se zabývající blog Trikoule.net a stát se redaktorem na Zapni Mozek.
Vydejte se tou samou cestou jako já a založte si blog. Pokud blog máte a nebo si ho založíte, podělte se v komentářích o odkaz, a já slibuju, že si ho přidám do čtečky!
Fotografii „Blog“ sponzoruje česká fotobanka Pixmac.
