Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek. To je známé rčení, každý ho zná, někteří se jím i řídí, jiní s jeho naplněním mohou mít problém. Patříte-li i vy mezi ty, kteří své povinnosti odkládají a řídíte se spíše slovy „napřed zábava, potom práce“, přečtěte si v rámci prokrastinace tuto novou knihu a třeba bude opravdu s odkládáním úkolů konec.
Není to tak dávno, co se mi do rukou dostala kniha Ticho s poutavými příběhy od Susan Cainové. Vydalo ji nakladatelství Jan Melvil publishing, které stojí i za novinkou s názvem Konec prokrastinace od českého autora Petra Ludwiga. Petr Ludwig se svými kolegy ze studií založil vzdělávací institut GrowJOB, který se zabývá osobním a firemním růstem; spolupracoval se stovkami českých firem a proškolil tisíce lidí. Postupy institutu vycházejí z aktuálních vědeckých poznatků, které se týkají rozhodování, motivace, efektivní práce či prokrastinace.
Přiznám se, že mi slovo „prokrastinace“ donedávna nic moc neříkalo. Věděla jsem o jeho existenci, někde už jsem ho zaslechla, ale význam mi byl skrytý. Slovo prokrastinace, neboli chorobné odkládání úkolů a povinností, pochází z latiny a dalo by se vyložit jako „patřící zítřku“. S tímto problémem se lidé potýkají sice už odedávna, vždyť už Seneca (4 př. n. l. – 65 n. l.) pronesl slova: „Zatímco ztrácíme svůj čas váháním a odkládáním, život utíká,” nicméně dnešní doba prokrastinaci v mnohém napomáhá. S rozvojem internetu a stránek jako je např. Facebook lidé mají stále více webů, které „musí“ ještě zkontrolovat, k vidění je mnoho seriálů, jejichž nové díly prostě musí vidět. Povinnosti a úkoly se tak ocitají na hodně vzdálené koleji od té druhé.
Autor si kladl pro odkladače velmi důležité otázky a to: Jak být produktivnější bez větší únavy? Jak začít využívat náš čas efektivněji? či Jak prožít každý den naplno? Snaží se čtenářům poradit, jak vyhrát nad váháním a odkládáním, jak s nimi dlouhodobě bojovat, radí jak zlepšit schopnost využívat čas smysluplněji. Kniha vychází také z poznatků psychologie či time managementu, které autor následně převádí do praxe.
V knize se dozvíte:
- Co je prokrastinace a proč s ní bojovat.
-
Co dnes věda ví o tom, proč věci odkládáme, jsme nerozhodní a neefektivní.
-
Jak se motivovat tak, aby nás práce bavila, naplňovala, a přesto nás neunavovala.
-
Jaká je nejvhodnější motivace.
- Jak lépe motivovat a inspirovat blízké, klienty či kolegy.
-
Jak se nestát závislým na dosahování stále větších cílů = cílový feťák.
-
Jak se zbavit špatných zlozvyků s minimálním rizikem, že se znovu vrátí.
-
Jak si osvojit nové návyky a co dělat když návyk přerušíme.
-
Jak pracovat s rozhodovací paralýzou a vlastní neobjektivitou.
-
Jak si zorganizovat každý den a celý život tak, abychom dělali na prvním místě to, co má pro nás opravdový smysl.
Pomineme-li úvod, závěr, odkazy a citace na konci, tak je kniha rozdělena do 4 částí. Jsou to motivace, akceschpnost, výstupy a objektivita. Část o motivaci (zdůvodním si, proč chci něco dělat a nadchnu se pro to) se zabývá vysvětlením pojmu, čtenář se dozvídá, že se motivace dělí na vnitřní a dva typy vnější a v závěru kapitoly ho čeká přehledné shrnutí. Stránky o akceschopnosti (je nutno začít s činností) přirovnávají mozek ke slonu a jezdci, přičemž slon je silnější emoční část mozku, jezdec je racionální část, která se snaží poroučet. Akci můžeme odkládat tzv. rozhodovací paralýzou. Čím víc máme možností při rozhodování, tím hůř. Po výběru často zpětně varianty porovnáváme a občas své volby i litujeme. Rozhodování nás vyčerpává, a tak odkládáme tak dlouho, až už není z čeho vybírat.
Nástrojem akceschopnosti je „buzer-lístek“. Ten slouží k sepsání denních povinností, na konci dne se zaznačí splěné úkoly zeleným puntíkem, nesplněné či odložené červeným. Věřte, že když červená převažuje, chtě nechtě se s tím pokusíte něco udělat, aby převažovala zelená. Kapitola nazvaná výstupy popisuje procesy, která se odehrávají v naší mysli při pozitivních a negativních emocích. Naše vrozené zaměření spíše na to negativní nás nutí ignorovat to dobré a krásné kolem nás. Když se k tomu přidá pár osobních problémů a proher, snadno sklouzneme do deprese, bezmoci a nechutenství. Toto všechno prokrastinaci nahrává, takže bychom se těchto stavů a pocitů měli vyvarovat.
Věnujeme-li se každý den smysluplným činnostem, ve kterých máme již nějaké dovednosti, dostáváme se do stavu flow. Díky flow pak častěji dosáhneme požadovaných výstupů − emočních a materiálních.
Poslední oddíl pojmenovaný objektivita pojednává o tom, jak jsou lidé sami k sobě neobjektivní. Většinou jsme také neobjektivní ve věcech, kterým moc nerozumíme, nebo o nich málo víme. Bojovat proti vlastní neobjektivitě lze vzděláním, zpětnou vazbou a občasným zpochybňováním vlastní intuice.
Krom obsahu kniha na první pohled zaujme svým netradičním čtvercovým formátem. Dle mého názoru se velmi dobře čte, líbí se mi její učebnicový charakter a neobsahuje tolik příběhů, což zas tak moc nevadí. Text je přehledný a doplňují ho zdařilé názorné ilustrace a grafy autora, kdy sám poukazuje na to, že jednoduchý obrázek dokáže předat čtenáři informaci mnohem efektivněji než prostý text.
Pokud vás kniha zaujala a chcete se dozvědět, jak se vypořádat s odkládáním, tak na nic nečekejte a neodkládejte její nákup v tištěné podobě přímo od vydavatele za 309 korun, v elektronické podobě za 259 korun nebo v běžném knihkupectví za 359 korun.
V pondělí 24. června od 16ti h se bude v Paláci knih Luxor konat beseda s autorem Konce prokrastinace, Petrem Ludwigem.