Koalice ODS, TOP 09 a VV ještě ani oficiálně neexistovala, ale už měla jasno v jednom: na státních vysokých školách zavede školné, které bude dosahovat výše až 10 000 korun za semestr.
V řadách studentstva se proti tomu samozřejmě hned zvedl silný odpor, největší facebooková skupina proti školnému má přes 17 000 členů. Nicméně musíme říci, že to byli z velké části sami studenti, kdo se přičinil o obrovský zisk především TOP 09. Ale vraťme se k tématu.
K čemu jsou poplatky na vysokých školách? Jejich příznivci vám možná řeknou, že je to nutné opatření proti „věčným studentům“, že je dnes vysokoškoláků zbytečně moc a vysoké školy mají malou úroveň, nebo že „všude na světě to tak je“ a že si ty peníze koneckonců můžou studenti vydělat na brigádách.
Vezměme to trochu zeširoka. Listina základních práv a svobod v článku 33 praví, že: „(1) Každý má právo na vzdělání. (2) Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.“ Není snad dnes společnost schopná dále hradit vysokoškolské vzdělání? Něco takového netvrdí ani strůjci školného. A proč nevzít peníze, pokud chybějí, jinde? Třeba na progresivní dani, pro kterou jsou i Věci veřejné? Nebo na vyšším zdanění hazardu? A oněmi schopnostmi občana se myslí schopnosti intelektuální, nikoliv finanční. Hned první článek Listiny stanoví, že „(1) Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.“
Sníží se počet vysokoškolských studentů, pokud vláda zavede školné? Ano. A budou tento rozdíl činit hloupí nebo prostě nemajetní? Pokud bude vysokoškolské vzdělání otázkou peněz, dojde k dalšímu rozevírání nůžek a utvrzování společenských tříd, které dostanou téměř dědičný charakter. Tak to dnes do značné míry je v Spojeném království nebo ve Spojených státech, což jsou dva ze států, které školné mají (navíc nejlepší školy jsou tam soukromé). Tyto státy nám příznivci školného dávají za vzor.
Opravdu je nutné ve většině státu, dejme tomu Evropské unie, platit na státních školách za studium? Podívejme se na seznam na stránkách Euroskopu. Jsou to sice údaje z roku 2007, ale za ty tři roky se údaje drasticky nezměnily, školné zavedlo například Bavorsko. Tak především, většina členských zemí umožňuje svým občanům studium bezplatně! To se týká i velmi vyspělých zemí jako Dánska, Finska, Francie, Lucemburska, Německa (až na některé spolkové země), Švédska nebo Slovinska, také našich sousedů Slovenska a Polska.
Jak je to tedy možné, že třeba Lucembursko je nejbohatší zemí na světě, a přitom studium platí? A pokud odpovíte, že zaměňuji příčinu s důsledkem, že Lucembursko si to může dovolit, protože je bohaté – vězte, že v takovém Rumunsku je situace stejná.
Pokud chce stát opravdu snížit počet vysokoškolských studentů (a tím posílit například skomírající učňovské školství), ať zvýší obtížnost studia na vysokých školách. I když vězte, že třeba na matfyzu to potřeba nebude.
Deset tisíc sice na brigádě vydělat lze, ale za pořádně dlouhou dobu. Jak bude práci stíhat třeba student práv, medicíny, jaderné fyziky nebo podobného náročného oboru? A proč bychom měli vydělávat, abychom dostali to, co je běžné, co ti, kteří dnes prosazují školné, to měli zadarmo? Činorodosti se meze nekladou, je chvályhodné si během studia přivydělat – ale je lepší si za výdělek zaplatit studijní cestu než studium samotné, co vy na to?
Fotografii „České peníze“ sponzoruje česká fotobanka Pixmac.
