Fantazii se meze nekladou. Tedy alespoň občas. Ona totiž není fantazie jako fantazie, protože hlavně ta česká má problém nejen s pochopením, ale i akceptováním. Příkladů máme mnoho: plastika Evropy výtvarníka Černého, Kaplického „Chobotnice“ anebo atomový hřib v pořadu Panoramana. Poslední případ, který utkvěl v podvědomí nejen obyvatel Prahy a médií, má na svém kontě umělec Roman Týc, vlastním jménem David Hons. Ten, jak sám řekl, pomohl panáčkům semaforu ze svěrací kazajky a uvolnit se. Kdo se naopak neuvolnil byl Obvodní soud pro Prahu 7, který Týcovi uložil pokutu ve výši 60 tisíc korun a po jejím nezaplacení jej 6. prosince poslal na měsíc do vězení. Umělec se na místě odvolal k Městskému soudu v Praze.
V roce 2007 se chodci české metropole mohli při čekání na zelenou pokochat dohromady padesáti originálními kryty vyobrazujícími postavičky jinak, než v standardní strnulé či rozkročené pozici.
„Možná už se na to vykašlali a řekli si, že už nechtějí žít v té přetvářce a že ukážou ostatním lidem, že je třeba se uvolnit.“
Takto filozoficky polemizoval Roman Týc nad svým dílem. Panáci se uvolnili stylem více než originálním, jeden se vymočil, další postrádal nohu a v neposlední řádě se jeden pří čekání na zelenou rovnou oběsil. Otázkou zůstává, zda nemá Týc na svědomí i několik přejetých chodců, kteří, nevěříc vlastním očím, popošli k jeho dílu blíže.
Co se týče výtvarníka Týce, tak patří do umělecké skupiny Zhotoven, která na sebe poprvé významně upozornila v létě roku 2007. Tehdy do vysílání ČT2, konkrétně do pořadu Panorama, „propašovala“ atomový hřib v Krkonoších. Za tento kousek si vysloužila nejen cenu Národní galerie, ale i potyčky se zákonem. V roce 2003 členové Zhotoven v pražském metru vyvěsili více než 800 bílých plakátů s černým vykřičníkem. Cílem této akce bylo „zpochybnit prostor reklamy v principu, i prostor konkrétní reklamy jako takové.“ Letos v září Týc vytvořil obrazy z popela, který údajně získal z márnic. Tím se snažil poukázat na problematiku toho, co se děje s lidskými ostatky po kremaci a že ne všechny končí tam, kde mají. Tento projekt následně vystavil v galerii Dvorak Sec Contemporary v Praze.
Ať už celá kauza s Romanem Týcem dopadne jakkoliv, je třeba si uvědomit, že provokativní umění tu bylo již v minulosti a pokaždé mělo problém se svým akceptováním. Máchův Máj byl údajně to, co se nic nazývá, Švejk Jaroslava Haška pouhým hospodským vyprávěním a v neposledním řadě již zmiňovaná Chobotnice architekta Jana Kaplického byla označena jako vrchol nevkusu. Je tedy ve hvězdách, jak se na „vodvázané“ postavičky semaforu bude dívat další generace.
