Láska přes Internet? Nemusíte být ani moc velcí pesimisté, abyste předem odsoudili toto slovní spojení. Ale přesto, nebo možná právě proto, vidíme víc než často filmy nebo knížky na motiv lásky přes Internet.
Říkáte si, vždyť přeci to se MNĚ nemůže nikdy stát. Ke stavu zamilovanosti a cítění lásky je potřeba nějaký spouštěč a většinou tomu bývá fyzický kontakt mezi dvěma lidmi.
Naše doba plná technických vymožeností, jako jsou mobilní telefony a především Internet, nám dovoluje komunikovat s osobou pomocí zařízení, jistým prostředníkem, za který se můžeme schovat. Ať jste jakéhokoli věku, pocity při namlouvání jsou stejné. Strach, tréma, naděje, touha, zvědavost… Proto zejména nezkušení lidé, nebo lidé více nesmělí raději zvolí způsob z jejich hlediska méně bolestivý a méně emočně vypjatý. Internetové komunikační servery typu icq, skype, MSN nebo různé seznamky jim zaručují pocit menší zranitelnosti. Připomíná mi to způsob domluvy s našimi prvními láskami ve školách, kdy stačilo poslat papírek s otázkou „Chceš se mnou chodit? Zaškrtni ano, či ne.“.
Ptám se tedy sama sebe, jak je možné zamilovat se přes Internet?
Možná, ale jen možná je to tou dobou, anebo, více pravděpodobně, je to lidmi a jejich leností a pohodlností. Na Internetu se tráví většina volného času, získávají zde virtuální kamarádi, tak proč ne i virtuální lásky? Potom tedy nastává další palčivá otázka.
Zamilovali jste se opravdu do toho, do koho si myslíte?
Virtuální svět zvaný Internet je velký fenomén, ale jako každý takový fenomén i on má své stinné stránky. Jednou z nich je špatná ověřitelnost informací o osobách na opačném konci drátu. Vždyť i člověk, který podle vašeho mínění neumí lhát, a poznáte mu to hnedka na očích, má šanci uspět se svojí lží na Internetu. Protože každý na Internetu nemá obličej, necítíte z něj žádné emoce nebo reakce na váš podnět. Pouze odhadujete jaký to, či oné slovo, mělo význam. A opravdu, ale opravdu nemůžete věřit všemu, co se vám napovídá. Drátová komunikace je vlastně takový pohádkový svět, kde každý je velkým spisovatelem a vymýšlí si zamotané příběhy plné akce a napětí se šťastným koncem. Z chuďasa je princ a z ježibaby rázem princezna.
Co potom ta studená sprcha, kdy se tito „zamilovaní“ potkají naživo? Najednou jakoby si neměli co říct? Nepoznávají se a připadají si úplně cizí? Možná nastiňuji ten nejčernější scénář, jak přátelství dvou imaginárních zelených teček s nápisem online přechází na skutečné lidi, které si nemůžete tak lehce přečíst. Při hovoru přeci nemůžete počkat 5 minut, až vás napadne nějaká vtipná reakce nebo vymyslíte nějaké skvělé téma k hovoru.
Přesto znám spoustu lidí, co se našli přes Internet a opravdu jim to klape. Ale i oni sami tvrdí, že než našli toho vyvoleného, prošli si trnitou cestou novodobých Andersenů.
