7. dubna 1948 vznikla Světová zdravotnická organizace (WHO) a od toho dne se datuje také Světový den zdraví. Každý rok se v tento den odborníci věnují jednomu tématu a snaží se o něm zvyšovat povědomí veřejnosti. Dnes je oním tématem vysoký krevní tlak.
Světová zdravotnická organizace definuje zdraví jako stav fyzické, mentální a sociální pohody, nikoli pouze jako absenci nemoci nebo vady.
Už od počátku svého vzniku usiluje WHO o zlepšení kvality života lidí na celém světě. Snaží se snižovat nemocnost a úmrtnost zejména u sociálně slabých skupin obyvatelstva. Chce rozvíjet zdravotní systémy v různých částech světa a finančně je zpřístupnit co možná největšímu počtu občanů.
Světový den zdraví (World Health Day) se letos zaměřuje na téma vysokého krevního tlaku. Krevní tlak je síla, kterou působí krev na cévní stěny. Může jít o cévy mozku, srdce, ledvin a jiných orgánů. O vysokém krevním tlaku hovoříme tehdy, přesahují-li jeho hodnoty 130/80 mmHg (někdy se uvádí až 140/90 mmHg), záleží také na pohlaví a věku pacienta.
Vysoký krevní tlak řadíme do skupiny tzv. civilizačních chorob a počet osob s vysokým krevním tlakem se v populaci bohužel rychle zvyšuje. Na vině je mimo jiného náš životní styl a uspěchaná doba. Neléčený vysoký krevní tlak může způsobit srdeční infarkt, mozkovou mrtvici, selhání srdce nebo ledvin a srdeční arytmii. Může vést rovněž ke slepotě.
V současné době trpí vysokým krevním tlakem jeden ze tří dospělých obyvatel planety. Vyskytuje se častěji u mužů a chudé populace.
Rizikové faktory vysokého krevního tlaku
- nadváha, obezita
- sedavý způsob zaměstnání, nedostatek fyzického pohybu
- stres
- kouření
- nadměrné požívání alkoholu
- dieta bohatá na tuky a sůl
Vysokému krevnímu tlaku se přezdívá tichý zabiják, a to zejména pro to, že pacienti nepociťují žádné příznaky a o nemoci často vůbec nevědí nebo varovným signálům nepřikládají patřičnou váhu a ve chvíli, kdy se dostaví k lékaři bývá mnohdy už pozdě.
Příznaky vysokého krevního tlaku
- bolest hlavy, např. v oblasti čela
- bušení srdce, zrychlený tep
- poruchy vidění nebo vědomí
- šumění v uších
- únava, nespavost
- nadměrné pocení
- závratě
- krvácení z nosu
- otoky kotníků
- malé mozkové příhody
Léčba
Pacient, kterému byl diagnostikován vysoký krevní tlak (hypertenze) by měl dodržovat lékařská doporučení. Patří mezi ně omezení soli v potravě a konzumace alkoholu. Pacientům s hypertenzí bývá také zakázáno kouření. Je potřeba zvýšit tělesný pohyb a aktivitu a snažit se co nejvíce vyhýbat stresovým situacím.
Jak už bylo řečeno, podstatné je omezení soli při vaření (buď si pacient na méně soli zvykne, případně ji může nahradit kořením jako je rozmarýn, libeček oregano a další). Omezit je třeba i konzumaci uzenin a červeného masa, moučná a sladká jídla, sladké nápoje a minerálky (coca-cola) a stejně tak alkohol. Naopak jako přínosné se jeví zařadit do jídelníčku drůbež, ryby, vlákninu (v podobě ovoce a zeleniny), tmavý chléb a ostatní tmavé pečivo, celozrnné těstoviny. Doporučuje se příprava domácích šťáv z řepy, petržele, celeru, špenátu, rybízu a citrusových plodů. V jídelníčku by nám neměl chybět ani česnek.
Snížení krevního tlaku napomáhá užívání papriky, fenyklu a petržele. Při navozování duševního klidu a rovnováhy může pomoci Bachova květinová terapie nebo relaxační techniky. V některých případech při hypertenzi pomůže pacientovi návštěva dobrého homeopata.
Účinnou prevencí je snížení příjmu soli (pod 5 gramů denně), pravidelné cvičení, zdravý životní styl a vhodná dieta. Doporučuje se nekouřit, omezit alkohol a stres.