Mladý a talentovaný choreograf studující muzikálové herectví na Mezinárodní pražské konzervatoři byl osloven, aby si střihl svojí premiéru – postavit choreografii k muzikálu Monte Cristo. Zatím má pouze zkušenosti na spolupráci při sestavování programu v JAD DANCE COMPANY, ale myslím si (a z konkurzu vím), že to bude vynikající práce.
Vzhledem k tomu, že v tomto muzikálu mu byla svěřena choreografická část (Čas a Sudba) bylo více než jasné, že se téma rozhovoru bude točit okolo tance.
Jak jste se dostal k tomu dělat choreografii do Monte Crista?
Tak oslovil mě Martin Bujárek, protože se známe už dlouho, a také tancuji dost dlouho na to, abych měl nějaké zkušenosti.
Tancuji v muzikálových představeních Hybenie, v divadle na Vinohradech dělám muzikál, tancuju u Yemiho, takže mám zkušenosti, abych mohl dělat nějaké choreografie a věnovat se tomu.
Máte nějakou taneční konzervatoř nebo baletní průpravu?
Nemám, studuji muzikál na Mezinárodní konzervatoři v Praze, takže vyloženě vystudovaný tanec nemám.
Co je pro vás inspirací k postavení nějaké choreografie?
Celoživotní zkušenosti a spolupráce s různýma lidma, kteří mě načerpávají novou inspirací, novýma nápadama. Dále jsem to samotní herci, kteří tady hrajou, takže se snažím čerpat z jejich pohybovýho slovníku, z jejich nadšení pro to, který je tady obrovský, takže to je moje inspirace.
Jak velkou inspirací vám byla v Monte Cristovi právě hudba?
Hudba je výborná, takže mě to většinou napadá, když jezdím v tramvaji a mám sluchátka v uších a poslouchám to. Právě v tramvaji nebo autobuse mě nejvíc napadá, ale problém je, že si to nemůžu zkusit. Ale představím si to v hlavě a poté to atakuji na ty lidi.
Jak moc náročné bylo přesvědčit je o té choreografii?
Náročný to nebylo, oni prostě makaj a jsou to dříči. Tahle náročná choreografie se týká hlavně Času a Sudby. No, tak měli občas nějaký poznámky kolem. Sáhli si na dno, ale myslím, že jsme to zvládli a bude to vypadat dobře.
Jak dlouho se tanci věnujete, třeba i po té choreografické stránce?
Lepší choreografii jsem udělal řekněme třeba čtyři roky zpátky, jinak tancuju v show od Yemiho, v televizi, divadle…
Jaký je YEMI?
Yemi je výborný jako manager a je to člověk, který mě dostal k různým kontaktům, které mi přinesly další spolupráci. On je tanečník, který se věnuje všemu od natáčení videoklipu, přes choreografie, show, zákulisním, věcem jako jsou videa, fotky atd., takže jsem se dostal ke všem těmto věcem, které jsou pro mě přínosem.
Dostal jste se třeba i ke spolupráci na videoklipu s nějakou známou tváří?
Já přímo ne, protože jsem na to bohužel teď neměl čas, ale JAD DANCE COMPANY, kteří spadají pod YEMIHO natáčeli spoustu videoklipů např. pro Kanye Westa.
Je to tak, že si Yemi umí vybrat dobré tanečníky, nebo těm tanečníkům umí vnuknout myšlenku, která je pro ně dobrou motivací?
Obojí! Tanečníci u Yemiho musí mít výraz, musí dobře vypadat, musí mít něco osobitýho, co každýho zaujme, a když se postaví šest lidí na jeviště, tak každej musí být úplně jinej. Z každýho musí jít úplně něco jinačího a samozřejmě musí mít nějakou taneční techniku. Někdo je třeba víc „streetař“, někdo spíš přes jazz, a Yemi se to všechno snaží zakombinovat do sebe a tím tomu dá tu šťávu toho, že lidi si řeknou WOW, to je něco jinýho, co nás baví.
Jsou tam různý etnika, je to různorodý.
Vy jste říkal, že studujete muzikál, kdy jste se rozhodl, že budete jenom tancovat?
Tak tancuju už od malička, od 4 let. Jako asi každej v ZUŠce, to mě začlo bavit. Jezdil jsem na různé workshopy, díky kterým jsem se roztancoval a začlo mě to víc bavit, studoval jsem pedagogickou školu po základce, potom jsem vlastně šel s kamarádkou na zkoušky na konzervatoř, kde se mě zeptali jestli taky nechci zkusit muzikál, že dobře tancuju a že mě naučí zpívat. Takže už tam chodím čtvrtým rokem a učím se u profesorky Galy Macků zpívat.
Takže i tanečník se může naučit zpívat?
No určitě! Teď mě zrovna čeká projekt v plzeňským divadle-muzikál FOOTLOOSE, což je taneční muzikál, a moc se na to těším. Bude to zajímavá spolupráce s Anetou Antošovou, se kterou se také znám z JAD DANCE COMPANY.
Jaký je váš nejoblíbenější taneční styl?
Jazz, muzikál, moderna… takový spíš flexibilní tance. Ten street má taky něco do sebe, ale vyloženě streetovej typ nejsem.
Musí se nutně projít všema složkama od baletu, klasiky…?
Ano, myslím si, že je to základ. Určitě aby každej streetař měl i ten základ toho baletu a věnoval se tomu, co chce. I streetaři, kteří to vykonávají na profesionální úrovni, chodí na balet, aby se zdokonalovali v technice. Zrovna Footloose bude v Plzni pojatý víc streetově, než v Brně, budou jiné texty… Premiéra je 25. května.