Rok co rok na jaře vyhlížíme, kdy se k nám vrátí tažní ptáci a začnou nám zpříjemňovat rána svým zpěvem a stejně tak pak na sklonu léta věštíme nadcházející ochlazení, když se ptáci začnou houfovat a připravovat k odletu do teplých krajin. Urazí během stěhování tisíce kilometrů a otázkou pak tedy je, proč rovnou nezůstávají v teplých krajinách.
Hlavním důvodem, proč ptáci migrují z teplých krajin k nám, je potrava a poměrně dlouhý den. V zimovištích je totiž velká koncentrace ptactva a tím pádem velká konkurence při hledání potravy. A stejně tak se v zimovištích vyskytuje velké množství predátorů. V našich končinách pak ptáci mají dostatek potravy a díky poměrně dlouhým dnům oproti nocím také ideální prostředí k vyvedení mláďat a péči o ně.
Čas k odletu
Všichni tažní ptáci mají takzvané vnitřní hodiny neboli vrozené biorytmy, na základě kterých poznají, kdy je ten správný čas k odletu. Tyto biorytmy jsou mimo jiné ovlivňovány i délkou dne. Někteří ptáci odlétají do teplých krajin již na přelomu července a srpna, jiní zůstávají až do září, pokud mají dostatek potravy. Právě potrava je důležitým faktorem pro odlet do teplých krajin a také pro nabrání sil na dlouhý přelet, který trvá pět až šest týdnů.
Signálem k odletu pro většinu ptáků bývá období, kdy se začne ochlazovat vzduch a ubývá hmyzu. Pokud k takovému výkyvu dojde již v průběhu léta a ptáci nemají dostatek potravy, nezvládnout pak většinou mláďata cestu za teplem a dochází k jejich velkému úhynu.
Kudy kam na jih
K nejvýraznějším tažným ptákům, kteří se vyskytují na našem území, patří jiřičky, vlaštovky, rorýsi a čápi. Za teplem se nejčastěji vydávají do oblasti Středomoří, Pyrenejského a Apeninského poloostrova, a zejména čápi a rorýsi se pak přesouvají až do oblasti subsaharské Afriky. Při svých letech do Afriky pak využívají tři hlavní cesty, a to přes Pyrenejský, Balkánský, nebo Apeninský poloostrov. Cestu, kterou mají zvolit, mají zakódovanou v genech a často souvisí s šířením jednotlivých druhů z míst původního pradávného výskytu.
Na svých cestách překonají ptáci stovky kilometrů a mnohdy nenajdou žádnou potravu nebo pitnou vodu. Z toho důvodu létají především v noci, aby se vyhnuli největšímu horku, a zároveň využívají energetické rezervy, které si vytvořili. Obzvláště jiřičky a vlaštovky patří k vytrvalým letcům. Bylo zjištěno, že jiřičky zvládnou přeletět Saharu bez jediné přestávky.
Lety bez navigace
Je prokázáno, že ptáci se vracejí stále na stejná místa, a to jak u nás, tak ve svých zimovištích. Vrací se nejen do stejných lokalit, ale i do stejných hnízd nebo na stejné stromy. Jak je možné, že se neztratí?
Velkou roli u nich hraje zrak a orientace. Ptáci se orientují podle výrazných bodů v terénu, jako jsou vodní toky, nebo pohoří. Dále se orientují také podle slunce a v noci dle hvězd, nejčastěji podle Polárky, která stojí na místě a ostatní hvězdy se točí kolem ní. Pokud je obloha zatažená, dokážou ptáci využít i zemský magnetismus a orientují se podle směru magnetických polí, která obklopují Zemi.
