V brněnském Pražákově paláci, spadajícím pod Moravskou galerii, bude od začátku dubna do začátku července vystaveno dílo rakouského fotografa Rudolfa Koppitze. Výstavu bude doprovázet Koppitzova monografie, jejíž autorkou je rakouská historička umění Monika Faber. Monografie se objevila již na výstavách ve Francii a USA.
Životní dílo Rudolfa Koppitze, rakouského fotografa českého původu, se představí v brněnském Pražákově paláci spadajícím pod Moravskou galerii.
Výstavu budeme moci navštívit od 5. 4. do 7. 7. Kurátorkou je Petra Medříková.
Monika Faber, rakouská historička umění, je autorkou Koppitzovi monografie, která se objevila na jeho výstavách např. v USA a Francii.
Rudolf Koppitz, jenž se narodil roku 1884, je řazen mezi významné fotografy vídeňské secese. Jako dítě z chudé rodiny měl možnost studovat jen díky získanému stipendiu. Roku 1897 byl přijat do učení k fotografovi Robertu Rotterovi. U něj také úspěšně složil zkoušku v roce 1901. Po studiu se uplatnil jako zakázkový fotograf v menších ateliérech.
Roku 1912 se rozhodl vrátit ke studiu a nastoupil na Grafický a učební vzdělávací ústav ve Vídni. Zde se seznámil např. s grafikem a malířem Egonem Schielehem, žákem Gustava Klimta.
V té době zachycuje především vídeňské památky a krajinu. Hory a moře.
Na frontě u rakouské armády působil jako průzkumný letec, fotografoval letadla a krajiny. Jeho tvorba je více dokumentární a dramatická. Fotografuje vojáky, obyčejné lidi; využívá slunce, mraky i mlhu k vyjádření emocí. Gustav Klimt, spolu s vídeňskou secesí, ovlivnil Koppitzovu tvorbu. Na jejím začátku se věnoval především inscenovaným aktům a později, před první světovou válkou, autoportrétu. Už zde se projevuje jeho smysl pro kompozici a harmonii promítající se do celého jeho díla.
V 30. letech se opět vrací k tématu venkovského života a krajiny. Mezi jeho oblíbená témata patřily akty. Postavy často stylizoval do soch Augusta Rodina, sochaře 19. století. Lidské tělo bylo pro něj něčím, čím lze vyjádřit duševní rozpoložení. Koppitz na svých fotografiích zachycoval nahé tanečnice a pohyb lidského těla; nejen ženské, ale i mužské akty.
Rudolf Koppitz byl ve své tvorbě ovlivněn Vídeňským trojlístkem – spolkem tří rakouských fotografů. Heinrichem Kühnem – řadícím se mezi zakladatele výtvarné fotografie, Hansem Watzekem a Hugem Hennebergem.
Svou tvorbou mu byl blízký František Drtikol, český fotograf tvořící v 10.–40. letech minulého století, který se věnoval především aktu a portrétu.
Rudolf Koppitz umírá roku 1936 v rakouském městě Perchtoldsdorf.
Dobytek, 1930
zdroj: cs.wikipedia.org
