Muzikálový mág současnosti. Za posledních 10 let své kariéry vytvořil hodnotná muzikálová díla, jakými byla Kleopatra, Tři mušketýři či romantická Angelika. Michal David – nadopovaný vidinou dalšího „super businessu“ – si nedal autorskou pauzu a vyplodil svůj nejnovější muzikál z domácího prostředí – středověké Prahy.
Na libretu se opět podílel Lou Fanánek Hagen, jehož texty dodávají vleklým, pomalým melodiím alespoň vtip a občas výjimečně i ráz. Namísto klasických kulis jsou využity panely, na nichž jsou promítána videa, která do určité míry doplňují rekvizity. Nutno ocenit, že oproti klasickému promítanému provedení je zde obraz bodavě ostrý a mnohem kvalitnější, než kdy doposud. Divák však musí dát projekcím chvíli čas, protože ihned po první strhující projekci přicházejí kýčovité kytičky.
Divákům, kteří trpí bolestí hlavy nebo očí, bych chtěla doporučit zakoupení lístků spíše do zadních řad, jelikož je představení provázeno řadou laserů, které nemusí být příjemné, a právě v zadních řadách vás lasery spíše minou.
Kdo by však chtěl představení jednoduše zkritizovat, ať už z důvodu špatného obsazení, či jen proto, že mu představení „nesedlo“, doporučuji, aby si dal pozor na odsouzení celého díla, jelikož některým složkám představení, jako například kostýmům či choreografiím, se dá jen máloco vytknout.
Představení Kat Mydlář nemá krom klíčové postavy Jana Mydláře s historickými fakty společného téměř nic, a proto když víte, jak to s katem bylo doopravdy, budete pravděpodobně valit oči, co to proboha znamená.
Po prvních desítkách minut jsem si neodpustila štiplavou poznámku: „Příliš mnoho Vojtka!“. Pramenila z toho, že Josef Vojtek hraje dvojroli vypravěče a Eduarda Kelleyho, takže je téměř v každém z počátečních výstupů. Hlavní postavu bravurně odzpíval Bohuš Matuš, který byl pokladem celého představení, a tudíž velmi dobře schovaný. Oproti jiným hercům byl na jevišti žalostně málo, stejně tak i tanečnice Gloria Fricová, která tak neměla možnost předvést své „sólo taneční umění“ naplno.
Marta Jandová podala svůj standardní výkon, který nijak zvlášť neoslnil, ale ani nenudil, ač byla na jevišti téměř celé první dějství. Naproti tomu byl určitým zklamáním očekávaný rocker Vilém Čok, po jehož zhlédnutí bych jednoznačně upřednostnila kteroukoli z druhých alternací. Jemný hlas Zbyňka Frice byl pohlazením na duši a hluboká poloha hlasu seriálové herečky Ivany Jirešové velkým překvapením. Tomáš Beroun i Zdenka Trvalcová v dalších rolích byli kvalitnější zpěváci, než leckteří protřelí profíci.
Na závěr cítím povinnost jmenovitě ocenit ještě jednu dámu. Luďka Kuralová, která hraje v Katu Mydlářovi maličkou postavu Mydlářovy ženy Betušky a po dvou písních umírá, na sebe nyní vzala (pravděpodobně jako záskok za těhotnou Ilonu Csákovou) mnohem náročnější úlohu Žofie, což je jedna z hlavních postav celého příběhu. Celé představení působila sebejistě, její pěvecký výkon byl nádherný – bez jediného zaváhání – a herectví neuvěřitelně věrohodné. Před touto skvělou herečkou smekám a musím říct, že kdykoli se objevila na scéně, bylo představení příjemnější.
Celý muzikál rozhodně není špatný a doporučuji jeho zhlédnutí, není však vhodný pro všechny. Velmi klíčové je především obsazení a nálada, se kterou do divadla půjdete. Pokud jste unavení nebo rozmrzelí, mohlo by se stát, že by vás Davidovy melodie s konstantním tempem vůbec nebavily. To by byla škoda, protože přesto, že jde nejspíše o horší muzikál na české poměry, je to dílo krásné a Michal David i tak dokázal jakýmsi prazvláštním způsobem obhájit svůj ctihodný post skladatelské jedničky současnosti.
Kat Mydlář se s Prahou rozloučil 20. května 2012, údajně však jen pro tuto divadelní sezónu a navštívit jej bude možné již na podzim.
