Ozzyho Osbourna, Kurta Cobaina či herečku Catherine Zeta-Jones spojují dvě slova – bipolární porucha. Vážná porucha osobnosti, která postihuje přibližně dvě procenta populace. S přesností se dá diagnostikovat až po osmi letech od jejího prvního projevu.
Bipolární porucha, jinak též maniodepresivní psychóza, se vyznačuje střídáním nálad, tedy fází mánie a deprese. Dochází k rozdílným změnám chování, často se projevuje jenom zdánlivě. Léčí se psychofarmaky, která se doplňují různými psychoterapiemi pro lepší efekt.
Střídání manické a depresivní fáze
Manická epizoda se projevuje přehnanými změnami nálad. Ta je buď euforická, nebo podrážděná. Člověk, který si prochází mánií, je živý, hyperaktivní a často je okolím vnímán jako nesnesitelný. Nechápe totiž, že ostatní nejsou tak dobře naladěni jako on. Manická fáze může trvat několik měsíců i let. Poté však člověk začne postupně slábnout a dostaví se druhá fáze bipolární poruchy – depresivní epizoda.
Člověk, který se dostane do depresivní fáze, postupně ztrácí zájem o jakoukoliv aktivitu a schopnost radovat se. Nechce si plánovat budoucnost, přijde mu to nesmyslné. Neplánuje si ani to, co bude dělat následující den. Podceňuje se a připadá si absolutně neschopný. Tyto myšlenkové pochody mohou vést až k myšlenkám na sebevraždu. Cítí se stále unavenější a komunikace s ním postupně vázne.
Jak člověk dostane bipolární poruchu
Bipolární porucha může souviset s dědičností, pacientovou minulostí a prostředím. V případě, že se u jednoho z rodičů projevila bipolární poruch, je tu desetiprocentní riziko výskytu bipolární poruchy.
Psychika je dalším velmi významným faktorem. Dlouho se jí nepřikládala velká váha, ale dnes ji lékaři stále více zkoumají. Může se jednat o zážitky z minulosti, jako je smutek ze ztráty partnera, sexuální agrese v dětství, citová deprivace či opakovaný stres. Navíc bylo dokázáno, že vztek a křik v rodině při sebemenší příležitosti urychlují nástup bipolární poruchy, tedy její manické fáze.
Velmi vzácně může být maniodepresivní psychóza spojena s organickou příčinou, tedy s neurologickým, endokrinologickým či infekčním onemocněním. Též může souviset s pooperačními stavy.
Miloš Kopecký
Na sklonku svého života se k bipolární poruše přihlásil i Miloš Kopecký. Rozsáhle o tom vypráví ve své autobiografii „Já“. Sám se nechal slyšet, že život s maniodepresivní psychózou je mnohem horší než život s rakovinou.