Každý někdy dostane chuť na odpočinkovou komedii. Tento žánr je však zrádný a kvalita některých titulů nestojí ani za shlédnutí úvodních titulků. Navíc jsou zamilované komedie doslova prolezlé trapným klišé a pubertálními vtipy bez špetky originality.
Nebudu zastírat, že snímek „Na tuhle nemám“ obsahuje vše, co by taková komedie měla obsahovat, ale z nějakého nevysvětlitelného důvodu to funguje a sem tam se dokonce dostanete do stádia, kdy vás bude film bavit! Jedná se o jakýsi blbštajnův syndrom. Víte, že dění na obrazovce je trapárna nejvyššího kalibru a proto polevíte v ostražitosti. Vědomí pošlete na dovolenou a jen pasivně vstřebáváte jednu ohranou hlášku za druhou. Výsledek se dostaví okamžitě a na tváři se vám objeví přiblblý úšklebek, který je možné definovat jako úsměv.
O čem tedy tahle komedie je? Kluk potká holku, holka je pěkná, kluk je ošklivý a jeho kamarádi jsou zabrždění puberťáci. Díky jejich radám a špatnému sebevědomí se dostává do „vtipných“ situací, ze kterých klasicky v závěru vybruslí šíleným útěkem na letiště. Počkat – vlastně to bylo úplně jinak. Konec byl v tomhle žánru úplně naruby a určitě se jedná o milé překvapení a příjemné zpestření. Pokud si film sežene, tak sami uvidíte, že se v tomhle žánru dá vymyslet ještě něco vesměs originálního.
Kromě konce musím vyzdvihnout solidní soundtrack a slušné herecké výkony. S áčkovým filmem se sice nedají srovnávat, na druhou stranu jsem neměl nutkání oslepit se popcornem a občas některé postavy vyzdvihly špatně napsanou scénu na zábavnou úroveň.
Nalijme si čistého vína. Nic nečekejte a budete příjemně překvapeni. Pokud chcete podbarvené pozadí romantického večera, jenž nemusíte neustále sledovat a přesto víte o co se jedná, je film „Na tuhle nemám“ solidní volba. Druhému shlédnutí se však většina lidí už vyhne.
