Electronic Arts je jedna z největší firem, zabývající se vývojem a distribucí her na světě. Proto jsem byl na vrcholu blaha, když mi z české pobočky přišel email, jenž mě zval na prezentaci jejich dvou nejnovějších produktů ze sportovní divize (EA Sports). Stručně řečeno se jednalo o ukázku her FIFA a NHL 2011.
Jelikož jsem byl pozván na poslední chvíli, neměl jsem čas si pořádně nastudovat cestu, kudy se do jejich sídla dostanu. Adresa mi sice byla zaslána emailem a budovu nebylo na mapě těžké najít. Problém však nastal ve chvíli, když jsem zjistil, že jí EA sdílí s několika desítkami dalších firem. Na recepci jsem dostal kartičku návštěvníka a poslali mě do druhého patra. „Ejhle,“ v recepci se trošinku sekli a já se objevil v jedné nejmenované redakci, kde jsem se bohužel žádné pomoci nedočkal. Nikdo z přítomných nevěděl, že se v budově EA vůbec nachází. Po několika dlouhých minutách hledání jsem objevil (až v pátém patře) dveře se známým logem.
Byl jsem překvapen, jak hravě pobočka vypadala. U recepce na mě dokonce pokukoval Aragorn ze hry Battle for Middle-Earth v životní velikosti. Na poličkách se nacházelo jakési herní muzeum s dnes již archaickými konzolemi. Posadil jsem se do křesla a čekal, až mě někdo odvede do prezentační místnosti. Opodál seděla natěšená skupinka z řad české komunity. Při čekání jsem se snažil vzpomenout si na poslední sportovní hru, kterou jsem z produkce Electronic Arts hrál. Vzpomněl jsem si na rok 1996, kdy fotbal ještě vypadal jako soupeření velkých kostiček o jednu malou kostičku – Trochu jsem znervózněl, neboť jsem si uvědomil, že co se týče znalostí sportovních her, tak mám značné mezery.
Asi za deset minut nás kluci z EA vyzvali, abychom si šli sednout do tmavé místnosti, oddělené bytelnými dveřmi. Tam na nás čekalo asi šest notebooků s PC verzí, jeden projektor a televize s napojeným Xboxem 360. Ihned jsme se mohli pustit do hraní. Do toho nám jeden ze zaměstnanců sděloval, jaké novinky nás v novém ročníku čekají. Bylo jich opravdu požehnaně. Především co se PC verze týče, která se po grafické i hratelností stránce konečně vyrovnala těm konzolovým.
FIFA vypadala místy až fotorealisticky a pohyby hráčů na hřišti byly takřka plynulé. Po hodině testování jsem si dal s přítomnými menší turnaj. Ke svému překvapení jsem se dostal až do finále, kde jsem dostal solidní výprask 3:1. Pak přišlo na řadu NHL 2011, které mě bohužel tolik nechytlo. Sport není zrovna moje krevní skupina a vždy jsem měl vřelejší vztah spíše k fotbalu, než k hokeji.
Tři hodiny utekly jako voda a nastal čas odejít. Musel jsem sebou sakramentsky pohnout, neboť autobusy jsou nemilosrdné a na nikoho nečekají. Po této návštěvě jsem si upravil pohled na EA. Zjistil jsem, že je to moderní firma, jenž nekašle na fanoušky a nebojí se (sem tam) ani své zaběhnuté značky trochu inovovat. Teď mě jen hlodá hrozné dilema: „Mám si tu FIFU 2011 pořídit nebo ne?“
