Bratislavský hrad prošel v několika posledních letech nejen rozsáhlou rekonstrukcí, ale také archeologickým a historicko-architektonickým výzkumem. Poklad objevený archeology je k vidění v suterénu Hradu.
U Bratislavského hradu, pýchy Slovenska, proběhl v posledních zhruba pěti letech, tedy od roku 2008, rozsáhlý archeologický a historicko-architektonický výzkum spolu s rekonstrukcí pod záštitou Městského ústavu ochrany památek.
Nálezy vystaveny
Výsledek vykopávek je nyní ke zhlédnutí ve výstavních prostorách v suterénu po levé straně za hlavní vstupní bránou na nádvoří Bratislavského hradu. Předměty zde nahradily dříve vystavené klenoty.
Poklad Bratislavského hradu
Vykopávky proběhly především na Severní terase, v místech bývalé historické barokní zimní jízdárny z 18. století z dob Marie Terezie a pod nádvořím.
V prostorách hradu byly nalezeny pozůstatky oken, portálů a schodišť z období gotiky, renesance a baroka a to především v místech bývalého renesančního vstupu nacházejícího se poblíž Rytířského sálu a v Korunní věži. To vše dopomohlo k analýze původní kompozice interiéru.
Mezi pokladem v prostorách bývalé historické jízdárny nalezli archeologové 15 zlatých a 7 stříbrných mincí s nápisy „Nonos“ a „Biatec.“ Jedná se o jména prvních keltských knížat na území Slovenska. Zlaté mince svým tvarem připomínají mušličky nesoucí na propadlé straně motiv měsíce a slunce. Na straně vyklenuté je vypodobněna ruka.
Část nálezu
zdroj: bratislava-hrad.sk
Římská bronzová pečetní schránka se stala jedním z nejstarších nálezů dokládajících písemnictví na území Slovenska.
Antickou kulturu na území Bratislavy potvrdily pozůstatky staveb římského zdiva s dlažbou vykládanou drobnými kamínky pocházející zhruba z doby 1. století př. n. l. Objevené zdivo zůstane na svém původním místě a bude zařazeno mezi exponáty Bratislavského hradu. Bratislava tímto nálezem získala důkaz o svém významném postavení v době antiky.
Nalezeny byly také úlomky římských nádob a amfor, vyráběných pouze na Apeninském poloostrově. Během několika desetiletí jejich výroby se v nich do Bratislavy dováželo především víno a olej.
Na nádvoří archeologové nalezli pozůstatky tří studní, jež můžou návštěvníci vidět na jejich původních místech. Kromě nich byly nalezeny zbytky vodních nádrží s propracovaným systémem vodních kanálů.
Objeveny byly i další mince, torza zbraní, zvon atp. Zajímavostí je část malé keramické nohy, jež s největší pravděpodobností patřila hračce.
Zahrada Marie Terezie
Bratislavský hrad se po rekonstrukci dočkal své původní podoby po přestavbě v tereziánském období. Přidat by se k němu měla obnovená zahrada v místě vykopávek. V 18. století ji nechala vybudovat Marie Terezie. Pod ní se bude nacházet jednopodlažní parkoviště pro návštěvníky. Vše by mělo po ukončení vykopávek vzniknout do roku 2016.
