V uplynulých měsících se nejen na internetu začala objevovat hesla jako „Netolerovat zlo“ či „Pravdy se nebojme“. Byl to projekt Vlny evoluce, který měl přilákat pozornost k větší platformě Pozitivní evoluce. O čem to je a kdo za tím stojí, se dočtete v článku.
Pokud zamíříte na oficiální stránky Pozitivní evoluce, mohou na vás tamní informace působit všelijak. Pravděpodobně si položíte otázku, jaký to vůbec má smysl a kdo za tím vůbec stojí?
Změna je třeba, ale jak na to?
Pozitivní evoluci založil pan Karel Janeček a jeho přátelé Tomáš Marada a Ctirad Hemelík. Hlavním popudem byla (a je) nespokojenost se současným stavem české politické scény a touha tuto situaci změnit. Jak? Pozitivní evoluce by měla spojovat pozitivně smýšlející lidi, tedy lidi slušné, a prosazovat společenské hodnoty (nejen) v politice.
V těchto bodech by s „programem“ Pozitivní evoluce souhlasil téměř každý občan. Jenže všechno má svůj háček, a jak se takové věci budou dít v praxi, si málokdo dovede představit.
Právě proto vznikl projekt Pozitivní města. Od 23. října se pan Janeček a jeho hosté vydávají do českých měst, kde pořádají veřejné diskuze. Příchozí pokládají své dotazy a zakladatelé Pozitivní evoluce se na ně v rámci možností snaží odpovídat. Pozitivní města tak mají otevřít diskuzi o společenských hodnotách, propojit lidi podobného smýšlení a pomalu tak začít se změnou.
Udělejte si vlastní názor
Pozitivní evoluci se věnuje plno profesionálních i amatérských bloggerů a komentátorů. Každý má jiný názor, věnuje pozornost jiné věci a informací je všude přehršel. Nejlepší způsob, jak si udělat vlastní názor na Pozitivní evoluci, je vydat se na diskuzi v rámci Pozitivních měst. Tyto diskuze jsou zadarmo, takže se nemusíte bát, že svou účastí budete někoho sponzorovat, či se k něčemu zavážete.
Faktem je, že si asi všichni uvědomujeme, že současná situace (nejen) na politické scéně není dobrá. Otázkou je, jestli řešení, které nabízí Pozitivní evoluce, je dobré. Návrhy Pana Janečka zní sice moc hezky a pro mnoho lidí se mohou jevit jako ideální, ale je v nich řada trhlin. Pozitivní evoluce může mít časem značný politický vliv, ačkoli pan Janeček tvrdí, že to není cílem projektu.
Pozvánka na diskuzi v rámci Pozitivních měst v Českých Budějovicích
Jak taková diskuze vypadá v praxi
1. listopadu přijela Pozitivní Evoluce i do Českých Budějovic. Rozhodla jsem se (i s doprovodem) této diskuze zúčastnit a na vlastní oči tak tento projekt zhodnotit a přesvědčit se, co za tím vším je.
Při příchodu do sálu nás nejprve přepadly hostesky, které nám předaly registrační formulář s tím, že ho můžeme vyplnit a budou nám od Pozitivní evoluce chodit novinky. U vchodu se také prodávala trička s logem Pozitivní evoluce, jeden kus za 50 korun, o které byl na konci diskuze docela velký zájem.
Sál byl z velké většiny zaplněn, na místě mohlo být kolem tří set lidí. Největší zastoupení měli diváci z věkové skupiny 40 až 50 let, mladí lidé do 25 let se naopak dali spočítat na prstech jedné ruky.
Diskuzí prováděla Iva Kubelková, což pro mě bylo překvapení nakonec velmi příjemné. Paní Kubelková se své role zhostila velmi dobře a profesionálně. Na pódiu pak byli všichni tři zakladatelé Pozitivní evoluce a Jihočeský kraj představovala architektka Hana Urbancová.
Motiv založení Pozitivní evoluce
Na úvod pan Janeček hovořil o svých motivech, proč vlastně Pozitivní evoluci založil. Publiku se svěřil, že už odmala přemýšlel, jaký má smysl tady být? Nakonec se rozhodl, že je důležité být vědcem, přispívat do technologického pokroku a vymýšlet nové věci.
V dospělosti byl ve své profesi úspěšný, a to i finančně. Rozhodl se založit Nadační fond Karla Janečka na podporu vědy a výzkumy. Později si však všiml, že společnost nefunguje dobře, a založil Nadační fond proti korupci. Uvědomil si však, že ani to nestačí a že korupce není otázkou pár „zlojedů“ (Janečkem zřejmě vymyšlené a jeho velmi oblíbené slovo), ale že celý systém je v katastrofálním stavu a je třeba ho změnit.
Pozitivní evolucí chce primárně rozpoutat společenskou diskuzi o hodnotách, změnit přístup obyvatel, který je momentálně velmi pesimistický. Sekundárně by Pozitivní evoluce chtěla dosáhnout změny volebního systému, což by otevřelo dveře do politiky slušným lidem.
Podle pana Ctirada Hemelíka má Pozitivní evoluce hlavně probudit lidi k společenské aktivitě, k tomu, aby byli pozitivní. Pan Hemelík připomenul, že momentálně jim na Facebooku i jinde „fandí“ přes 20 tisíc lidí, kteří jsou připraveni mezi sebou debatovat a spolupracovat.
Paní Urbancová vyjádřila svůj názor, že Pozitivní evoluce je unikátní příležitost, která se nesmí promarnit. Jako lidi jsme na vrcholu technického vývoje, ale jsme prý xenofobní, nedůvěřivý a nespolupracujeme.
Zkorumpovaná společnost
Slovo si vzala jedna divačka a ptala se zakladatelů Pozitivní evoluce, co si myslí o korupci, proč je všude tak rozlezlá a jaká je příčina všeobecné nespokojenosti mezi lidmi. Ctirad Hemelík začal nejprve hovořit o tom, že lidé by měli se změnou začít sami u sebe. Podle něj jsou dva způsoby, jak na to. Můžeme působit lokálně, vybrat si, co jsme ve svém okolí schopni změnit a začít jen s malými úspěchy. Nejdůležitější by mělo být změnit způsob myšlení, lidé jsou v současnosti příliš pesimističtí a apatičtí. Druhou možností je jít do politiky a snažit se věci změnit ve velkém.
Změna volebního systému
Následně se slova ujal opět Karel Janeček a předestřel svou vizi o novém, lepším volebním systému do Poslanecké sněmovny. Ten by připomínal současný systém, jakým se volí do senátu. Existovalo by 81 volebních okrsků, v každém by se zvolili dva poslanci. Každá strana by mohla navrhnout maximálně dva kandidáty. Volič by disponoval třemi hlasy, dvěma plusovými, které by dal kandidátům, které si umí představit ve sněmovně a jeden mínusový hlas, který by vyjadřoval, koho si volič ve sněmovně opravdu nepřeje. Pan Janeček tvrdí, že takový systém by přitahoval pozitivní, slušné lidi, kteří budou zároveň volitelní. Padla poznámka, že slušní lidé většinou do politiky nechtějí, protože předem tuší, že by jejich práce nebyla k ničemu, nechtějí se zaplést do zákulisních špinavostí a podobně. Pan Janeček však řekl, že nový systém by byl pro tyto lidi atraktivní, protože by sami viděli, že jsou na volitelných pozicích a že jejich snažení má smysl.
Jeden z diváků namítl, že by stejně nakonec rozhodovaly pouze peníze v reklamě. Také podotkl, že sněmovna složená z takových osobností by byla hodně názorově různá a zda by nebylo lepší cestou zrušit 5% hranici pro strany, které chtějí do sněmovny. V odpověď mu pan Janeček řekl, že osobně by byl pro úplný zákaz politické reklamy, protože za lidi nejlépe mluví jejich práce a pokud je někdo poctivý a pracovitý, v jeho lokalitě se o tom obyčejně ví a lidé to oceňují. Pro zrušení hranice 5 % by nelobboval, protože to podle něj prý není řešení. Strany nejprve musejí začít dávat na kandidátky slušné lidi.
A jak by chtěla Pozitivní evoluce dosáhnout změny volebního zákona? Prý je to celkem „jednoduché“. Když bude dost pozitivně smýšlejících lidí, aktivních, kteří chtějí něco změnit, budou se podepisovat petice, může se uspořádat neoficiální referendum či pozitivní „piknik“ neboli demonstrace. Lidé prostě musí současným stranám ve sněmovně ukázat, že jejich trpělivost je u konce. Strany pak buď změní volební systém, nebo prohrají volby. Kdo by je v takovém případě vyhrál, ale pan Janeček nezmínil. Proto vznikají dohady, že vznikne nějaká nová politická strana, které následně pan Janeček vyjádří podporu. To on však odmítá a tvrdí, že Pozitivní evoluce nemá žádné politické ambice.
Krize hodnot
V diskuzi se věnovala velká část i společenským hodnotám, které Pozitivní evoluce ve svém projektu hodně zdůrazňuje. Jak připomněl jeden divák, společnost už žádné společné hodnoty nemá. Co je normální pro jednoho, neumí si druhý ani představit. Lidé jsou podle něho v tomto netolerantní a pokrytečtí. Je to dáno hlavně politickými a historickými změnami u nás. Pan Janeček odpověděl, že právě proto mají v plánu udělat takový dotazník, kde by lidé sdělili své hodnoty, a podle výsledků by se ukázalo, jaké hodnoty má naše současná česká společnost.
Ctirad Hemelík také podotkl, že v minulosti udávala hodnoty církev. To však v naší ateistické společnosti nepřipadá v úvahu. Navíc Desatero byly podle něj spíše příkazy, kdežto Pozitivní evoluce by ráda přinesla principy lidství. Vlny evoluce – dvanáct hesel, která proběhla médii – měly upoutat pozornost obyvatel, vyvolat diskuzi. Bohužel se každý zajímal pouze o to, kdo za Vlnami stojí, místo toho, aby lidé debatovali o jejich pravdivosti či trefnosti.
Závěrem
Na závěr diskuze dostal Karel Janeček prostor poslat divákům v sále i na internetu nějaké poslední poselství. Řekl, že lidé, kteří přišli, kteří se dívají na video, jsou ti přijímači, na kterých následně je šířit informace a myšlenky Pozitivní evoluce mezi další lidi. Je důležité s ostatními hovořit, aktivizovat je, přesvědčit je, že pokus o změnu má smysl. V této době již není co ztratit. Pozitivní evoluce má vizi, změna sice nebude okamžitá, ale nemusí ani trvat tak dlouho. Výsledkem bude pozitivní společnost, kterou si ani neumíme představit.
