Activity, Dostihy a sázky nebo staré dobré žolíky. Navzdory dnešní digitální době zájem o stolní a deskové hry rozhodně neupadá. Výrobci chrlí jednu hru za druhou a umožňují tak lidem pobavit se s přáteli či s rodinnými příslušníky tisíci různými způsoby. Důvody, proč si volí zrovna tento druh trávení volného času, se různí.
Dokud nehodíte šestku, nemůžete začít hrát. Na eso musíte zase kolo vynechat. A pak je tu nejdražší kůň Napoli. Stolní hry jsou stále velice oblíbenou zábavou. Hráči se u jejich hraní sejdou s blízkými, rozšíří si slovní zásobu při hře Scrabble, procvičí si strategické myšlení u Pandemicu nebo se pokusí porazit štěstěnu ve hře v kostky. Lidé se ale ke stolním hrám vracejí hlavně kvůli zábavě.
Legrace především
Smích léčí, to je známá věc. Proto asi málokoho překvapí, že hlavním důvodem, proč lidé hrají stolní hry, nejsou ani tak hry samotné, jako ta zábava okolo: vtipné hlášky, nečekané situace, překvapení na každém kroku. Zkusili jste si třeba někdy do známé hry “jméno město” přidat vlastní kategorie? Spolu s některými písmeny to může být občas skoro vražedná kombinace. “Pamatuju si, že jsem jednou hrála tuhle hru s mámou. Měly jsme kategorii tělocviční náčiní. A písmeno ch. Já jsem napsala chůdy. Moje maminka mi s kamenným výrazem oznámila, že to, co má ona, jí prostě musím uznat. Jistě, kdo by taky neuznal Chuck Norrisovu posilovací soupravu,” vzpomíná se smíchem Anna (28).
Hry nás samozřejmě můžou i něco naučit. U vědomostních her si člověk opráší historická data, po delší době si vzpomene, že ten známý obraz od Da Vinciho se jmenuje Dáma s hranostajem a často si také jen povzdechne nad tím, co vše mu už z hlavy vypadlo. Ale i pochopení systému hry, vytvoření vlastní strategie a následná vítězství nás učí, že když pochopíme pravidla světa kolem nás, můžeme zvítězit. Anebo naopak, někdy je prvek náhody tak velký, že hrát v tu chvíli nemá smysl.
Z našeho malého průzkumu vyšlo, že nejoblíbenější jsou karetní hry jako Bang nebo Citadela, i proto, že jsou poměrně skladné, nemívají složitá pravidla a hra netrvá dlouho. Podobně oblíbené vyšly i párty hry jako Activity, Párty alias nebo Dixit. Polovina respondentů označila jako oblíbené strategické hry, vědomostní hry a ty klasické označila za oblíbené asi třetina.
Dalším důvodem, proč se lidé stále vrací ke stolním hrám, je samozřejmě i nostalgie. To dokládá i fakt, že ani starší hry se nepřestávají prodávat. “O klasické hry typu Člověče či Šachy je stále zájem veliký. Také je nabízíme často ve více variantách,” říká zaměstnanec prodejny Svět her Josef Olt.
Vysoká cena a složitá pravidla
I přes velkou oblíbenost stolních her se najdou tací, kteří je zase tolik nemusí. Jedním z nejčastějších důvodů, proč se lidé stolním hrám brání, je cena. Nejlevněji vycházejí karetní hry, které se pohybují okolo dvou set korun. O dost hlouběji do kapsy si musí sáhnout zájemci o hry, které jsou založené například na filmové sáze. Některé tyto hry se totiž pohybují až okolo dvou tisíc korun.
Pravidla, která by počtem stran mohla konkurovat minimálně Babičce od Boženy Němcové, nadchnou málokoho. Hry, u kterých je nutnost si je přečíst minimálně třikrát, pak pochopitelně příliš velký úspěch neslaví. Pro člověka, který danou hru nikdy nehrál, to může být o to horší, když mu již zasvěcení spoluhráči neustále opakují, že je to ale přece lehké. Veškerá radost pak může jít stranou a hráče to může na dlouhou dobu odradit, podobně jako machrující a protivní spoluhráči.
