Proč učitelé káží vodu a pijí víno?

Milý pane Homoky, máte plnou pravdu. Taky občas něco zapomenu dodat a pak si sypu popel na hlavu. Jsem učitel. Nic proti Vaší inteligenci, rozhodně ji respektuji, stejně jako Váš názor, se kterým souhlasím, máte na něj plné právo. Nevím ovšem, jestli zcela chápete náplň slova učitel. Učitel je ten, který připravuje žákům zajímavé hodiny, vzdělává se v oboru, aby nebyl zcela out, opravuje písemky, učí se progresivní technologie (ICT a hlavně interaktivní tabule jsou současnou modlou školství – bohužel, a to je můj názor, samotné technologie sice pomohou, ale rozhodně s nimi nic nejde „samo“.). Učitel také individualizuje výuku a občas zůstane po práci, protože jsou rodičovské schůzky. A pak má ještě „pořád“ nějaké volno a v létě dva měsíce volna. Takto to chápe většina veřejnosti. Bohužel toto je jen zlomek činností, které učitel musí vykonávat a nebojím se říci, že v některých školách je to ten nepodstatný zlomek. Učitel je také úředník – vypisuje nejrůznější formuláře, třídní kniha patří k těm jednodušším, nicméně kolonek každý rok přibývá a pokud chybí jediná vyplněná kolonka, je zle. K tomu vede učitel, pokud je třídní, také agendu třídy – matriku, kam zapisuje známky, údaje o žácích (katalogové listy) atd. To vše většinou dvakrát – jednou „do papírů“ a jednou do PC (ano, stále se vše píše „pro jistotu“ i do papírů, byť máme 21. století). Také žákovské knížky jsou vedeny většinou dvakrát – jednou klasicky papírově a pak ještě na internetu, aby rodiče věděli, protože ratolesti stále častěji zapomínají žákovské knížky, zejména v termínech, kdy se mají dostávat opravené písemky. K tomu je učitel také projektantem – zábavných a jiných obskurních akcí, aby „se dětem vše líbilo“ a pokud možno to bylo zdarma, takže učitel ve svém volném čase píše projekty, pro které žádá finance z nejrůznějších zdrojů (granty města, kraje, EU). Když připočtete, že musí prostudovat návod, jak správně (administrativně) žádost vyplnit, trvá to docela dlouho a není-li v tom kovaný, stráví dost času a přitom výsledek se vůbec nemusí dostavit – stačí i jedna maličká formální chyba – obsah většinou posuzovatele nezajímá. Jen pro zajímavost, kdysi jsem absolvoval v rámci jednoho školení také to, jak vyplnit žádost ke grantu EU – na patnáctistránkovou žádost existuje asi padesátistránkový návod, jak správně vyplnit. Učitel je také marketingovým manažerem a lovcem hlav – o každé akci je nutno informovat, prezentovat ji, napsat o ní článek do tisku apod. Většinou je také nutné, aby učitel hovořil s žáky, jestli doma nemají mladší sourozence, kteří zrovna mají nastoupit do školy – je třeba je podchytit, aby nastoupili právě do jeho školy, za žáka jsou samozřejmě peníze a každý žák, který nenastoupí do dané školy, ukrajuje z jejího rozpočtu nemalou část. Která pak chybí – na vybavení, výplaty, provoz apod. Stejně tak učitelé připravují program nejen pro žáky do výuky, ale také pro předškoláky, školky, organizují dny otevřených dveří, ukázkové hodiny, aby prostě rodiče dali děti zrovna do dané školy. K tomu je nutno připočítat práci v hluku, neustále jednou nohou ve vězení (hlavně na ZŠ) – dnešní děti nemají respekt z ničeho a nikoho, nedají si říci ani na poněkolikáté a občas tedy vymyslí věci. No a někde na konci bývají také přípravy na výuku. To vše za plat, za který by se například IŤák nepodíval ani na myš. Za plat, který kdyby dostal kdejaký dělník (i když neznevažuji jejich práci), tak by rozhodně začal přemýšlet o stávce. Jistě, v rámci projektů EU si lze přivydělat, v hrubém to bývá od 150 do 250 za hodinu, jenže to je většinou omezené počtem hodin a znamená to zase další práci navíc, která ukrajuje čas z toho primárního, o co by ve školství mělo jít – o vlastní vzdělávání a kvalitní přípravu na hodiny, včetně servisu s těmito hodinami spojeného (opravy testů, přípravy interaktivních materiálů, pracovních listů atd.). Průměrné platy učitelů, které jsou občas v různých srovnáních jsou ve skutečnosti pod těmito průměry a hlavně učitelé do 5 let praxe na ně ani zdaleka nedosáhnou. Já například mám 10 let praxe v komerční sféře (spojené se vzděláváním) a další 4 roky ve školství. Pro zápočet praxe při nástupu do školství mi ovšem předchozí praxe byla uznána z poloviny a tomu odpovídá také plat. Přivydělávám, kde můžu (překlady atd.), abych příjem dohonil. Jenže pak pláče příprava do školy. Odpusťte prosím tedy učitelům jejich občasné zpoždění – je to možná právě dáno tím, že doháněli do půl druhé v noci svůj příjem jinými aktivitami, kde si jejich práce váží a dokáží ji adekvátně zaplatit.Strefit se do učitelů je to nejjednodušší, oni (spíše ony) se většinou nebrání,ale není vše tak černobílé, jak se na první pohled jeví. Kdybych měl ve školství plat adekvátní příjmu chlapa před koncem jeho čtvrté dekády věku, určitě se rád věnuji pouze školství, bohužel musím příjmy dohánět, jak se dá. Upřímně jsem rád, že je červen. Prázdniny jsou zaslouženou dovolenou. Tož tak. RoBa

Zapomenout a zapomínat je něco jiného. Pokud jde o zapomenutí, většinou se děje občasně a to se může stát každému. Z toho vědu nedělám. Pokud někdo ale zapomíná např. 3x až 4x týdně něco – úkol, sešit, referát, knihy atd., pak to problém je a ten trestám. Nikdo není dokonalý, ale vše má své meze. Učitel by toto měl umět rozlišit a já se o to snažím. Pokud má češtinářka takové zpoždění, je to možná i právě tím, co jsem popsal ve svém textu. S panem čtenářem Pravdou polemizovat nebudu, zjevně neví, o co jde v učitelské práci. „Práci“ podotýkám, a práci je nutné zaplatit. Neznám učitele, který by nebyl na kecy o poslání alergický. Poslání a obětování složenky nezaplatí, nezajistí pokrytí hypotéky, leasing auta a dalších běžných věcí v životě normálních lidí. Taky si nevyskakuji, jen chci za svou práci adekvátní příjem. Jestliže to panu Pravdovi vyhovuje, to je jeho věc. Zatím.

Vidím pane Pravdo, že máte jasno. Podobných „diskuzí“ jsem už zažil více, včetně výpadů, které se v nich objevují. Ale baví mě stále diskutovat, protože, jak vidno, stále se objevují bludaři, kteří si myslí, že učitel nic nedělá. Odpovím Vám na Vaše otázky, ale nejsem si zcela jistý, jestli to bude mít nějaký smysl. Pro Vás tedy, pro mě to smysl má. Myslím, že docela nevíte, o co v učitelské profesi jde. Kolikpak hodin denně učíte pane učiteli? – je zcela zcestná otázka, protože pracovní dobu učitele netvoří pouze doba, kterou aktivně učí, ale také přípravy, práce na projektech, vyplňování papírů a PC kolonek – a spousta dalších hloupostí jako je například zajištění sešitů pro celou školu (zadarmo), koordinaci dodávky pracovních sešitů (zadarmo), vybírání peněz na cokoli apod. Kolik volna máte během roku pane učiteli? Mám řádnou dovolenou (bohužel naráz a v kuse, proto je tak viditelná) a také ze zákona nárok na své samostudium – to je další volno, pokud tak tomu chcete říkat. Já v něm zvyšuji kvalifikaci studiem a na školeních a to docela povinně, takže to takové volno zase není. Za čí peníze jste vystudoval pane učiteli? Nevím, co je Vám do toho, ale studoval jsem za peníze svých rodičů (a děkuji jim za to) a protože jsem byl starší student tak si troufnu říci (nepočítal jsem to přesně, fakt sorry), že ze svých vlastních, protože jsem při studiu pěkně hákoval jako dělník pak redaktor a pak jako lektor jazykových kurzů a překladatel. Mimochodem, otázka „za čí peníze jste studoval“ je docela trapná ale bohužel častá – nemyslíte tím, že snad za peníze „dělnické třídy“ nebo tak něco podobného? Z toho jsme snad už vyrostli. Děti si vás neváží protože málo vyděláváte pane učiteli? Děti si nás neváží, protože si neváží ničeho a nikoho. Jsou zvyklé dostat vše hned a pokud možno zadarmo. Základ je v rodině – nebo je snad dítě prvních zásadních šest let života ve škole? Děti poměřují materiálně a docela krutě – neznají hodnotu peněz, práce a poměru mezi nimi – pro ně jsem jako učitel absolutně mimo, pokud mám pár let starý mobil bez mp3, foťáku s xxx megapixely a připojením na facebook. K čemu mi to je, i ty děti to pochopí později, že k ničemu a nebo, že se tento význam dost přeceňuje. Otázek typu, proč máte takové brýle, proč máte pouze škodu fabii (mimochodem, kupoval jsem ji novou), proč si nekoupíte třičko od adidasu proboha, jsem dostal spoustu. Nemusím mít triko od adidasu a nejnovější mobil, i ta fabia slouží dobře, ale chtěl bych třeba vidět víc cizích zemí, ukázat je svým dětem a investovat do jejich jazykového a dalšího vzdělávání, poskytnout jim adekvátní zázemí k tomu všemu doma, chci tak moc za svou práci? Samozřejmě, že určité procento dětí si o mně myslí, že jsem debil, určitě procento si ale myslí, že jsem solidní učitel. Mimochodem, myslelo si to i slušné procento dospělých, které jsem učil, řekli mi to v rámci zpětné vazby. Což mě těší, ale i zavazuje. U Vás v práci to je stejně. Ona má každá práce něco. S tím souhlasím, nicméně, to „něco“ by mělo být vyváženo penězi, ne tím, že si budu myslet, že to je poslání. Já jsem také vystudoval, také pracuji a musím držet hubu a krok a být rád, že tu práci mám. To je Váš problém, já tu hubu nedržím a hledám další příjmy nebo možnosti. Není to snad logické? A můj plat se rozhodně nedá porovnat s tím vaším, ač dělám denně plnou pracovní dobu, pracuji opravdu fyzicky a papírů se nebojím napsat vypíši denně víc než vy. Nevím, co víte o mém platu, asi stejně, jako já o Vašem. Pracuji také plnou pracovní dobu, někdy i více, kromě prací spojené se školou ještě překládám a daří se mi letos přivydělávat takto polovinu až dvě třetiny mého učitelského platu navíc. Je to ovšem nestálé a může to kdykoliv skončit. Co věnuji překladům, logicky uberu škole, protože den má pouze 24 hodin a chci aby mě taky znaly moje malé děti. Pokud plně překládám (mimochodem, materiály z EU nejsou nic lehkého, ale každý takový překlad, který přijde, je výzva a obohatí mě nejen penězi, ale i slovní zásobou), přijdu z práce, připravím se na další den, sedám k PC a končím zpravidla o půlnoci. Překládám i teď o prázdninách, takže Vaše řeči o volnu mě pouze rozesmívají a nebudu je více komentovat. Nehraju si na chudáka, nicméně s tím co teď o mě víte a s ženou na mateřské, stále vycházíme jakž takž s rozpočtem. Na dovolené jsme ale čtyři roky nebyli. Místo toho opravujeme dům, sami pochopitelně, protože na řemeslníky se nám nedostává financí. Nejsem chudák, ale rád bych si ten slušný plat vydělal na jednom místě, v plném nasazení a s adekvátním efektem pro žáky i pro mě. Takto běhám z místa na místo, honím termíny a dvou nebo i více místech a logicky ani jedné z činností nemůžu dávat sto procent. Což je špatně. Spousta učitelů to dělá stejně a nebo to vzdali a šli jinam. Ve finále trpí školství. Proto chtějí učitelé lepší ohodnocení – pak by se věnovali pouze jednomu a pořádně. No, nečekám, že mě pochopíte, ale možná ostatní, co to budou číst. RB

Co konkrétně děláte pane Pravdo, to by mě fakt zajímalo. Desetitisícový plat za normální práci – to ještě někde je? A to je otázka bez posměchu, měl jsem za to, že něco takového už vymřelo.