Před pár dny jsme si představili paní Therese Schwarzenberg, první ze dvou dam, jejichž manželé kandidují na prezidenta naší země. Dnes se seznámíme s druhou dámou, paní Ivanou Zemanovou, která, ač se to na první pohled nemusí zdát, má s paní hraběnkou leccos společného.
Paní Ivana Zemanová je druhá ze dvou žen, která by se již brzy, v případě úspěchu jejího muže ve finále prezidentských voleb, mohla stát první dámou České republiky. A ač jsou obě dámy na první pohled rozdílné, přece mají mnoho společného. Stejně jako paní Schwarzenberg, stála i paní Zemanová až doposud víceméně v pozadí a na veřejnosti se po boku svého muže objevovala jen zřídkakdy. Stejně jako ona se nezapojuje do manželovy předvolební kampaně. A stejně jako paní Therese, ani paní Ivana s největší pravděpodobností netouží po slávě a veřejné popularitě.
ŽIVOT
Ivana Zemanová, rozená Bednarčíková, se narodila v roce 1965 Anastázii Bednarčíkové, rozené Plánkové, a Pavlu Bednarčíkovi jako jedno ze dvou dětí. Matka pracovala jako poštovní úřednice, otec, který byl slovenského původu, strávil jako politický vězeň obviněný z velezrady několik let v jáchymovských uranových dolech.
Její seznámení s manželem Milošem trochu připomíná romantický hollywoodský film. Došlo k němu v roce 1990. Na jaře tohoto roku Miloš Zeman, poslanec a vědecký pracovník Prognostického ústavu ČSAV, v Lidových novinách uveřejnil článek, v němž si mimo jiné postěžoval, že v nově vznikajícím oddělení v Prognostickém ústavu nemá žádnou sekretářku. Ivana, tehdy ještě slečna, nelenila, zavolala mu a nabídla mu své služby. Miloš ji ale odmítl s tím, že by nejprve měla dodělat vysokou školu, kterou tehdy studovala v Brně. Na její naléhání nakonec souhlasil, aby se mu znovu ozvala po červnových volbách.
Osobně se poprvé setkali v létě téhož roku v tehdejším Domě potravin na Václavském náměstí. V září 1990 pak Ivana Bednarčíková opustila Brno i rozepsanou diplomovou práci a nastoupila jako sekretářka Miloše Zemana v Prognostickém ústavu. Jejich pracovní vztah brzy přerostl v milostný, a když slečna Ivana přišla do jiného stavu, v srpnu 1993 se na Novoměstské radnici v Praze provdala za již jednou rozvedeného Miloše Zemana. V lednu 1994 se jim narodila dcera Kateřina, která letos oslavila devatenácté narozeniny.
Svatba Ivany a Miloše Zemanových
Stejně jako Therese a Karel Schwarzenbergovi nežijí ani manželé Zemanovi společně. Zatímco Miloš Zeman žije od doby, kdy odešel z vysoké politiky, na chalupě v Novém Veselí na Vysočině, jeho žena Ivana s dcerou Kateřinou bydlí v panelákovém bytě na pražských Stodůlkách.
SOUČASNOST
Paní Ivana Zemanová si již od dob, kdy byl její manžel předsedou vlády, přísně střeží své soukromí a na veřejnosti se objevuje jen zřídkakdy při některých oficiálních příležitostech. Není proto divu, že ani v době vrcholící prezidentské kampaně novináři „nevyšťourali“ nic, co by změnilo dosavadní pohled na paní Ivanu. Ta stále zůstává onou tichou a nenápadnou ženou výrazného a vlivného muže, která stojí opodál. A podle všeho po popularitě první dámy ani nikterak netouží.
Média se v poslední době často zabývají otázkou, jestli by v případě zvolení Miloše Zemana prezidentem roli první dámy plnila paní Ivana, nebo zda by ji v tomto ohledu zastoupila dcera Kateřina. Zatímco paní Ivana dala již dříve najevo, že by se případné role první dámy ujala, avšak pravděpodobně bez výraznější aktivity, naproti tomu dcera Kateřina projevuje svou aktivitu a podporu už v prezidentské kampani svého otce.
Je však možné, aby dcera zastoupila matku v roli první dámy státu? Odborníci na etiketu a hradní protokol se shodují v tom, že dcera by funkci první dámy zastat mohla. V naší historii by to ostatně nebylo poprvé. Už dcera Tomáše Garrigua Masaryka Alice se snažila plnit roli první dámy poté, co její otec ovdověl, a rovněž dcera protektorátního prezidenta Emila Háchy zastávala povinnosti první dámy, neboť její otec se prezidentského úřadu ujal již jako vdovec.
Miloš Zeman s dcerou Kateřinou
V pátek a v sobotu vyvrcholí boj o prezidentské křeslo. Stejně jako mnoho jiných faktorů, i potencionální budoucí první dáma do jisté míry ovlivňuje naši volbu. A zatímco někteří v této roli vidí spíše distingovanou hraběnku, pro mnohé je přijatelnější nenápadná dáma „z lidu“. Ať tak či onak, jsem přesvědčená, že jak paní Therese, tak paní Ivana, by mohly být důstojnými pokračovatelkami polistopadových prvních dam.
