Obrazy českého výtvarníka Jana Spěváčka lze v současných týdnech zhlédnout v brněnské galerii PLATINIUM na výstavě nazvané Zlatinium. Na návštěvníky tu čekají vodní hladiny a vodní živočichové. Nejde však o běžnou galerii. Tahle se nachází v kancelářských prostorách, takže oslovuje širokou veřejnost.
V brněnské galerii PLATINIUM na ulici Veveří, byla 17. ledna zahájena vernisáží výstava obrazů Jana Spěváčka. Výstava bude ukončena 6. března. Jedná se o současného českého výtvarníka narozeného roku 1973, který žije a pracuje v Brně od roku 1994.
Galerie vystavuje nejen práce uznávaných autorů, ale i těch začínajících. Je zaměřena na oblasti malířství a sochařství. Založili ji Marie Štoplová, Markéta Oškrdová a francouzský malíř a podnikatel Patrick Jouin. Základní myšlenkou bylo propojit luxusní pracovní prostory s uměním, zpříjemnit tak pracovní prostory a vystavovaným uměním oslovit co možná nejširší veřejnost.
Vedení společnosti vlastnící objekt, v němž se galerie nachází, oslovilo nynější organizátorky na základě výstavy Patricka Jouina a akademického malíře Luboše Klimečka, kteří v té době vystavovali v prostorách Semilassa.
Prvním vystaveným výtvarníkem se na počátcích galerie proto stal symbolicky Patrick Jouin. Používá koláž, fotografii a akryl. Ve svých dílech oslovuje abstraktností a moderností.
Každá z výstav je vždy zahájena pečlivě vybraným řečníkem a pohoštěním pro návštěvníky v podobě občerstvení a vína.
V minulosti zde vystavovali např. Radu Tesaro, Petr Jedlička či Jiří Sobotka.
Jan Spěváček je absolventem Fakulty výtvarných umění v Brně v ateliéru prof. akad. mal. Jiřího Načeradského. Ve své tvorbě se zaměřuje na vodní scenérie, kde se setkávají rozliční vodní živočichové. Inspiroval se např. v abstraktním expresionismu či tradiční čínské malbě.
V devadesátých letech se věnoval symbolicky a klidně laděným vodním hladinám. V té době mj. vytvořil cyklus „Jiné hlavy“ se symbolem slunečnic, kdy se inspiroval japonskými zenovými zahradami.
V poslední době se autor představil veřejnosti cyklem s divokými kačenami a umělými žlutými dětskými kačenkami, čímž znázornil dnešní „televizní“ kulturu. Cyklus je více sociální a poměrně lehce čitelný pro veřejnost.
Vyjadřuje se razantními energickými tahy štětcem. Voda je v jeho plátnech opravdu vodou. Cákance a kapky nejsou jen namalované, ale opravdu vyšplíchnutá barva z kelímku.
Zúčastnil se nejen mnoha českých výstav, ale i zahraničních. V loňském roce to byla výstava v Londýně. Mezi ty české patří např. účast na výstavě na zámku v Letovicích či v brněnské Redutě.
Samostatné výstavy z posledních let se uskutečnily např. v Bratislavě, Praze nebo Vyškově.
