Nahoďte ručník a hlavně nepropadejte panice! 25. květen je pro mnohé jen obyčejný den. Letos jen obyčejná středa. Ale pro jiné je to den nanejvýše významný. Den, kdy číslovka 42 vládne světu. Den, kdy se nikdo nestydí vyrazit do ulic s ručníkem přes ramena. Den, kdy jako by se svět zbláznil. Ale nic takového. Žádné bláznovství, to jenom Stopařův průvodce!
Stopařův průvodce praví: Ručník je skutečně kolosálně užitečná součást výbavy hvězdného stopaře. Především má značnou praktickou cenu – můžete se například do něj zabalit, aby vám nebylo zima, když poskakujete napříč chladnými měsíci planety Jaglan Beta. (…)
Vše začalo před mnoha lety mužem, který si rád nechával říkat Douglas. Douglas Adams. Byl to snílek každým coulem a tak netrvalo dlouho, než ho napadlo vydat se ve svých povídkách do vesmíru. A tak vznikl Stopařův průvodce galaxií. Kniha nasákla absurditou a vtipem od úvodníku až po poslední řádky. Kniha, která říká, že odpovědí na všechno je 42, nejdůležitější předmět je ručník a nejpodstatnější větou všehomíra je Nepropadejte panice!
Začátkem bylo rádio, pokročilo se do knižní trilogie o pěti dílech a nakonec byl převtělen do oblíbeného seriálu BBC i bezmála dvouhodinového filmu. Pak ale zemřel. A zanechal po sobě památku neuvěřitelné hodnoty.
Už kdysi dávno, je tomu přesně deset let nazpátek, si pár úplně obyčejných lidí a zarytých fanoušků všech mezihvězdných stopařů řeklo, že by měli pořádně uctít památku největšího stopaře celého vesmíru – čerstvě zesnulého Adamse. Proto čtrnáct dní po autorově smrti (po dvou týdnech držení smutku), poprvé vyrazili do ulic lidé s ručníky.
A tak začal Towel day. Den na oslavu ručníku a Douglase Adamse.
Co je však ještě důležitější, je obrovský psychologický význam ručníku. Tak například když nějaký paďour (paďour = ten, kdo není stopař) zjistí, že stopař má ručník, automaticky předpokládá, že vlastní rovněž kartáček na zuby, žínku, mýdlo, krabici sušenek, čutoru, kompas, mapu, klubko provázku, sprej proti mravencům, výbavu do deště, skafandr atd. ap. A nejen to. Rád stopaři půjčí kterýkoli ze jmenovaných předmětů nebo cokoliv jiného, co stopař nešťastnou náhodou ‚ztratil‘.
Rok od roku narůstá počet oručníkovaných. Už se dokonce objevili i tací, kteří si rádi nosí ručník i v obyčejné dny, kdy se žádný stopař neoslavuje. Ačkoliv v naší republice se očividně fanoušci stydí otevřeně ukázat najevo, na čí straně stojí a ukázat známku svého stopařství, přesto se dá na ulicích natrefit na někoho slavícího. Nejen v Praze, ale ve všech českých městech.
A co vy? Nahoďte ručník a hlavně nepropadejte panice! 25. května 2012 se blíží! A v rámci roční přípravy s sebou můžete ručník nosit i častěji. Vážně užitečný předmět.
