O škodlivosti, či neškodnosti kofeinu se vedou debaty už dlouho. Zapříčinila se o to velká obliba kofeinových nápojů, jako jsou káva, čaj, kola, ale třeba i kakao. Z toho vyplývá, že každý z nás zkonzumuje za svůj život velké množství kofeinu a teofylinu, který není sice tak běžný, ale účinkuje stejně. Nehledě na to, že se objevují i v lécích, což pochopitelně k výši spotřeby přispívá.
Prvotní otázka zní: Kolik kofeinu je v jednotlivých nápojích? Průměrná dávka v kávě asi 80 mg na 150 ml tekutiny. V čaji je to 30 mg na 200 ml. Káva a čaj jsou dva nejvýznamnější zdroje kofeinu. Následuje kola s 20mg ve 200 ml. A kakao s 4-5 mg na 200 ml. Hodnoty vycházejí z obecných průměrů. Záleží samozřejmě na tom, jak silnou kávu a čaj si vaříte.
Co proběhne v našem těle, když po vypití kávy cítíme ty oblíbené osvěžující účinky? Kofein se v první řadě vstřebá z našeho trávícího ústrojí, prochází do žaludeční a střevní stěny, dostává se do krevních vlásečnic a následně s krví proniká do těla. Účinky se dostaví během jedné až dvou hodin a posléze začíná jeho hladina opět klesat.
Kofein má schopnost proniknout až do mozku, což má důležitý vliv na naší psychiku. To vše díky jeho stimulačnímu a povzbudivému účinku.
Největší obavy jsou soustředěny na srdce a cévy. Hladina kofeinu může mít příznivý i nepříznivý vliv na srdeční tep. Skutečností je, že u citlivých osob může dojít k poruchám pravidelné činnosti srdce. Jsou však i výzkumy, které říkají, že by kofein údajně mohl snižovat srážlivost krve. Co se krevního tlaku týče, zásadní je fakt, zda se jedná o pravidelného konzumenta kávy nebo abstinenta. V případě druhé možnosti se krevní tlak nejspíš viditelně zvýší. U pravidelného konzumenta je zvýšení tlaku jen opravdu nepatrné.
Příznivé účinky může mít kofein na naše trávení. To díky zvýšenému vylučování žaludeční kyseliny. Povzbuzuje také stahy žlučníku a tok žluči. Jsou známé i úvahy o možném preventivním působením kávy proti tvorbě žlučových kamenů.
