Jak napsat skvěle ohodnocené líčení nejen při maturitním slohu? Líčení je citově zabarvený, téměř básnický popis.
I když je při státní maturitě hodně témat, která si můžete libovolně zvolit pro psaní svého slohu, je dobré si říci, jak by měl sloh vypadat, konkrétně slohový útvar jménem líčení. Pro ukázku správného líčení, jsem si pro vás připravil svou práci, na téma „Zimy“, která byla mou profesorkou ohodnocena jako velmi dobrá a ze které bych dostal plný počet bodů, což je patnáct. Jak jistě víte, tak body jsou rozděleny do několika částí, takže v mém případě by hodnocení bylo následující: 5 bodů za dodržení slohového útvaru, 5 bodů za gramatiku a 5 bodů za stylistiku, kterou bohužel, nebo bohudík, nemůžete kvůli elektronické podobě vidět a posoudit. Neříkám, že jsem nějaký mistr světa ve psaní a ani neříkám, že by to byla nejlepší práce na světě, to rozhodně ne! Jen chci dát radu lidem, kteří nevědí, jak by mělo líčení vypadat, nebo nevědí, o čem by na toto dané téma psali. Sloh má přesně 249 slov.
Mám na vás jednu malou prosbu. Prosím nekopírujte toto líčení ke svým potřebám do školy. Od toho jsou zde jiné servery, které vám nabídnou nepřeberné množství okopírovatelných materiálů. Prosím použijte to pouze jako příklad. Nepřivlastňujte si cizí práci. Děkuji.
Krásně krutá královna zima
Zima je krásným, ale i krutým obdobím. Zvenku vypadá zima nádherně. Mráz kreslí obrazy na okna domů, jako malíři na plátna svých budoucích děl. Na obrazu vypadá zima důstojně, okázale, hrdě, bez jediné chybičky. Na druhou stranu je krutá a zrádná. Z pravého úhlu pohledu člověka obklopí a spolkne. Slabé povahy odsoudí k zatracení. Je krutá, nevybíravá, její jemnost je její největší zbraní.
Zima je jako bájná Siréna, která k sobě láká potulné námořníky, kteří slyší její líbezný hlas. Je nevyzpytatelná. V jedné chvíli vás miluje a obklopí vaši tvář milióny nádherných vloček. Každá z těchto vloček je dokonalá, je originálem a na světě nenajdete dvě stejné. Nechá vás těmito vločkami laskat, ale její záminkou je smrt, která se v nich ukrývá. Za chvilku se zvedne vítr a tisíce ostrých čepelí, které jsou výplodem mrazu, vás bodají do tváře. I když se schováváte sebelíp, jedna z tisíců čepelí vás vždy zasáhne a pálí vás jako varování před tím, co krutá královna zima dokáže.
Avšak děti ji budou navždy milovat. Díky tomu, že dokáže v sobě uchovat teplo rostlin, zpěv ptáků, díky tomu, že jim dovolí si s jejími dětmi hrát, ale také díky tomu, že v sobě ukrývá kouzlo dokonalosti a marnivosti. Děti ji budou milovat na věky věků, protože jim zima přináší ty nejkrásnější zážitky v jejich životech. My ostatní, ostražití, budeme vždy vědět, že za kouzlem krásy se schovávají varovné čepele, které říkají: „ Nehraj si!“
Tak a po ukázce si pojďme „říci“, jak napsat správné líčení. Líčení je slohový útvar, který je ve své podstatě popisem, ale ve kterém hrají hlavní roli autorovy pocity, které touto formou prezentuje. Důležité je uvědomit si, že se nejedná o úvahu. Neříkejte v ní, jaká by měla, nebo mohla daná věc vypadat, ale řekněte, jak daná věc vypadá podle vás. Snažte se běžná slova zaobalit tak, aby zněla jako od básníka. Toho docílíte tím, že slova či slovní spojení citově zabarvíte. Jako příklad můžete vzít tuto větu – „Venku svítilo slunce, které tak moc pálilo, až došlo k roztátí asfaltu.“ Tato fádní a nelíbezná věta se dá předělat pomocí pár slov do tvaru líčení. Například takto: „Toho krásného slunečního dne dopadaly zlaté paprsky slunce na temně černou silnici, která pod náporem zlatého tepla pomalu tála a vzdávala se svojí nevzhledné a fádní podoby.“ Takovýto text je líčením dané situace díky vyjádření pocitů autora, ale také díky citově obohaceným slovům. Kvůli takto vybraným slovům váš sloh nakyne a vy nebudete mít žádný problém s minimálním počtem slov.
Dalším důležitým bodem je líčení dané věci nebo skutečnosti od jednotlivých dílků, až po jeden obrovský celek. Jako příklad si vezmeme tuto větu: „Venku stálo pěkné auto, které bylo červené.“ Z čistě informativní věty můžeme vytvořit toto: „Venku hrdě stála majestátná věc, která svými rysy připomínala zápasníka v ringu. Hrdě se na mě dívala a svými pronikavými světly mě vábila k sobě. Byl to překrásně rudý automobil, který jsem si ihned zamiloval.“ S líčením jednotlivých věcí souvisí také jejich vnímání. Nesnažte se ihned vnímat věc jako celek, ale snažte se zaměřit na postupné vnímání. V líčení nejde napsat, že támhle stála budova, která byla polorozpadlá. Musíte napsat, že tam stála velmi pozoruhodná stavba, která plakala, protože se o ni nikdo dlouhá léta nestaral.
Nevadí, když bude vaše líčení popisovat, o to vlastně jde, ale musíte se vyvarovat chyb, které jsem psal nahoře. Pomocí tohoto slohového útvaru dokážete „okecat“ věci, které byste napsali na dva řádky tak, abyste z nich vytřískali nejméně čtyři. Dejte ale pozor na kýčovitost.
Nebojte se tohoto slohového útvaru, a pokud stále nevíte, jak takové líčení napsat, zkuste se poradit s vaším učitelem/učitelkou Českého jazyka. Jistě vám rádi a ochotně poradí, a pokud ne, pak zkuste napsat komentář k mému článku. Pokud vám budu schopen pomoci, pak to také rád udělám.
