Zapni mozek, člověče!

Mozek. Paměť. Máme je všichni. Někdo má naděleno více, někdo méně. Jak se ale říká: „Nedělej z komára velblouda“, tak tady platí „Proč ne?“. Proč nepozvednout naší hmyzí paměť na úroveň až sloní? Jste ochotni s námi sdílet to malé, sladké tajemství, jak se s pamětí kamarádit? Ale psst, přísně tajné!

Student je vyzýván k tomu, aby si pamatoval. Dnes a denně. To ale je pro dobrou polovinu problém. Protože jak si zapamatovat něco, co mě zoufale nebaví a čemu zoufale nerozumím? Dejme tomu, že si máte zapamatovat nějaké definice z biologie.

Mezi základní fytohormony povzbuzující růst, tj. stimulátory růstu, patří auxiny, gibereliny a cytokininy, brzdící účinky na růstové pochody má zejména kyselina abscisová a etylen, řazené mezi inhibitory růstu.

(L. Kincl, M. Kincl, J. Jarklová: Biologie rostlin)

Tak teď jak na to? Úplně se nabízí: prostě to pochop, představ si to, zapamatuj. Ale jak si mám představit něco, co mi nedává smysl?

Naše paměť funguje na základě propleteného řetězce. Dostane impulz a vybaví se jí informace. Proto pomáhají všechny ty mnemotechnické pomůcky. Mozek tím dostane jistý klíč k odpovědi na otázku. A to mu pomáhá. Samozřejmě přidáme-li do zapamatování vtip, či nějakou akční představu, jen to pomůže. Ale i bez toho to jde.

Základní postup pro zapamatování má několik částí:

1. přečtěte si
2. snažte se pochopit
3. zvýrazněte si, co je podstatné; najděte si souvislosti
4. dejte si pauzu
5. znovu si přečtěte, po každém odstavci si shrňte, oč šlo
6. najděte si pomůcku
7. olala!

Fáze 1 a 2 snad popisovat  nemusím. Pardon, ale když člověk neumí číst, či chápat, to se pak musí učit zle. Jestli někdo takovýto problém máte a snad bez znalosti čtení vstřebáváte tento text jaksi telepaticky, tak už toho můžete zanechat.

…

Fáze třetí – zvýrazněte si podstatné; najděte si souvislosti:

Mezi základní fytohormony povzbuzující růst, tj. stimulátory růstu, patří auxiny, gibereliny a cytokininy, brzdící účinky na růstové pochody má zejména kyselina abscisová a etylen, řazené mezi inhibitory růstu.

Zvýraznili jsme si důležité pojmy. Uznávám, že v této větě není mnoho, co vyškrtnout, jako ostatně u všech definic, ale když se učíme třeba třicet stránek textu, je nutné odlišit to podstatné a to nepodstatné. Barevně jsme si také odlišili dvě části definice, v našem případě stimulátory a inhibitory. Jednotlivé pojmy se nám spojí s barvou a při vybavování se tolik nepopletou. Zelená padne k zelené, červená k červené. To je také princip zvýrazňovačů.

Ke zvýrazňování se váže také všeobecně známá metoda i.n.s.e.r.t. Tu můžeme použít třeba právě při větším objemu textu. V čem spočívá? Jednoduše si celý text opatříme znaménky. Snad není nic snazšího. Při čtení si vedle textu děláme značky podle toho, jak moc text chápeme. To nám umožňuje přehledně se v něm vyznat a pak se k němu vracet. Ony značky jsou čtyři, samozřejmě si ale můžete vymyslet jiné:

√ na znamení toho, že informaci už známe
+ informace je nová, chápu, zdá se mi smysluplná
– informace rozporuplná, popírá to, co známe
? nerozumím

Značky přidělujeme k odstavcům, nebo chceme-li třeba i k jednotlivým definicím, zvýrazněným věcem. Prostě jen k tomu důležitému. Protože mnoho značek snižuje přehlednost v textu a je spíše na obtíž, než k užitku. Je dobré psát si značky někam na okraj stránky, pod sebe. Pak totiž stačí jediný pohled a člověk vidí, co neumí, co umí, co nechápe. Jednotlivé definice si také můžeme rozepsat do více značek a na okraji stránky shrnout náš celkový dojem. Hned je to jednodušší.
Jak tedy po rozkladu dopadne náš biologický text?

Mezi základní fytohormony povzbuzující růst, (?) tj. stimulátory růstu, (√) patří auxiny, (√) gibereliny (+) a cytokininy (+), brzdící účinky (+) na růstové pochody má zejména kyselina abscisová (+) a etylen (+), řazené mezi inhibitory růstu (+).

celkové hodnocení: +

Fáze čtvrtá: dejte si pauzu

Musíte se to nutně naučit? Čas vás tlačí? Co naplat, je potřeba dělat si přestávky. Mozek je pak zas plný energie a schopen přijímat nové informace. Oč je účinnější vyjít si na pět minut ven, než pít hektolitry energetických nápojů.

To samé se spánkem. Možná, že máte na učení více času, ale jeho efektivita klesá. Neukrajujte si zbytečně spánku ani odpočinku – vaše tělo ho potřebuje!…

Fáze pátá: znovu přečtěte, po každém odstavci si shrňte, oč šlo

Důležitý bod. Mozek si při něm fixuje informace. Nepoužívejte ale metodu opakovat, opakovat, opakovat, až do nekonečna. Možná, že na krátkodobé zapamatování dobrá, ale velice náchylná k zapomenutí.

V této fázi se často doporučuje vytvořit si myšlenkovou mapu. Doprostřed papíru napsat téma celé kapitoly, kterou se učíme. Nějak barevně. A postupně navazujeme jednotlivá témata a na ně další. Jako obrovský strom s kmenem uprostřed. Odlišujeme barevně, co k sobě patří, takže při vybavování později se nám témata a pojmy dostávají do souvislostí, jsou mnohem smysluplnější. Není vůbec na škodu doplnit si mapu obrázky, protože čím zajímavější, tím pro mozek a pro paměť atraktivnější. A to je náš cíl.

První typ myšlenkové mapy – všimněte si té široké škály barev!

…

Druhým typem myšlenkové mapy je mapa, kdy si bez ladu a skladu hodíme na papír pojmy, které se týkají učiva. Takový brainstorming, jak by řekli naši zaoceánští kolegové Američané. Pak si vezmeme různé barvy a pomocí nich spojujeme jednotlivé pojmy navzájem, podle toho, jak spolu souvisí, jestli spolu tedy vůbec souvisí. Přitom si nahlas říkáme, proč vlastně to spojujeme s oním.

Tím vneseme mozku do mišmaše informací jistý řád. A řád je začátek úspěchu. Paměť je často přirovnávána ke knihovně. A jaký je rozdíl mezi knihovnou, kde jsou jednotlivé svazky dělené podle žánrů a tou, kde je všechno tak nějak bez ladu a skladu uloženo v policích? Docela zásadní.

Druhý typ myšlenkové mapy – přehledné, souvislosti patrné, skvělý materiál…

Fáze šestá: najděte si pomůcku