Dne 10. listopadu zemřel Ivan Martin Jirous, zvaný Magor. Byl nejen básníkem, publicistou a výtvarným kritikem, především byl hlavou undergroundu a odboje proti komunistickému režimu. Byly mu uděleny ceny Jaroslava Seiferta a Toma Stopparda. Velkou část svého života věnoval boji za svobodu slova, kvůli čemuž byl pětkrát vězněn.
Ivan Martin Jirous vystudoval dějiny umění na Karlově univerzitě, avšak tomuto oboru se nikdy nevěnoval. První básně vydával časopisecky, kvůli jeho nesouhlasu s komunistickým režimem mu nebyla profesionální dráha spisovatele umožněna. Od počátku šedesátých let se stal jednou z vůdčích osobností „zakázaného umění“. Byl čilým organizátorem undergroundového kulturního hnutí. Dokonce roku 1975 sepsal své „programové prohlášení“ pod názvem Zpráva o třetím českém hudebním obrození. To vyšlo v exilu. Jirous podepsal Chartu 77 a rovněž se podílel na vydáváni samizdatové edice Vokno. Byl manažerem hudební skupiny Plastic People of the Univers, ta byla rovněž zakázaná. Oficiálně pracoval jako noční hlídač či zahradník, avšak častěji byl nezaměstnán. Proto byl uvězněn nejen za příživnictví. Dohromady strávil za mřížemi přes osm let. Po pádu režimu se účastnil autorských čtení a pořádal besedy pro školy. Mezi jeho nejznámější díla patří: Magor dětem (soubor pohádek a poezie psané ve vazbě původně pro jeho dvě dcery), dále Magorovy labutí písně, Magorovi ptáci, Magorová krabička a mnoho jiných.
