O viru ptačí chřipky již víme. Je to virus, který postihuje ptáky, ale může se přenést i na některé savce, včetně člověka.
Bohužel se našel někdo, komu nestačilo číslo 600, což je počet dosud nakažených lidí ptačí chřipkou, a vytvořil virus, který je schopný vyhladit polovinu lidstva. Ron Fouchier a jeho vědecký tým si asi svým výzkumem neuvědomili, co právě udělali, a dokonce chtěli o svém výzkumu zveřejnit podrobnou zprávu. Nám, co chceme ještě nějakou dobu žít a bez obav naplňovat naše plíce vzduchem z venku, zbývá jen doufat, že vědci v čele s Ronem Fouchierem dojdou k rozumu a že si informace o výrobě nechají opravdu jen pro sebe. Jsou tu totiž členové teroristických skupin či lidé z problémových států, kteří by o tyto informace určitě stáli.
Přitom se s výzkumem začalo z naprosto nevinného důvodu. Chtěli pomoci vývinu účinných protilátek, které by lidstvo zachránily před případnou epidemií. Paradoxně ale udělali něco mnohem horšího.
Své testy vědci prováděli na zvířatech s podobným dýchacím ústrojím, jako mají lidé, tedy s fretkami. Přenášeli vir z jedné fretky na druhou a postupně se mezi nimi začal virus přenášet vzduchem. Z toho plyne, že tento zmutovaný virus je jiný šálek kafe než ptačí chřipka. Ta se totiž přenášela ptačí krví, proto byl počet obětí zatím nízký.
Je zkrátka špatné, když vědci přeměňují smrtící virus na smrtící a silně nakažlivý virus. Ještě horší je, když se snaží zveřejnit, jak toho dosáhli, aby je pak ostatní mohli napodobit.
Thomas Inglesby, expert na biologický terorismus z University of Pittsburgh v USA.
Tohle se nemělo nikdy stát, neměl na tom pracovat.
Richard Ebright, molekulární biolog z Medicínského institutu Howarda Hughese
Zarážející také je, že naše veřejnost nemá ani ponětí, že se takovéto experimenty provádějí, a dozví se to až po jejich ukončení, která ne vždy dopadnou šťastně. Tento „úspěch“ nám byl přece jen k něčemu dobrý. Zjistili jsme, že nemáme žádná jednotná pravidla. Pravidla na to, kam až může vědec zajít. Možná, že někdy je potřeba nějaký takovýto experiment vytvořit, pak by ale měly být stanoveny meze, které by nesměl žádný z vědců překročit. Jedno takové pravidlo by mělo být o tom, jak s takovouto informací po jejím zjištění nakládat. Nebezpečí zničení naší civilizace je tedy stále silnější.
