Říká se jí také epidemie 3. tisíciletí. V současné době bychom na světě našli asi miliardu lidí, kteří se potýkají s nadváhou. Obezita se už dávno netýká pouze rozvinutých zemí, rozšířila se nenápadně do celého světa. Stále častěji slýcháme o dětské obezitě. Na vině je nezdravý způsob života a nedostatečný pohyb.
Když se řekne obezita, pravděpodobně se nám vybaví někdo, kdo je na první pohled tlustý. Tento výraz je ale mnohdy zavádějící. Klíčovou úlohu při posuzování obezity hraje především poměr množství tuku v břišních partiích a poměr tuku ve stehnech. Čím více se ho vyskytuje v oblasti břicha, tím přesněji můžeme hovořit o obezitě.
Body Mass Index
K tomu, abychom správně určili míru obezity u člověka, bývá využíván Body Mass Index (BMI). U žen je v normě hodnota BMI 19–23, pro muže pak 19–25. Je-li hodnota vyšší než 25 bodů, jedná se o nadváhu. Obezitu zaznamenáváme při BMI ve výši 30 bodů. Zmíněné měření je víceméně orientační a v některých případech může dojít k nepřesnostem. Např. sportovci často dosahují hodnoty BMI vyšší než 25, ačkoli mají málo tělesného tuku a hodně svaloviny.
Příčiny obezity
Mezi základní příčiny vzniku obezity patří nadměrná konzumace potravin, nedostatečný pohyb a nevhodné stravovací návyky obyvatelstva. Lidé dnes stále více nakupují potraviny s vysokým množstvím tuku, téměř na každém rohu nacházíme stánky s rychlým občerstvením. A ruku na srdce – jídlo z těchto řetězců bývá velmi tučné a nápoje obsahují vysoké množství cukru, což naší tělesné váze opravdu moc neprospívá. Doba je rychlá a tyto „lahůdky“ stále dostupnější.
Navíc se u lidí snižuje přirozený tělesný pohyb a sportovní aktivita. Mnoho z nás má sedavé zaměstnání, do školy nebo do práce dojíždíme autem nebo městskou hromadnou dopravou a na procházku nebo rychlejší chůzi si čas najde málokdo.
Už v dětství si vytváříme stereotypy a vzorce chování, které pak nejspíš převedeme do praxe i ve svém dalším životě. Jestliže si už jako děti přebíráme od rodičů nevhodné stravovací návyky, pravděpodobně se je budeme (ať už vědomě či nevědomě) snažit uplatnit sami jako dospělí. Vše závisí na rodičích, zda nás povedou ke zdravému životnímu stylu. Stravovací návyky pak ovlivňují též např. obědy ve školní jídelně. Znatelně dnes na nás působí reklama a již zmíněné fast foody. Jestliže se jimi necháme až příliš zlákat, zaděláváme si na obezitu a s tím související zdravotní problémy.
U obézních lidí se častěji vyskytují:
- dýchací obtíže,
- kožní problémy,
- neplodnost,
- problémy se svaly, klouby a držením těla,
- deprese,
- vysoký krevní tlak,
- zvýšený cholesterol (z toho pramení zvýšené riziko aterosklerózy a ischemické choroby srdeční) a další potíže.
Obezita napomáhá rovněž rozvoji některých typů rakoviny (např. rakoviny prsu, ledvin, prostaty, děložní sliznice nebo tlustého střeva), kardiovaskulárních onemocnění nebo cukrovky 2. typu.
Příjem energie, které naše tělo vyžaduje je podmíněn několika faktory. Mohou to být výška, věk, pohlaví nebo čas, který věnujeme přirozenému pohybu. Neopomenutelné jsou ovšem i genetické předpoklady, díky kterým mají někteří lidé větší sklony k obezitě než jiní. Jestliže jsou naši rodiče obézní, taktéž se zvyšuje riziko, že obezita postihne i nás. Tento předpoklad se dá do jisté míry ovlivnit zdravým životním stylem a dostatečným pohybem.
Důležité je omezit nadměrný příjem kalorií a zároveň vyvážit tělesný příjem a výdej. Pokud máme nedostatek pohybu, postupně dochází k ochabování našich svalů, ke zhoršení fyzické kondice a naší výkonnosti. Mezi potíže, které v této souvislosti na sebe nenechají dlouho čekat, patří špatné držení těla, nadměrné zatěžování kloubů, zvýšená únava nebo silné bolesti zad.
Ruku v ruce s obezitou jde i špatná životospráva. Vybíráme si potraviny, které mají:
- velké množství tuku,
- nedostatek vitamínů,
- nedbáme na vyvážený poměr mezi potravinovými složkami,
- chybí nám vyvážená, pestrá strava,
- stravujeme se nepravidelně.
Teorie sociálního učení
V rámci této teorie bylo prokázáno, že obézní lidé vyhledávají jídlo i ve chvíli, kdy jsou nasycení a nepociťují momentální hlad. Důležitou roli v teorii sociálního učení hraje i jistá ukázněnost. Více konzumují potraviny nejen lidé obézní, ale také ti, kteří jsou v jídle sice umírnění, ale jakmile se dostanou do pokušení libých vůní či chutí, těžko mu dokážou odolat. Lidé s nízkým sebevědomím těmto pokušením podléhají snáze.
Teorie vztažného bodu
Podle této teorie má každý z nás předem (geneticky) danou tělesnou váhu, která je u něj normální. Člověk potom sice může mírně přibírat nebo ubývat na váze, stále se ovšem pohybuje okolo průměrné hodnoty své váhy. Snadno si tak můžeme vysvětlit, proč se mnozí z těch, kteří drží dietu, po jejím ukončení vrací ke svým původním, tj. vyšším hodnotám.
Teorie neuspokojeného afektu
Vychází z psychologie, ačkoli dodnes nebyla řádně prokázána. Hovoří o tom, že lidé vyhledávají nadměrnou konzumaci potravin proto, že si tím kompenzují své neuspokojené (nevědomé) potřeby z dětství a raného mládí.
Obezita v ČR
Češi dnes nakupují více ovoce a zeleniny, častěji konzumují ryby. Stále častěji se u nás také rozvíjí zájem o kvalitní a zdravé potraviny. Přestože se stravovací návyky Čechů zlepšily, mezi dospělými je dnes 52 % obézních (35 % lidí s nadváhou a 17 % s obezitou). Alarmující jsou také údaje o dětské obezitě. Mezi dětmi ve věku 6–12 let trpí 10 % z nich nadváhou a dalších 10 % obezitou.
Ve Velké Británii přijali zákon, který v souvislosti s dětskou obezitou upravuje vysílání TV reklam během pořadů pro děti.
Řešení obezity
Nejenže bychom se měli snažit motivovat obézní osoby k redukci jejich váhy, ale také je potřeba zaměřit se na preventivní programy, aby váha populace dále výrazně nenarůstala. Svou roli hrají i osvětové kampaně o potravinách, zdravém životním stylu a zároveň o rizicích obezity. Měli bychom jíst pestrou a vyváženou stravu, bohatou na ovoce a zeleninu. Do svého jídelníčku musíme zařadit zdroje bílkovin, luštěniny, ryby, cereálie.
Měli bychom jíst pravidelně 5x – 6x denně, během dne vypít dostatek tekutin a dbát také na pravidelný pohyb.
