Vítězkou soutěže Miss Junior 2012 se 1. listopadu stala osmnáctiletá Tereza Řehořová. Finálovým večerem, který se uskutečnil v Zámecké sýpce v Blansku, provázeli Lucie Šilhánová a Patrik Hezucký. Nechyběla ani barmanská show Karla Plyšáka Frýda a závěrečná přehlídka.
Jak tě vůbec napadlo přihlásit se do Miss Junior 2012?
Pár kamarádů a známých mi říkalo, že bych nějakou soutěž měla zkusit. Další podporu jsem dostala na první soutěži Miss Princess of the World. Miss Junior jsem si vybrala proto, že tato soutěž má dobré jméno a není to jen o kráse.
Co musí dívky udělat, aby se do soutěže přihlásily?
Nejprve sebrat odvahu a odeslat přihlášku, pak se dostavit na casting a uvědomit si, že když už se člověk jednou přihlásí, měl by se snažit nezklamat a jít do toho naplno.
Jsou nějaké speciální podmínky, které musí splňovat?
U této soutěže nejsou rozhodující míry ani váha. Psaly jsme psychologické testy, testy z matematiky a IQ testy. Mottem této soutěže je „Hledáme charisma, ne ramínko na šaty“, takže dívky musí prokázat jisté schopnosti.
Ty jsi tedy byla vybraná do finálové desítky a před slavnostním gala večerem jsi společně s dalšími finalistkami absolvovala soustředění v Blansku, co jste během něho dělaly?
Soustředění bylo velmi pestré. Každý den jsme měly připravený bohatý program, který končil až dlouho v noci. Den často začínal rozcvičkou, běh ale nebyl to hlavní. Nejvíce času nám zabralo nacvičování taneční choreografie na závěrečný gala večer. Součástí pak byly i různé pohovory, focení s profesionálním fotografem, nácvik chůze, setkání s vizážistkou, výživovým poradcem, který hodnotil naše stravování. Ke konci soustředění byla příjemným zpestřením návštěva kadeřnického salonu v Brně, ale i plavání a relaxace v bazénu.
Co z toho tě bavilo nejvíce?
Já jsem si to užívala celé, ale určitě to byl tanec a plavání.
Bylo to náročné?
Vzhledem k tomu, že od 10 let závodně tančím latinsko-americké a standardní tance, tak to pro mě náročné nebylo. Náročné někdy bylo se ještě o půlnoci soustředit na rozhovor, který snímala kamera a říct něco, aby to dávalo smysl. A kdybych měla říct, co na něm bylo nejnáročnější, tak mi přece jen někdy dělá potíže vyjádřit se správně slovy, co cítím a prožívám, aby to druzí správně pochopili.
Naučila ses tam nějaké nové věci?
Určitě, péct bábovku, i když nevím, jestli jsem recept už nezapomněla.
Nastala v průběhu soutěže chvíle, kdy jsi chtěla soutěž vzdát?
Vzdát snad ne, ale pár „krizovek“ bylo, ale to spíš souviselo s únavou.
Co byla první věc, která tě napadla bezprostředně po tom, co ses dozvěděla, že právě ty se stáváš juniorskou královnou krásy?
Nechtěla jsem tomu vůbec uvěřit a nějakou dobu mi to nedocházelo, což potvrzovala i má slova těsně po korunovaci, kde jsem prakticky ztratila řeč.
Jaké byly oslavy?
Nejvíc se oslavovalo s rodinou, kde jsme se všichni sešli a něco popili a pojedli. Moc krásné bylo přijetí od spolužáků a třídního pana profesora. Jinak na bujaré oslavy s kamarády zatím nebyl čas.
Setkala ses třeba i s nějakými negativními reakcemi?
Ne, zatím dostávám jen kladné ohlasy a gratulace.
Kdybys mohla vrátit čas, udělala bys nějakou věc v soutěži jinak?
Jelikož jsem tuto otázku nedávno dostala, odpovím stejně. Myslím si, že vždy je co zlepšovat a existuje několik možností, jak určitou věc zvládnout, ale kdybych něco udělala jinak, třeba bych nevyhrála. Takže ne.
Vzhledem k tomu, že už máš s podobnými soutěžemi zkušenosti, dá se říct, v čem byla Miss Junior jiná?
Prakticky ve všem. V celkové organizaci, přípravě a požadavcích na nás. Vyvrcholením byl i finálový večer, který byl také nestandardní. Chyběla promenáda v plavkách a závěrečné defilé nebylo v nádherných šatech, ale v černém body. Naopak zajímavé bylo společné taneční vystoupení všech finalistek. Mohly jsme tak dokázat, že jsme celý týden táhly za jeden provaz a byly jsme dobrá parta.
Co plánuješ do budoucna?
Chtěla bych se dál podílet na dobrém jménu soutěže Miss Junior. Dostala jsem nějaké nabídky na focení a do modelingových agentur, ale vše bych ráda spojila se školou, která je teď na prvním místě.