Život a dílo skladatele Foltýna

Kniha Život a dílo skladatele Foltýna je posledním dílem českého spisovatele Karla Čapka. Ten zemřel dříve, než stihl novelu dokončit, a tak poslední stránky dopsala Čapkova žena, Olga Scheinpflugová. Novela byla v roce 1992 také zfilmována.

O autorovi

Karel Čapek patří mezi nejčtenější české spisovatele. Narodil se roku 1890 v Malých Svatoňovicích. Vystudoval filozofii na Univerzitě Karlově v Praze, ale také v Berlíně a v Paříži. Stal se redaktorem Lidových novin nebo Národních listů, věnoval se také studiu exotických kultur a etnické hudby, fotografování a také režii a dramaturgii pro pražské Vinohradské divadlo.

Nejvíce se ale proslavil jako spisovatel. Jeho Povídky z jedné a druhé kapsy patří k základům naší čtenářské gramotnosti stejně jako jeho další knihy jako Válka s mloky, R.U.R. nebo Bílá nemoc. V několika svých knihách varoval před nástupem nacistů k moci. Kritizoval také dění kolem Mnichovské dohody. Zemřel ale před vypuknutím druhé světové války 15. prosince 1938.

Charakteristika díla

Děj knihy se odehrává ve větším českém městě. Čas není přesněji určen.

Kniha se skládá z devíti kapitol, psaných jako výpovědi. V kapitole desáté píše Olga Scheinpflugová, jak měla kniha skončit.

Ústřední postavy knihy

Bedřich Foltýn - slaboch, který si celý život hrál na někoho jiného. Muž, toužící po uznání.

Karla Foltýnová - Bedřichova žena, která nedokázala svému muž nic odmítnout.

Jazykové prostředky a stylistika

Celá kniha je psaná v ich-formě. Jazyk knihy je spisovný. Vyprávění není chronologické. Kniha je strukturována jako výpovědi lidí, kteří se někdy s Bedřichem Foltýnem setkali.

Dějová linie

Knihu začíná výpověď Bedřichova spolužáka ze základní školy. Už tam se totiž začaly objevovat jeho zvláštní povahové rysy. Neuměl vystupovat před veřejností, ale hrál si na velkého umělce, který žije zhýralý život a má za sebou množství milostných aférek. Kamarádský vztah obou chlapců skončil poté, co si Bedřich od svého spolužáka půjčil sbírky jeho básní ke zhudebnění a odmítal mu je vrátit.

Bedřichova neschopnost tvořit se projevuje i v dalších letech. Povedl se mu sňatek s bohatou slečnou Karlou, před kterou si hrál na operního skladatele. Celé dny trávil u klavíru, ale opera byla pořád v nedohlednu. Aby Bedřich ukázal, že na to má, vodil k sobě domů uměleckou smetánku a pokoušel se najít kritiky, kteří by mu pomohli s jeho operou, nazvanou Judita.

Stal se také mecenášem mladých hudebníků, kterým platil za to, že pro něj skládali hudbu k Juditě. Stejně tak si opatřil několik textařů, kteří pro něj psali libreto. Bedřich připravil svou ženu o většinu jmění, ale ona ho přesto nechávala u sebe a litovala ho.

Všichni brzy zjistili, že Bedřich Foltýn je pouze pozér, který v umění nikdy ničeho nedosáhne. Jeho poslepovanou operu Judita mu nikde nechtěli hrát a manželka mu v jednu chvíli odmítla půjčit velkou částku peněz, na což reagoval odchodem z domu.

Bedřich Foltýn chřadl, ale v posledním tažení přece jen našel hudebníky a herce, kteří zahráli jedno představení jeho opery Judita. Bedřich poslal pozvánku i své ženě, ale ta se podívat nepřišla. Všichni diváci čekali na bláznovu operu a Bedřichovy to došlo až při závěrečném potlesku, kdy viděl, že se mu všichni návštěvníci vlastně vysmívají.

V této chvíli mu vše došlo. Z přemíry stresu ale zkolaboval a byl odvezen do Bohnic, kde o dva dny později zemřel. Karla Foltýnová mu uspořádala slušný pohřeb, na kterém se sešli nejlepší hudebníci, aby poctili památku Bedřicha Foltýna.

Další díla autora