Mezi proudy – Do tří hlasů

Trilogie Mezi proudy obecně líčí začátky husitského hnutí. Spory krále Václava IV. se šlechtou a s duchovními. V díle jsou také historické postavy, Jan Hus, Jan Žižka, Václav IV., arcibiskup Jan z Jenštejna. Celou trilogií prochází problém církve. Je popisována špatná morálka, členů církve, ať už jsou postavením kdekoliv na žebříčku. Autor vychází z doložených historických faktů. I tak má čtenář prostor pro svou fantazii. Trilogie vychází od 1887-1890.

O autorovi

Alois Jirásek se narodil 23. srpna roku 1851 v Hronově. Byl to český prozaik, dramatik, autor řady historických románů. Je také jedním z představitelů realismu. Narodil se do selského rodu. Jeho otec, původem rolník a poté pekař. Měl hodně sourozenců, čtyři sestry a čtyři bratry. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově a české gymnázium v Hradci Králové.

Vystudoval také historii na pražské univerzitě. Žil čtrnáct let v Litomyšli, kde byl gymnaziálním profesorem. Učil dějepis a zeměpis. Roku 1888 se usadil v Praze. Od roku 1903 až do své smrti působil jako pedagog i jako spisovatel. Obnovil přátelství s Mikolášem Alešem. Navázal přátelství se Zikmundem Wintrem, K. V. Reisem, rovněž se přátelil s mladší generací jako Zdeněk Nejedlý, J. S. Machar a další.

Od roku 1909 odešel do důchodu a věnuje se pouze literární činnosti. Často navštěvuje svůj rodný Hronov, podniká však cesty i do jiných míst, kam také umisťuje svá díla. Jako jeden z prvních podepsal v květnu 1917 manifest českých spisovatelů. Účastnil se také deklarace vyhlášení Československé samostatnosti, vítal také projevem prezidenta Masaryka. Stává se poslancem Revolučního národního shromáždění Republiky československé.

Ve volbách roku 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V politice vydržel až do své nemoci, která mu znemožňovala psaní. Byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu a to roku 1918, 1919, 1921, 1930. Umírá 12. března 1930 v Praze, pohřben byl v rodném Hronově.

Charakteristika díla

Děj je zasazen na přelom 14. a 15. století. Všechny tři svazky na sebe navazují, příběh se nyní odehrává na trocnovském dvoře.

Opět se zde objevuje problém církve, ten je ostatně protkán všemi svazky. Jsou zde zobrazeny problémy, které trápili tehdejší lid.

Ústřední postavy knihy

Jan Ohnivec – královi slouží oddaně a věrně

Jan Žižka – bojuje za spravedlnost a za krále

Rožmberk – chce svrhnout krále a mít jeho moc

Jazykové prostředky a stylistika

Kniha je psána spisovnou češtinou. V textu se občas mohou vyskytovat starší nebo zastaralé výrazy. V knize se také objevuje přímá řeč.

Dějová linie

Kniha je rozdělena do tří svazků, děj na sebe navazuje.

Na začátku příběhu se poznávají Žižkovi s Janem Ohnivcem, který je zraněn. Žižkův soused Rožmberk chce převzít moc krále a tak je v Berouně král zajatý panskou jednotou a je umístěn do vězení v Krumlově. Právě na Krumlov se k němu dostanu Jan Ohnivec a nese mu dobré zprávy, brzy bude osvobozen. Jan Ohnivec je zajat a mučen, ale krále oddaně hájí. Král je osvobozen a má velkou radost ze svého osvobození, situaci se zpupnými pány radši neřeší.

Místo toho by rád vyřešil problém dvou papežů, chtěl sesadit oba dva a zvolit nového. Vydává se do Německa a do Francie a vládu nad zemí svěřuje Zikmundovi. Jan Žižka se seznamuje s Annou, dívkou ze sousedního dvora. Spolu plánují svatbu, nicméně Jan je opět povolán do boje. V ohrožení je Praha, kam si Zikmund povolává uherské vojsko. Pražané nejsou jednotní, proto jejich obrana není dobrá a Uhrové se dostávají k moci.

Král je na cestě zpět zajat a jeho práva si přivlastňuje Zikmund. Jeho vláda přináší utrpení. Většina pánů se proti Zikmundovi bouří a tak musí po pár letech pryč, na trůn se vrací král Václav. Stále však pokračují drobné roztržky a to hlavně mezi Čechy a mezi Němci. Nejmladší z trocnovských Mikeš se dostává v Budějicích do potyčky s němcem a je při ní ubodán.

Jan Žižka však nedostává jen tuto špatnou zprávu, Rožmberk se mu hodlá pomstít, že pomohl nepříteli, přepadne jej a vypálí mu celý dvůr. Vypisuje na Žižkovu hlavu odměnu a tak se Jan Žižka schovává, kde se jen dá. Chce se však spravedlivě hájit. Rožmberským vypoví válku a škodí jim, jak jen může. Přepadává jejich dostavníky, pálí dvory a s lapky se pokouší dobýt hrad Velešín.

Každou minutu mu jde o život, v jednom z bojů je raněn a Rožmberk je mu na stopě. Nechybělo mnoho a byl by Jan Žižka zajat. V tuto chvíli zasahuje král, u kterého se přimlouvá Jan Ohnivec. Ke konci se dostává do popředí onen problém s církví. Proti církvi také vystupuje Jan Hus. Král má vztek z neúspěšného jednání s papeži a sebere hlasy na univerzitě domácím představitelům.

Kutnohorská dekret tak uděluje, že český národ má hlasy tři, kdežto německý národ jen jeden hlas. Spousta němců se tak vrací zpět do své říše.

Další díla autora