Proti všem

Historický román zachycuje navzájem se proplétající osudy několika lidí na pozadí významných dějinných událostí roku 1420 v českých zemích. Autor se snažil do knihy vměstnat maximální množství děje. Popisy podtrhují tehdejší dobu. Název díla vyjadřuje boj husitů proti všem jejím odpůrcům. Děj je popisován velmi věrohodně a vyrovnaně. Rovněž vkládá do úst postavám husitské písně. Knihu vydává roku 1893.

O autorovi

Alois Jirásek se narodil 23. srpna roku 1851 v Hronově. Byl to český prozaik, dramatik, autor řady historických románů. Je také jedním z představitelů realismu. Narodil se do selského rodu. Jeho otec, původem rolník a poté pekař. Měl hodně sourozenců, čtyři sestry a čtyři bratry. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově a české gymnázium v Hradci Králové.

Vystudoval také historii na pražské univerzitě. Žil čtrnáct let v Litomyšli, kde byl gymnaziálním profesorem. Učil dějepis a zeměpis. Roku 1888 se usadil v Praze. Od roku 1903 až do své smrti působil jako pedagog i jako spisovatel. Obnovil přátelství s Mikolášem Alešem. Navázal přátelství se Zikmundem Wintrem, K. V. Reisem, rovněž se přátelil s mladší generací jako Zdeněk Nejedlý, J. S. Machar a další.

Od roku 1909 odešel do důchodu a věnuje se pouze literární činnosti. Často navštěvuje svůj rodný Hronov, podniká však cesty i do jiných míst, kam také umisťuje svá díla. Jako jeden z prvních podepsal v květnu 1917 manifest českých spisovatelů. Účastnil se také deklarace vyhlášení Československé samostatnosti, vítal také projevem prezidenta Masaryka. Stává se poslancem Revolučního národního shromáždění Republiky československé.

Ve volbách roku 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V politice vydržel až do své nemoci, která mu znemožňovala psaní. Byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu a to roku 1918, 1919, 1921, 1930. Umírá 12. března 1930 v Praze, pohřben byl v rodném Hronově.

Charakteristika díla

Děj se odehrává okolo roku 1420, kdy autor zachycuje osudy několika lidí na pozadí významných dějinných událostí tohoto roku.

Perfektně také zachycuje náladu tehdejších lidí, popisuje problémy, které tehdy lidi trápily.

Kniha je rozdělena na tři oddíly.

Ústřední postavy knihy

Zdena – dcera Zemana, líbí se jí náboženství podle Jana Husa, pracuje ve špitále v Táboře, bere si kněze Bydlinského.

Kněz Bydlínský – zamiluje se do Zdeny, vezme si jí, společně jsou však upálení.

Ctibor z Hvozdna – otec Zdeny, zřekne se jí.

Ondřej – pomáhá Ctiborovi, zamiluje se do novicky Marty.

Oldřich z Rožmberka – plánuje tah proti táborským.

Jazykové prostředky a stylistika

Autor velmi dobře popisuje náladu tehdejších lidí.

Používá přímou řeč, významné dějinné události.

Kniha je psána epickým způsobem. Autor se snaží o maximální množství děje.

Dějová linie

Román zachycuje tři hlavní části, které ukazují tři významné události onoho zmíněného roku.

Skonání věků – období budování a stavby husitského města Tábora.

Kruciata – křížová výprava císaře Zikmunda do kacířských Čech.

Boží zástup – rozštěpení obyvatel Tábora.

Probošt vypáleného Loňovického kláštera spolu s novickou Martou a sakristiánem prchají před oddíly husitů, kteří putují jižními Čechami, vždy od vesnice k vesnici. Pokud by je chytili, čekala by je smrt, jelikož jsou odpůrci pod obojí. Nacházejí statek Ctibora z Hvozdna, který jim poskytuje přístřeší na jednu noc, bojí se toho, co by se stalo, kdyby je u něj našli. Spolu s nimi odchází i většina vesničanů do nového města Tábora.

S nimi se vypravuje i zemanova dcera Zdena, náboženství podle výkladu Husa jí učarovalo. Probošt a ostatní uprchlíci se dostávají se do bezpečí radonické tvrze, která patří Oldřichu z Rožmberka a odtud putují dál na jeho hrad Příběnice. V Táboře se Zdena aktivně zapojuje do práce ve špitále, pomáhá pečovat o raněné. Setkává se zde s knězi Bydlinským a Kánišem. Ti aktivně káží proti všemu světskému a proti všem církevním modlám.

Jejich kázání se však rozchází s kázáním táborských kněží, protože odmítají jít pomoct Praze, ke které si to táhne císař Zikmund. Do Tábora přichází i Ctibor Hvozdna s Ondřejem, chce být na blízku své dceři. Cestou potkávají zachráněného probošta, kterého Oldřich z Rožmberka posílá k císaři Zikmundovi s prosbami o pomoci, protože se rozmachují táborští.

Probošt nejdřív cestuje za Zikmundovým vojskem v přestrojení, později ve svém duchovním oděvu, aby unikl křižákům. Stává se svědkem zabíjení bezbranných žen, děti a pálení všeho. Probošt se potkává se Zikmundem v Kutné Hoře, aby se společně domluvil plán, podle něhož napadne Zikmund Prahu a v tu chvíli i Oldřich napadne Tábor. Poslové z Prahy se snaží odvrátit útok na Prahu, ale marně.

Z Tábora se Žižka vypravuje se svým vojskem na pomoc Praze. Na Prahu táhne i Ondřej a Ctibor. Ondřej je aktivní při dobývání Benešova i při střetu s křižáky před Sázavou, zde je lehce zraněný. Dojde s Žižkou až ku Praze, zde jej ošetřován místním ranhojičem. Žižkovo vojsko obklíčilo Pražský hrad, chce, aby se jeho posádka vzdala. Nepříteli se lstí podaří dovézt na hrad zásoby a smysl obléhání pomíjí.

Táborští se vrací do města a dochází zde zprávy o tom, že Oldřich z Rožmberka obklíčil město Tábor a snaží se jej dobýt. Žižka svou jízdu na pomoc. Ctibor z Hvozdna, Ondřej a další jezdci překvapují jednoho rána oblehatele Tábora a rozpráší vojsko Oldřicha z Rožmberka. Při boji je těžce raněn Ctibor z Hvozdna a upálen louňovický probošt. Ctibor je ve špitále v Táboře a pečuje o něj jeho vlastní dcera Zdena.

Od ní se dozví, o co v rozkolu mezi kněžími jde a co se v Táboře děje. Navíc mu řekne, že přislíbila knězi Bydlínskému manželství. Ctibor se jí zřekne, nesouhlasí s učením těch dvou kněží. Táborští staví opevnění na Vítkově hoře. Jednoho rána vojsko Zikmunda přebrodí Vltavu, aby zaútočila na Žižkou obsazený Vítkov a i na Prahu. Táborší však odolají v opevnění na Vítkově hoře.

Ondřej se účastní výpadu jízdy na oslabená vojska Zikmunda na Špitálském poli a žene císařova vojska pryč. Po vítězné bitvě se Ondřej vrací zpět na Tábor. Ctibor se uzdravuje, novicka Marta často přemýšlí o setkání s Ondřejem, zatímco je ukrytá za zdmi Příběnic. Přemýšlí také o táborských, kdo z nich je ve vězení, kdo je mučený. Jednoho dne se vězňům podaří vzbouřit a obeznámit o tom Tábor.

Z Tábora dorazí k Příběnicím husitské vojsko a hrad snadno dobude. Správcem je pak Ctibor z Hvozdna. Marta se setkává s Ondřejem. Ondřej jí pomáhá, aby se nestala obětí náboženského smyšlená táborských, je převezena na Tábor. Kněží Kániš a Bydlínský okolo sebe shromažďují věrné posluchače a vystupují proti táborským. Rostoucí spory vyústí v jejich vyhnání z Tábora.

S Bydlínským odchází do Příběnic i Zdena, jako jeho manželka. Na toto manželství však žárlí Kániš a tak podporuje ostatní proti Bydlínskému. Zfanatizovaný dav dokonce obklíčí Zdenu a Bydlínského v jeho chalupě a v ní je upálí. Pomoc přichází pozdě. Ondřej se vrací zpět na Tábor a setkává se s Martou, která přestoupila jako její strýc na táborskou víru. Její pravé křestní jméno je Jana. Oba dva jsou viditelně zamilovaní a mají radost ze shledání.

Další díla autora