Jan Roháč

Historické drama pojednává o Janu Roháči, který je jednou z postav české země. Drama Jan Roháč je i zfilmováno a je to první český barevný film. První provedení hry se konalo v Berouně roku 1914. V Národním divadle byla hra uvedena až roku 1918. Provedení roku 1939 bylo jedno z největších událostí českého divadelnictví. Hrávalo se denně, před přeplněným hledištěm. Lidé dokonce stáli na ulici, jen aby alespoň slyšeli. V době, kdy nastupuje fašismus je tato hra něco jako časovaná bomba.

O autorovi

Alois Jirásek se narodil 23. srpna roku 1851 v Hronově. Byl to český prozaik, dramatik, autor řady historických románů. Je také jedním z představitelů realismu. Narodil se do selského rodu. Jeho otec, původem rolník a poté pekař. Měl hodně sourozenců, čtyři sestry a čtyři bratry. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově a české gymnázium v Hradci Králové.

Vystudoval také historii na pražské univerzitě. Žil čtrnáct let v Litomyšli, kde byl gymnaziálním profesorem. Učil dějepis a zeměpis. Roku 1888 se usadil v Praze. Od roku 1903 až do své smrti působil jako pedagog i jako spisovatel. Obnovil přátelství s Mikolášem Alešem. Navázal přátelství se Zikmundem Wintrem, K. V. Reisem, rovněž se přátelil s mladší generací jako Zdeněk Nejedlý, J. S. Machar a další.

Od roku 1909 odešel do důchodu a věnuje se pouze literární činnosti. Často navštěvuje svůj rodný Hronov, podniká však cesty i do jiných míst, kam také umisťuje svá díla. Jako jeden z prvních podepsal v květnu 1917 manifest českých spisovatelů. Účastnil se také deklarace vyhlášení Československé samostatnosti, vítal také projevem prezidenta Masaryka. Stává se poslancem Revolučního národního shromáždění Republiky československé.

Ve volbách roku 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V politice vydržel až do své nemoci, která mu znemožňovala psaní. Byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu a to roku 1918, 1919, 1921, 1930. Umírá 12. března 1930 v Praze, pohřben byl v rodném Hronově.

Charakteristika díla

Dílo se odehrává v 15. století.

Hlavními tématy díla jsou boj, církev, zrada, zápas, pravda.

Ústřední postavy knihy

Jan Roháč – statečný bojovník. Vede druhý tábor, který chce válčit a jít proti císaři.

Císař Zikmund – slibuje něco, co pak neplní, chce Jana Roháče potrestat, jelikož se mu protiví a nechce dohodu a mír.

Jazykové prostředky a stylistika

Historické drama je koncipováno jako divadelní hra, která má 90 stran a je rozdělena na 5 dějství.

Autor občas v díle používá i archaismy.

Dějová linie

Je rok 1434 a husitské hnutí se rozpadlo na dva tábory. Jeden tábor chce uzavřít mír a přistoupit na dohodu s císařem Zikmundem, protože je země vyčerpaná válkami. Druhý tábor chce bojovat proti císaři Zikmundovi i nadále. Druhý tábor vede Jan Roháč. Vypadá to na boj mezi oběma tábory a Jan Roháč je přemlouván, aby se vzdal boje a snažil se s ostatními o mír a také o kompromis.

Ten však velmi rázně odmítá, císaři Zikmundovi nevěří a všechny ostatní varuje před jeho sliby. Tím se však stávají z Roháčových přátel jeho nepřátelé. Češi proti Čechům, tak vypadá bitva u Lipan, jelikož zde opravdu stojí proti sobě. Tábor Jana Roháče je poražený a Jan Roháč je zajat. Chvíli poté, je však propuštěn na svobodu, a to především díky svým někdejším spojencům.

Jan Roháč slibuje, že proti císaři Zikmundovi bude bojovat klidně i sám. Císař Zikmund očekává české pány, aby spolu stvrdili mír a dohodu s císařem. Je velmi nadšený, když lidé vítají mír a konec války a bojů. K císaři Zikmundovi se dostává Roháčův posel, který mu dobrou náladu zkazí, Roháč bude bojovat dál!! Císař tak přikazuje českým pánům, aby Jana Roháče zničili.

Na pomoc proti Roháčovi, který se opevnil na hradě Sion, zve císař Zikmund i maďarské vojáky. Jan Roháč se dlouho úspěšně brání. Mezitím všichni zjišťují, že Jan Roháč měl vlastně pravdu. Císař Zikmund totiž nedodržuje sjednané dohody a dřívější skalní zastánce husitů perzekuuje. Snaží se zavraždit Jana Rokycanu, kterého slíbil dosadit jako arcibiskupa. S posilou ve formě maďarských vojáků je hrad Sion dobyt a Jan Roháč zajat.

Nemocný císař si nechává předvést Jana Roháče a slibuje jemu i všem zarytým kacířům smrt. To pobuřuje i české pány, kteří jsou přítomni, někdejší Roháčovy spojence. To poznávají císařovu pravou tvář a varují jej před novými nepokoji v české zemi.

Další díla autora