R.U.R.

Jedno ze svých prvních dramatických děl R.U.R. napsal Karel Čapek v roce 1920. Hra, která je známá po celém světě mimo jiné proto, že v ní vzniklo slovo robot, reaguje na 1. světovou válku a s ní spojený technický pokrok. Čapek se obává, že rychlý rozvoj techniky může převládnout nad mentálním vývojem lidstva a převratné technické vynálezy se mohou snadno vymknout lidské kontrole.

O autorovi

Karel Čapek se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích. Patří k nejvýznamnějším českým dramatikům, prozaikům, novinářům a překladatelům 20. století.

Studoval filozofii na UK v Praze i v Paříži a Berlíně. Kvůli své nemoci nemusel narukovat a bojovat v 1. sv. válce, přesto jej ovlivnila. Během války začal pracovat jako redaktor, například v Národních listech a Lidových novinách. Po válce působil také jako režisér a dramaturg Vinohradského divadla, následně byl předsedou československého svazu spisovatelů.

Ve 30. letech si uvědomoval nebezpečí fašismu a upozorňoval na ně ve svém díle. Podepsání Mnichovské dohody pak bral jako národní i osobní tragédii. Otevřeně hájil národní jednotu a svobodu.

Zemřel na následky nachlazení ještě před začátkem války 25. prosince 1938.

Čapek se zajímal o fotografování, etnickou hudbu a cizí kultury, podnikl několik cest po Evropě. Jeho manželkou byla herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová.

Charakteristika díla

Trojaktové vědeckofantastické drama napsal Čapek v roce 1920. Drama vychází ze zájmu o moderní techniku, hlavním tématem jsou ale obavy z jejího zneužití a z toho, že se člověku vymkne z rukou. Snaha o převratný vynález, který má lidstvu pomoci, spíše povede ke katastrofě. Pod vlivem 1. sv. války zde Čapek vyslovuje strach o budoucnost lidstva a zdůrazňuje důležitost vzájemné lásky a lidskosti. Kritizuje honbu za pohodlným životem a bohatstvím.

Poprvé se v této hře objevilo slovo robot, vymyslel jej ovšem jeho bratr Josef Čapek.

Ústřední postavy knihy

Harry Domin – Cílevědomý ředitel továrny na roboty. Jeho snahou je osvobodit člověka od práce.

Helena Gloryová – Pozdější manželka Domina. Ochránkyně zájmů robotů. Přistupuje k lidem i robotům s laskavostí, lidskostí.

Alquist – Výrobce robotů, poslední přeživší člověk. Je lidský, největšími hodnotami pro něj jsou lidský život a práce.

roboti – Nejsou v tomto případě čistě umělým zařízením, ale mají biologický základ. Jsou smontovaní podobně jako Frankensteinovo monstrum. Mají být levnou pracovní silou, nahrazovat v práci člověka. Roboti jsou inteligentní, ale nemají „duši“.

Jazykové prostředky a stylistika

Jazyk je spisovný, Čapek předvádí vytříbenou češtinu s bohatou slovní zásobou. Vyprávěcí styl je jasný a pochopitelný, autor vyprávění prokládá odbornými termíny a použije neologismus robot.

Každá z postav má osobitý jazyk i ráz mluvení. Řeč robotů je zpočátku jednoduchá, vyjadřují se v holých větách, postupně se zdokonalují a mluví stejně jako lidé.

Děj se odehrává v budoucnosti, ale předmětem jsou aktuální témata.

Dějová linie

První dějství se odehrává v blíže neurčené budoucnosti na ostrově s výrobnou Rossumových Univerzálních Robotů – bytostí bez rozumu a citu. Ti se jako levná pracovní síla šíří do celého světa. Na ostrově žije kromě robotů ještě šest mužů, zaměstnanců továrny. Když na ostrov přijíždí krásná dcera prezidenta Helena Gloryová, všichni se do ní zamilují. Ona usiluje o zrovnoprávnění robotů. Ostatní jí vypráví příběh prvního vynálezce robotů Rossuma. Helena se později provdá za ředitele továrny Harryho Domina a zůstává na ostrově.

Po deseti letech jsou roboti už ve světě naprosto běžní. Helena touží po tom, aby i oni byli schopni myslet a cítit, aby měli duši, a žádá dr. Galla o jejich úpravy. Oba dva jsou humanisté a chtějí vytvořit ráj na zemi, kde by lidé nestrádali hlady a měli všeho dostatek. Jenže lidé jsou leniví, mravně upadají a roboty zneužívají ke svým válkám.

To už chodí na ostrov zprávy o stále častějších vzpourách robotů. Roboti vyhlásili lidem válku. Nenechávají přežít nikoho a dostanou se i na ostrov s výrobní továrnou. I tady všechny zabij, ušetří jen Alquista, který stejně jako oni pracuje rukama. On má zajistit jejich množení, protože sami nejsou s to se geneticky rozmnožovat. Alquist je zoufalý, plány na jejich výrobu totiž ještě před svou smrtí zničila Helena. Je sám, nikdo mu nemůže pomoci. Roboty pitvá a snaží se najít výrobní postup. Bezvýsledně. Pak se ale u dvou robotů, Primuse a Heleny, překvapivě objeví city, jeden se chce obětovat pro druhého. Alquist je posílá pryč z ostrova jako Adama a Evu, aby mohli rozvíjet svou lásku a cit. Jejich vztah symbolizuje možnou naději pro lidstvo.

Další díla autora