Bratrstvo – Bitva u Lučence

Trilogie Bratrstvo je z období husitství. Navazuje na knihy Mezi proudy a Proti všem. V knize také ukazuje úpadek husitů, popisuje vojáky, kteří však už neslouží vyšším cílům, jako tomu bylo u původních husitů. Jirásek tento úpadek velmi pečlivě popisuje. Trilogie pokračuje až do doby, kdy ono Bratrstvo zaniká. Knihy Mezi proudy a Proti všem se odehrávají v Čechách, historický román Bratrstvo se s dějem posouvá na Slovensko. První díl vychází roku1900, druhý díl vychází roku 1905 a třetí díl vychází roku 1909.

O autorovi

Alois Jirásek se narodil 23. srpna roku 1851 v Hronově. Byl to český prozaik, dramatik, autor řady historických románů. Je také jedním z představitelů realismu. Narodil se do selského rodu. Jeho otec, původem rolník a poté pekař. Měl hodně sourozenců, čtyři sestry a čtyři bratry. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově a české gymnázium v Hradci Králové.

Vystudoval také historii na pražské univerzitě. Žil čtrnáct let v Litomyšli, kde byl gymnaziálním profesorem. Učil dějepis a zeměpis. Roku 1888 se usadil v Praze. Od roku 1903 až do své smrti působil jako pedagog i jako spisovatel. Obnovil přátelství s Mikolášem Alešem. Navázal přátelství se Zikmundem Wintrem, K. V. Reisem, rovněž se přátelil s mladší generací jako Zdeněk Nejedlý, J. S. Machar a další.

Od roku 1909 odešel do důchodu a věnuje se pouze literární činnosti. Často navštěvuje svůj rodný Hronov, podniká však cesty i do jiných míst, kam také umisťuje svá díla. Jako jeden z prvních podepsal v květnu 1917 manifest českých spisovatelů. Účastnil se také deklarace vyhlášení Československé samostatnosti, vítal také projevem prezidenta Masaryka. Stává se poslancem Revolučního národního shromáždění Republiky československé.

Ve volbách roku 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V politice vydržel až do své nemoci, která mu znemožňovala psaní. Byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu a to roku 1918, 1919, 1921, 1930. Umírá 12. března 1930 v Praze, pohřben byl v rodném Hronově.

Charakteristika díla

Děj se odehrává na Slovensku v 15. století, přesněji v období po husitských válkách.

Husitství v tuto dobu zažívá velký boom, ovšem s původním táborem toho má společného velmi málo. Hlavní hrdinové sice kladné vlastnosti mají jako odvaha, čest a touhu hájit boží pravdu, ale mají mnoho záporných rysů.

Román popisuje problémy, které tehdejší lidi trápili.

Ústřední postavy knihy

Mária – chce zachránit svého milého Imricha a tak se chce dát do boje

Janko Kozic Vlk – odhodlaný mladý bojovník, který zajímá jagerského biskupa

Ondrejko Kozic – miluje Zuzku, jde do boje pomstít svého bratra

Jazykové prostředky a stylistika

Autor používá spíše spisovnější češtinu, občas se stane, že čtenář narazí na starší, nebo zastaralé slovíčko.

Dějová linie

anko Kozic Vlk se vrací z boje Slováků s Hunyadym v létě roku 1451. Má sebou bohatou kořist a veze jí domů, do Zemanského Podhradí. Otec Janka je však znepokojen starostí o své další dva syny. Nejmladší Ondrejko je lákán svým bratrem Jankem, aby opustil domov a vydal se s ním na dobrodružství. Ondrejko by měl opustit i svou milou Zuzku. Janko se domů vrací sám, bez Štefana a ani nemá tušení, kde může být.

Štefan se však vrací v době, kdy se všichni veselí. Bez oka, místo rukou jen pahýly. Všichni jsou z toho v šoku, Štefana unesli na Moldavu a on upadl do zajetí. Hunyady dává všechny své zajatce zmrzačit, Štefan jako jeden z mála mučení přežil. Otec, nejprve svého Ondrejka odrazoval, nyní ho do boje posílá, aby svého zmrzačeného bratra řádně pomstil. Než Ondrejko vyráží do boje, zoufalá Zuzka se snaží u bohyně získat magii lásky, ochranou magii, masti na rány a něco, co je zašito v opasku.

Výprava potkává zemana Blažeje Bodorovského a krasavici Máriu, kterou Blažej získává v Uhrách. Mária putuje s vojáky a chce svého milého Imricha dostat z vězení. Všichni míří ke Zvolenu, kde sídlí Jan Jiskra z Brandýsa, u něj se zapíší a on je přijímá do svých služeb. Koná se slavnostní hoštění, kolují zprávy o Talafúsově hrdinském přepadení Jageru. Janko se neveselí jako ostatní, myslí na Evu, kterou potkal mezi vystěhovalci a oblíbil si jí.

Eva odešla spolu s českými vystěhovalci. O Máriu se však vede boj. Hazardní hra ji přiřkne Janu Poberovi z Lomu, ale tajně mu jí odvádí Muráň Talafús z Ostrova, než se vše zdárně povede, část Jiskrových vojsk, včetně Janka a Ondrejka, jede v Lučeni bojovat. Na výpadech do Uher proniká Poberova rota až k Pešti a je ve velkém opojení, pálí a plení vše okolo, s kořistí se vrací k Lučenci.

Skupina, kde je Janko a Ondrejko, se vrací z menší a ne tak mstivé výpravy. Jsou však v horším stavu. Ondrejko je vážně zraněný, zůstává na Lučenci, které je obklíčeno vojáky Hunyadyho, který je mstivý a chce se spojit s Němci. Odražení Uhrů od Lučence se účastní i Janko a Ondrejko. Ondrejko mezi chrabrými, Janko zase mezi posilami, které přišli zvenku. Janko se vyznamenává tím, že zajal jagerského biskupa.

Při vítězné bitvě kde se setkávají dva sokové, Pobera a Talafús, scházejí. Ovšem své spory musí dát stranou, až po bitvě. Zpráva o uherské porážce u Lučence velmi rozruší Máriu. Vzbuzuje se v ní odhodlání, že nastoupí do boje proti Hunyadyho nepřátelům. Pomáhá jí Talafús, který ji miluje.

Další díla autora