Bratrstvo – Mária

Trilogie Bratrstvo je z období husitství. Navazuje na knihy Mezi proudy a Proti všem. V knize také ukazuje úpadek husitů, popisuje vojáky, kteří však už neslouží vyšším cílům, jako tomu bylo u původních husitů. Jirásek tento úpadek velmi pečlivě popisuje. Trilogie pokračuje až do doby, kdy ono Bratrstvo zaniká. Knihy Mezi proudy a Proti všem se odehrávají v Čechách, historický román Bratrstvo se s dějem posouvá na Slovensko. První díl vychází roku1900, druhý díl vychází roku 1905 a třetí díl vychází roku 1909.

O autorovi

Alois Jirásek se narodil 23. srpna roku 1851 v Hronově. Byl to český prozaik, dramatik, autor řady historických románů. Je také jedním z představitelů realismu. Narodil se do selského rodu. Jeho otec, původem rolník a poté pekař. Měl hodně sourozenců, čtyři sestry a čtyři bratry. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově a české gymnázium v Hradci Králové.

Vystudoval také historii na pražské univerzitě. Žil čtrnáct let v Litomyšli, kde byl gymnaziálním profesorem. Učil dějepis a zeměpis. Roku 1888 se usadil v Praze. Od roku 1903 až do své smrti působil jako pedagog i jako spisovatel. Obnovil přátelství s Mikolášem Alešem. Navázal přátelství se Zikmundem Wintrem, K. V. Reisem, rovněž se přátelil s mladší generací jako Zdeněk Nejedlý, J. S. Machar a další.

Od roku 1909 odešel do důchodu a věnuje se pouze literární činnosti. Často navštěvuje svůj rodný Hronov, podniká však cesty i do jiných míst, kam také umisťuje svá díla. Jako jeden z prvních podepsal v květnu 1917 manifest českých spisovatelů. Účastnil se také deklarace vyhlášení Československé samostatnosti, vítal také projevem prezidenta Masaryka. Stává se poslancem Revolučního národního shromáždění Republiky československé.

Ve volbách roku 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V politice vydržel až do své nemoci, která mu znemožňovala psaní. Byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu a to roku 1918, 1919, 1921, 1930. Umírá 12. března 1930 v Praze, pohřben byl v rodném Hronově.

Charakteristika díla

Děj druhého svazku plně navazuje na ten první. Chlapci jsou stále v boji.

Děj se odehrává v 15. století na Slovensku.

Dílo popisuje historické fakta a problémy, které trápily lidi v tehdejší době.

Ústřední postavy knihy

Mária – bojuje za Uhry, chce úplně zničit bratrstvo, je velmi vytrvalá

Ondrejko – pomstil svého bratra a vrací se domů z vojenských služeb

Janko – bojovník, bratr Ondrejka, putuje dál a bojuje dál.

Jazykové prostředky a stylistika

Čeština je v románu spíše spisovná, nechybí různé názvy měst a podobně. Občas se vyskytne nějaké starší slovo.

Dějová linie

Bratři Ondrejko a Jan spolu stále drží. Zmrzačený Štefan se doma zatím zamiloval do sousedovic Zuzky. Děsí se svého citu, ale těší se na hovory s ní. Aby odolal pokušení, zavolá zpět domů svého bratra Ondrejka. Jan Jiskra z Brandýsa poslouchá krále a rozpouští vojsko. Ondrejko má pocit, že odplatu vykonal a opouští vojenský život. Rota Janka nově získává posilu ve Štefanovi, který doufá, že najde zapomnění na štěstí.

Jejich rota táhne k Aksamitovi. Janko se několikrát setkal od bitvy u Lučence s Evou. Ta je sestra bratrského kněze Lukáše, dokonce jí jednou spolu s blízkými vyvedl z uherského ohrožení. Když se on a jiní zranění uzdravovali, Eva jim předčítala z Bible a starala se o ně, jak mohla. Janko však i po všem sblížení s ní stále zachází jako se svou sestrou. Odchází a sbírá rotu na cestu k Aksamitovi.

Mária na nic nedbá a rozvíjí aktivitu ve prospěch Uhrů. Dosahuje toho, že jí skládá poklonu jagerský biskup a dozvídá se o ní i sám Hunyady. Všichni tři uchazeči o ni se s ní setkávají. Talafús se s Poberou bijí a to navzdory tomu, že v očích Jana Jiskry a v očích Aksamitových se jen zlehčují. Mária se děsí toho, že musí z Koši do hor, přesto však svolí a doprovází i nyní Talafúse, který se po rozpuštění Jiskrova vojska rozhodl přidat na stranu Aksamita.

Mária jde s vidinou přispění k úplné likvidaci bratrstva. Mária se nebojí a jedná a je úspěšná díky tomu, že po porážce u Lučence se uherská strana rozhodla nově útočit a jednat. Získává tak převahu nad Janem Jiskrou z Brandýsa a politickým jednáním dosahuje toho, že Jisrka Horní zemi opouští. Než dochází k tomuto činu, který předznamenává roztržku s Petrem Aksamitem, Hunyady zavelí dobýt českou tvrz Drjenčany.

Po svých neúspěších u Lučence zvolí jinou metodu a to přímý boj. Dokáže zastavit tok řeky a obléhanou tvrz tak zaplaví.

Další díla autora