Bratrstvo – Žebráci

Trilogie Bratrstvo je z období husitství. Navazuje na knihy Mezi proudy a Proti všem. V knize také ukazuje úpadek husitů, popisuje vojáky, kteří však už neslouží vyšším cílům, jako tomu bylo u původních husitů. Jirásek tento úpadek velmi pečlivě popisuje. Trilogie pokračuje až do doby, kdy ono Bratrstvo zaniká. Knihy Mezi proudy a Proti všem se odehrávají v Čechách, historický román Bratrstvo se s dějem posouvá na Slovensko. První díl vychází roku1900, druhý díl vychází roku 1905 a třetí díl vychází roku 1909.

O autorovi

Alois Jirásek se narodil 23. srpna roku 1851 v Hronově. Byl to český prozaik, dramatik, autor řady historických románů. Je také jedním z představitelů realismu. Narodil se do selského rodu. Jeho otec, původem rolník a poté pekař. Měl hodně sourozenců, čtyři sestry a čtyři bratry. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově a české gymnázium v Hradci Králové.

Vystudoval také historii na pražské univerzitě. Žil čtrnáct let v Litomyšli, kde byl gymnaziálním profesorem. Učil dějepis a zeměpis. Roku 1888 se usadil v Praze. Od roku 1903 až do své smrti působil jako pedagog i jako spisovatel. Obnovil přátelství s Mikolášem Alešem. Navázal přátelství se Zikmundem Wintrem, K. V. Reisem, rovněž se přátelil s mladší generací jako Zdeněk Nejedlý, J. S. Machar a další.

Od roku 1909 odešel do důchodu a věnuje se pouze literární činnosti. Často navštěvuje svůj rodný Hronov, podniká však cesty i do jiných míst, kam také umisťuje svá díla. Jako jeden z prvních podepsal v květnu 1917 manifest českých spisovatelů. Účastnil se také deklarace vyhlášení Československé samostatnosti, vítal také projevem prezidenta Masaryka. Stává se poslancem Revolučního národního shromáždění Republiky československé.

Ve volbách roku 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V politice vydržel až do své nemoci, která mu znemožňovala psaní. Byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu a to roku 1918, 1919, 1921, 1930. Umírá 12. března 1930 v Praze, pohřben byl v rodném Hronově.

Charakteristika díla

Dílo má tři svazky, které na sebe navzájem navazují. Jsou psány ve velmi krátkém časovém úseku.

Dílo popisuje historické události a problémy, které měl tehdejší lid. Ani zde se postavám nevyhýbá láska.

Ústřední postavy knihy

Mária – odhodlaná žena, která chce za každou cenu zničit bratříky.

Talafús – miluje Márii a nevidí, že ona bojuje za Uhry.

Jazykové prostředky a stylistika

Kniha je psána převážně spisovnou češtinou, objevuje se přímá řeč.

Dějová linie

Roty se přidávají k Petru Aksamitovi a putují na Spišský hrad. Někteří z roty Janka a Pobery si přivykají vojenskému životu za žold. Vidí jen hold, dobrodružství a obohacování. Nechtějí jít za vojenskou službu jinam, do jiných zemí. Výpad ze Spiše na Bardejov neskončí úplným pobitím bratříků jen díky vojenskému umění a chrabré soudržnosti oddílů, které se tohoto výpadu zúčastnili.

Poberu zachrání jeho věčný rival a nepřítel Talafús, sám přitom utrpí zranění. Bratřický vyzvědač Žáček si je téměř jist, že výpravu bratříků vyzradila Bardejovským Mária, že působí v uherských službách nepřetržitě a stále více a více úspěšněji. Podezření, že Mária se paktuje s uherskou stranou, sílí a jsou i z jiných stran. Ovšem Talafús každou myšlenku ihned zahání a nepřipouští si ji.

Mária svými lidmi nechává zabít Štefana, aby nepřekážel v proniknutí Uhrů na Spiš. Janko a jeho přátelé spolu s bratříky se o všech Máriiných činech doví. Dozví se to od lechnického faráře, který má pověst mága. K němu před nějakým časem putovala Mária v naději, že jí pomůže slyšet hlas mrtvého milence Imricha. Nyní jí sem přivádějí Jankovy muži proti své vůli. Po zkušenostech z minulosti farářovi věří.

Sklíčená vším, co prožila i ztratila, přiznává v tomto divném výslechu, co vše udělala a co konala proti bratříkům. Mimo jiné se vyznává také z lásky k Talafúsovi. Ten přijíždí na místo usvědčení pozdě, nemůže už zabránit Máriině smrti. Poslední chvíle před smrtí však Márii ještě dokáže ulehčit.

Další díla autora