Hovory s T. G. Masarykem

Čapkovo bohaté dílo obsahuje také literaturu faktu. Hovory s T. G. Masarykem vznikly během dlouholetého přátelství Čapka a Masaryka a přibližují Masarykův život od raného dětství, jeho politický boj o samostatný československý stát i kariéru státníka, představují také jeho politické a filozofické názory.

O autorovi

Karel Čapek se narodil 1890 v Malých Svatoňovicích. Patří k nejvýznamnějším českým dramatikům, prozaikům, novinářům a překladatelům 20. století. Studoval filozofii na UK v Praze i v Paříži a Berlíně. Kvůli své nemoci nemusel narukovat a bojovat v 1. sv. válce. Během války začal pracovat jako redaktor, například v Národních listech a Lidových novinách. Po válce působil také jako režisér a dramaturg Vinohradského divadla, následně byl předsedou československého svazu spisovatelů.

Ve 30. letech si uvědomoval nebezpečí fašismu a upozorňoval na ně ve svém díle. Podepsání Mnichovské dohody pak bral jako národní i osobní tragédii. Otevřeně hájil národní jednotu a svobodu. Zemřel na následky nachlazení ještě před začátkem války 25. prosince 1938.

Čapek se zajímal o fotografování, etnickou hudbu a cizí kultury, podnikl několik cest po Evropě. Jeho manželkou byla herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová.

Charakteristika díla

Hovory s T. G. Masarykem se dají přiřadit k literatuře faktu nebo memoárové literatuře. Jedná se o původně třídílný spis, který vznikl z Čapkových rozhovorů s tehdejším prezidentem v letech 1926 až 1935. Prezident knihu autorizoval. Kniha představuje prezidentům život i jeho politické, náboženské a filozofické názory. Je to vysoce ceněné dílo. Po roce 1948 nesmělo vycházet.

Oba muži se seznámili zkraje 20. let, Masaryk později navštěvoval Čapkův intelektuální klub pátečníků. Stali se přáteli.
Na původní třídílné dílo později navázala čtvrtá část – Mlčení s T. G. Masarykem, kde Čapek popisuje vznik Hovorů. Byly to někahodinové schůzky, někdy Masaryk mluvil, jindy mlčel. I to mlčení bylo pro Čapka důležité. Při rozhovorech si nedělal poznámky, vše zpracovával zpětně. Později po smrti Masaryka kniha doplněná ještě o část s Čapkovým popisem jeho pohřbu.

Jednotlivé části jsou rozděleny na kapitoly a podkapitoly.

Ústřední postavy knihy

Tomáš G. Masaryk – Kniha vykresluje jeho osobnost od dítěte až po nejvyššího státníka v zemi.

Jazykové prostředky a stylistika

Jazyk se spisovný. Vyprávění je barvité a zároveň jasné a srozumitelné.

Vyprávění probíhá v prvních dvou částech v ich-formě. Masaryk Čapkovi a jeho prostřednictvím čtenářův vypráví o svém životě. Třetí část je vedena jako klasické interview.

Dějová linie

1. část: Věk mladosti

První díl je čistě životopisný. Masaryk vypráví o svém dětství, které prožil v kraji kolem Hodonína. Popisovány jsou slovácké tradice, celé vyprávění je obyčejné. Masaryk popisuje svůj sociální původ, vliv rodičů, vypráví o učňovských letech a studiích v Brně a Vídni i svých politických začátcích. Pro politiku se nerozhodl, ale jak říká, věci v jeho životě k ní směřovaly. Pokračuje svou cestou do Spojených států amerických, kde potkal svou manželku Charlottu. Tato část končí Masarykovým jmenováním profesorem filozofie na Karlově univerzitě a jeho přestěhováním z Vídně do Prahy.

2. část: Život a práce

V další části Masaryk vypráví o svém profesorském účinkování na univerzitách, přibližuje svůj názor na svět a popisuje politické začátky u mladočechů, od kterých se později oddělil se svou skupinou „realistů“. Byl také poslancem a během 1. světové války začaly jeho snahy o samostatný stát. Vzpomíná na léta v exilu, kdy procestoval svět a hledal podporu pro zatím neexistující stát. Vyzdvihuje roli Eduarda Beneše, který všechny cesty financoval.

Tato část končí jeho jmenováním prezidentem Československé republiky.

3. část: Myšlení a život

V této části jsou prostřednictvím rozhovoru přiblíženy Masarykovy filozofické a politické názory. Rozebírá vývoj teorie poznání a její jednotlivé směry. Nesouhlasí s pozitivismem ani Kantovou teorií poznání a priori, sám označuje svou noetiku jako konkrétismus, je realistou. V oblasti metafyziky se hlásí k teismu. Se zanícením Čapkovi vypráví také o duši a nesmrtelnosti nebo svobodné vůli a predestinaci.

V dalších podkapitolách Masaryk přibližuje svůj názor na náboženství a církev. Náboženství chápe především jako zdroj humanity a vyzývá k toleranci.

Část je věnována i Masarykově pohledu na české i světové dějiny, Masaryk se také věnuje otázce demokracie, která je pro něj zárukou míru ve světě i v Československu. V závěru se věnuje českolovenskému národu a roli vlastenectví. Je proti nacionalismu.

Další díla autora