Krakatit

Krakatit, román Karla Čapka z roku 1922, vyjadřuje autorovy obavy z války a z nebezpečí zneužití moderních technických vynálezů. Šest let po 1. sv. válce a sedmnáct před 2. sv. válkou to bylo vysoce aktuální téma. Ing. Prokop, hlavní postava Čapkova románu, nadaný chemik, se navíc musí sám sobě zodpovídat za geniální, ale v cizích rukách velmi nebezpečný vynález.

O autorovi

Karel Čapek se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích. Patří k nejvýznamnějším českým dramatikům, prozaikům, novinářům a překladatelům 20. století.

Studoval filozofii na UK v Praze i v Paříži a Berlíně. Kvůli své nemoci nemusel narukovat a bojovat v 1. sv. válce, přesto jej ovlivnila. Během války začal pracovat jako redaktor, například v Národních listech a Lidových novinách. Po válce působil také jako režisér a dramaturg Vinohradského divadla, následně byl předsedou československého svazu spisovatelů.

Ve 30. letech si uvědomoval nebezpečí fašismu a upozorňoval na ně ve svém díle. Podepsání Mnichovské dohody pak bral jako národní i osobní tragédii. Otevřeně hájil národní jednotu a svobodu.

Zemřel na následky nachlazení ještě před začátkem války 25. prosince 1938.

Čapek se zajímal o fotografování, etnickou hudbu a cizí kultury, podnikl několik cest po Evropě. Jeho manželkou byla herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová.

Charakteristika díla

Román napsal Čapek v roce 1922. Ústředním tématem je nebezpečí zneužití moderní vědy i osobní zodpovědnost jedince za své činy. Čapek zde vyjadřuje šest let po 1. sv. válce obavy z další války. Upozorňuje na to, že technický pokrok lidstva je rychlejší než ten mentální, proto by velký vynález mohl být zneužit k ovládnutí světa. Mnohem užitečnější pro lidi mohou být drobné objevy, ty velké, nezladatelné, jej mohou poškodit. Téma bylo vysoce aktuální během 30. let, kdy už byla atmosféra v Evropě napjatá.

Ústřední postavy knihy

Ing. Prokop – Geniální chemik a vědec, ale chudý. Podaří se mu vyrobit mimořádně účinnou třaskavinu, pojmenuje ji krakatit. Snaží se zabránit jejímu zneužití. Je proti válce a je starostlivý. Ve své honbě za Tomešem je neodbytný a tvrdohlavý, ale trochu neobratný.

Jazykové prostředky a stylistika

Čapek předvádí bohatou slovní zásobou, jazyk je spisovný, ale prokládaný množstvím hovorových slov, vulgarismů, technických termínů, slangu, německých i francouzských frází, což vytváří potřebnou atmosféru.

Prolínají se zde roviny snu a reality. Čapek používá řadu symbolů (př. dědeček – Bůh) a pohádkových motivů.

Vyprávění probíhá v er-formě.

Vyprávění je chronologické. Děj se odehrává z části v Praze, z části ve švýcarském Balttinu.

Dějová linie

Ing. Prokop ve své laboratoři objeví novou třaskavou látku, kterou pojmenuje krakatit podle indonéské sopky Kratatoa, kde v 19. století došlo k největšímu novodobému výbuchu. Třaskavina vybuchuje i zdánlivě bezdůvodně. Při jednom výbuchu je Prokop zraněn a s horečkou a blouzněním se motá po Praze. Potká ho bývalý spolužák Tomeš a ošetří jej. Prokop mu ještě v horečce prozradí chemické složení krakatitu. Než se uzdraví, Tomeš odjíždí. V krakatitu vidí možnost na zbohatnutí.

Neznámá krasavice předá Prokopovi peníze a dopis pro Tomeše a ten se tak vydává ho hleda. První kroky vedou k jeho otci, venkovskému lékaři z Týnce. Tam se opět zhorší Prokopova nemoc. Ošetřuje ho lékařova dcera Andula, do které se Prokop zamiluje. Nějakou dobu s oběma žije v Týnci, pak si ale uvědomí, že má doručit balíček a vrací se do Prahy hledat Tomeše do jeho bytu. Ten však podle domovnice utekl kvůli dluhům do ciziny. Prokop následně míří do své laboratoře, kde zapomněl krakatit. Objeví ji vykradenou. V laboratoři ho vypátrá doktor Carson z vojenské továrny ve švýcarském Balttinu. Nabízí Prokopovi mnoho peněz, aby s ním odjel a zkoumal krakatit v jeho továrně. Prokop se bojí zneužití k vojenským účelům a odmítá. Nakonec ale Carson Prokopa skutečně přesvědčí a odjíždí spolu do Balttinu.

Údajně tam má být i Tomeš a Prokop jej tam chce najít. Když zjistí, že spolužák tam už není, chce se vrátit. Místo toho je ale držen dále v Balttinu proti své vůli. Doktor ho nutí k prodeji vynálezu. Prokop vzdoruje. Vyhrožuje Carsonovi výrobou nové bomby, snaží se o útěk, ale marně. Mezitím se zamiluje do nemocné princezny Willie. Prokop se spřátelí i se svým komorníkem a dozorcem. Díky všem třem se mu nakonec podaří uprchnout. Namířeno má do Itálie. Cestou potkává diplomata Daimona d´Hémona, který umí krakatit odpálit na dálku. Ten ho seznamuje s anarchisty, kteří mají trochu Krakatitu a chtějí zničit svět. Vzali ho Tomešovi. Prokop a Daimondem a jednou dívkou utíkají na Daimondovo sídlo a Daimond krakatit anarchistů odpálí.

Tomeš mezitím v blízké továrně na třaskaviny vyrábí krakatit. Prokop ho chce varovat, že látka lze odpálit na dálku, ale Tomeš se s ním odmítne setkat. Na dálku pak Prokop sleduje mohutný výbuch Tomešovy továrny.

Prokop odchází z Itálie. Potkává tajemného dědečka (symbol Boha). Ten mu dává nahlédnout prostřednictvím kukátka na různá místa na světě. Učí ho, že člověk se má rozhodovat spíše rozumem než citem a musí být zodpovědný za své činy. Prokop dojde k závěru, že drobná, užitečná maličkost může prospět lidstvu více než obrovský vynález, který může lidstvo zničit.

Další díla autora